O dvacet let prodejnější...

Vracím se ke čtvrteční diskuzi, o tom jaký světový řád přinesl nejvíce lidských obětí. Kromě fašismu, komunismu (socialismu) zde předkládám 3. kandidáta. Dávám sem zkrácený úvod z knihy, která asi jako úplně první se pokouší vyčíslit, kolik obětí stojí za Spojenými státy. Autor dochází k číslu 300 milionů…

Smith, David Michael. Nekončící holokausty

https://www.amazon.com/Endless-Holocausts-History-United-States-ebook
Úvod - zkráceno

O tom, že Spojené státy jsou kolonialistickou a imperialistickou zemí – impériem –, lze stěží pochybovat. Dobytí a téměř úplné vyhubení několika stovek domorodých národů evropskými a americkými osadníky poskytlo půdu, na níž byly vybudovány kontinentální Spojené státy, a domorodé národy nadále žijí v koloniálních podmínkách, zbaveny suverenity a práva na sebeurčení. Spojené státy také kolonizovaly Libérii, Aljašku, Havaj, Portoriko, Guam, východní Samojské ostrovy, Filipíny, Americké Panenské ostrovy a Severní Mariany. Panama, kterou Washington odtrhl od Kolumbie za účelem vybudování transoceánského průplavu, a Kuba byly po celá desetiletí protektoráty USA. Spojené státy uznaly nezávislost Libérie v roce 1847 a Filipín v roce 1946 a přijaly Aljašku a Havaj jako státy v roce 1959, avšak odmítly se vzdát zóny Panamského průplavu až do roku 1999 a dodnes okupují 115 čtverečních kilometrů území a vod v zátoce Guantánamo na Kubě.
Dnes Spojené státy oficiálně zahrnují nejen padesát států a District of Columbia, ale také 574 federálně uznaných domorodých národů, společenství Portorika a Severních Marian, obydlená území Guamu, Americké Samoy a Amerických Panenských ostrovů a devět neobydlených ostrovů a atolů v Tichomoří a Karibiku.“ Obyvatelé Washingtonu, D.C., společenství a obydlených území nemají v Kongresu plné zastoupení. Jak ostatně uvedlo americké ministerstvo vnitra, společenství a obydlená území jsou oblasti, „v nichž Kongres Spojených států stanovil, že se na ně vztahují pouze vybrané části Ústavy Spojených států“. Obyvatelé Americké Samoy nejsou dokonce ani uznáváni jako občané USA. „Volně přidružené státy“ – Federativní státy Mikronésie, Republika Marshallových ostrovů a Republika Palau – jsou protektoráty USA.“
Kromě své dlouhé historie dobývání a kolonizace Spojené státy vždy energicky vykořisťovaly zdroje, trhy a pracovní sílu jiných národů. Otrocká práce lidí afrického původu poháněla raný hospodářský rozvoj USA a průmyslovou revoluci. Již ve 20. letech 19. století přepravovali američtí obchodníci opium z Turecka do Číny, aby si mohli udržet dovoz čaje, koření, porcelánu a nankeenu. Jak poznamenal Greg Grandin, Monroeova doktrína z roku 1823 „oznámila evropským impériím, že Latinská Amerika spadá do výlučné sféry vlivu Washingtonu“. - V polovině devatenáctého století vedla rostoucí potřeba vyvážet přebytky produkce americkou říši k tomu, že Číně, Japonsku a Koreji vyhrožovala a uplatňovala proti nim násilí. V poslední čtvrtině století přispěl zintenzivňující se průmyslový rozvoj a zemědělská produkce k bezprecedentnímu hospodářskému růstu. V 90. letech 19. století americké podniky dodávaly na zahraniční trhy ocel, železo, ropu a zemědělské stroje a začal vývoz kapitálu. Během tohoto desetiletí nahradily Spojené státy Velkou Británii jako největší světovou ekonomiku. V roce 1895 prohlásil ministr zahraničí Richard Olney s odkazem na Jižní Ameriku, že „Spojené státy jsou na tomto kontinentu suverénem“. V ostrém kontrastu s tím po získání většiny španělských kolonií v roce 1898 Spojené státy požadovaly „otevřené dveře“ pro americký obchod a investice v Číně, aniž by vůbec o tom jednaly s čínskou vládou.
Imperativní nutnost expanze a akumulace amerického impéria se v éře moderního imperialismu dramaticky zvýšila, stejně jako jeho vykořisťování zdrojů, trhů a pracovní síly obyvatel jiných zemí. V prvních desetiletích dvacátého století „americké korporace a finanční domy začaly dominovat ekonomikám Mexika, Karibiku, Střední Ameriky i velkých částí Jižní Ameriky“. Impérium zásáhlo vojensky do mexické revoluce v roce 1910 a napadlo a obsadilo Nikaraguu, Haiti a Dominikánskou republiku, aby ochránilo své investice a prosadilo své zájmy.
Průmysl, zemědělství a obchod zaznamenaly významný růst, když Spojené státy během první světové války financovaly a vyzbrojovaly mocnosti Dohody a následně se k nim připojily. Poté Spojené státy napadly Sovětské Rusko, podporovaly režim Kuomintangu v Číně a uvítaly evropský fašismus jako sílu proti komunismu – do druhé světové války vstoupily pouze proto, že mocnosti Osy ohrožovaly jejich vlastní imperialistické zájmy. Do roku 1945 se Spojené státy staly nejbohatší a nejmocnější říší na světě. Od té doby se impérium energicky snažilo získat ropu, strategické suroviny a další zdroje, které potřebovalo, a udržet, slovy Harryho Magdoffa, „co největší část světa otevřenou pro obchod a investice obřích nadnárodních korporací“.
Tyto imperativy vedly k neúprosné konfrontaci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy – za strašlivou lidskou cenu. Pozdější rozpad většiny těchto států, k němuž došlo částečně v důsledku jednání USA v průběhu desetiletí, učinil svět nebezpečnějším místem, neboť se impérium ocitlo jako jediná supervelmoc a začalo upevňovat svou přítomnost v těchto i dalších zemích. Od roku 1945 vedly Spojené státy ničivé války velkého rozsahu v Koreji, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Iráku (dvakrát) a Afghánistánu. Zahájily proxy války na čtyřech kontinentech, pravidelně útočily na země, svrhávaly a dosazovaly vlády, ničily lidová hnutí, vraždily zahraniční vůdce, dopouštěly se ekonomické sabotáže a podporovaly násilnou domácí represi svých spojenců i válečné akce proti jiným národům. Spojené státy, jediná země, která kdy použila atomové bomby, rozmístily jaderné zbraně po celém světě, vypracovaly zlověstné plány „jak vyhrát jadernou válku“ a několikrát přivedly lidstvo na pokraj jaderného holokaustu. — Dnes má tato říše síť satelitních států zahrnující asi 40 procent zemí světa, přibližně osm set zahraničních vojenských základen a více než 200 000 vojenského personálu a smluvních pracovníků rozmístěných v asi 140 zemích.“ Vzestup Číny, návrat Ruska a narůstající hospodářské, sociální a politické krize doma však jasně ukazují, že „unipolární moment“ Spojených států již pomalu mizí.
Ačkoli již dlouho existují aktivisté a spisovatelé ochotní zpochybňovat mýtus o výjimečnosti USA, nové vědecké práce z posledních desetiletí důrazně osvětlily některé z nejodpornějších stránek americké historie i současné společnosti. Tento výzkum významně přispěl k literatuře o kolonialismu osadníků a genocidě domorodého obyvatelstva, o nadvládě bílé rasy a útlaku černochů, o americkém imperialismu a jeho neustálých válkách, o mimořádně vysoké míře násilí v této zemi a o dalších závažných hrozbách pro veřejné zdraví. Je však třeba říci mnohem více o téměř nepředstavitelných ztrátách na životech, které v průběhu staletí způsobily americký kapitalismus, kolonialismus a imperialismus. Ačkoli se vedou rozsáhlé debaty o velikosti domorodého obyvatelstva na západní polokouli před rokem 1492, odhad celkového počtu úmrtí způsobených kolonialismem a genocidou na území dnešních Spojených států dosud nebyl zveřejněn. Autoři vyjadřovali různé názory na celkovou ztrátu lidských životů způsobenou transatlantickým obchodem s otroky, avšak hodnocení založené na historických informacích o jednotlivých fázích této strašlivé ságy dosud nebylo vypracováno. Maafa, neboli velká katastrofa, byla pouze začátkem pěti století brutality a nespravedlnosti, kterou prožívali lidé afrického původu.
Smrtelným pracovním úrazům a nemocem z povolání, které doprovázely průmyslovou revoluci a přetrvávají dodnes, se dostalo pouze omezené pozornosti ze strany vědců. Existuje však dostatek historických i současných důkazů o tom, že v uplynulém století a půl zahynulo obrovské množství pracovníků v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Ačkoli dnes existuje pozoruhodná literatura o americkém imperialismu, celkový počet úmrtí v amerických válkách, vojenských intervencích a jiných nepřátelských akcích v zahraničí stále není znám. Podobně nebyly zmapovány ani celkové lidské náklady spojené s jinými formami státního a společenského násilí, s rozšiřováním nebezpečných drog a dalších nebezpečných spotřebitelských výrobků motivovaným ziskem, s dopravním systémem zaměřeným na automobily, s tržním a často nebezpečným systémem zdravotní péče a se znečištěním životního prostředí v této zemi. Autorovi není známa žádná studie, která by komplexně mapovala všechny tyto formy hromadných úmrtí a dokládala jejich ústřední postavení a význam v historii USA a v současné americké společnosti.

Cílem této knihy je přispět k zaplnění této mezery v kritické, protihegemonistické literatuře o Spojených státech. Tvrdím, že prehistorie, vznik, expanze a globální nadvláda amerického impéria si vyžádaly nekonečné holokausty doma i v zahraničí. Rovněž předkládám fundované a rozumné, byť hrubé či velmi hrubé odhady počtu obětí v každém z nich. Oxfordský slovník angličtiny definuje „holocaust“ jako „zničení nebo masakr v masovém měřítku“ a neúprosná, nekonečná řada takových katastrof leží v samém srdci amerických dějin i dnešní americké společnosti. Různé druhy rozsáhlého ničení lidského života nejsou zdaleka jen příležitostnými, nešťastnými výjimkami v jinak benevolentní či neškodné historické bilanci, ale právě ony učinily tuto zemi tím, čím je. Ačkoli to většina kapitalistů, politiků a komentátorů nikdy nepřizná, tyto nekonečné holokausty byly skutečně nepostradatelné pro vzestup nejbohatšího a nejmocnějšího impéria v dějinách světa. Tragicky však také vedly ke smrti téměř nepředstavitelného počtu lidí od období evropské kolonializace až po současnost.
V této knize zkoumám různé holokausty, za které nese odpovědnost americké impérium nebo se na nich podílí. Některé z těchto masových úmrtí byly a nadále jsou důsledkem rozsáhlého násilí, které je často chápáno jako „úmyslné použití fyzické síly nebo moci“. Holokausty, jimiž trpěli domorodí obyvatelé, lidé afrického původu a oběti amerického militarismu po celém světě, bezpochyby zahrnovaly rozsáhlé krveprolití. Ale i v těchto případech došlo k mnoha úmrtím v důsledku nemocí, hladu a souvisejících příčin. Jiné formy hromadného umírání nebyly způsobeny násilím v jeho tradičním pojetí. Jde spíše o rozsáhlé případy toho, co lze považoval za „sociální vraždu“, tedy úmrtí způsobená připravením lidí o „životní potřeby“ a vynucení podmínek, v nichž nelze přežít. Tyto různé druhy sociálních vražd nejsou nevyhnutelné, ale mají kořeny v americkém kapitalismu. V následujících kapitolách se zabývám hromadnými úmrtími vyplývajícími jak z rozsáhlého násilí, tak ze sociálních vražd.

• Kapitola 1. „Holocaust domorodých obyvatel“ analyzuje téměř úplné vyhlazení domorodých obyvatel na územích, z nichž vznikly Spojené státy, od počátku 16. století až po současnost.

• Kapitola 2, „Holocaust afroamerického obyvatelstva“, hodnotí katastrofální lidské ztráty způsobené transatlantickým obchodem s otroky, otroctvím a následným útlakem černochů v této zemi.

• Kapitola 3, „Holokaust dělníků“, zkoumá masové úmrtí v důsledku pracovních úrazů, nemocí z povolání a násilí namířeného proti dělníkům od poloviny 19. století.

• Kapitola 4, „Od koloniálních válek k globálním holokaustům“, zkoumá obrovské lidské ztráty způsobené válkami USA, vojenskými intervencemi a podporou represe a fašismu v zahraničí až do konce druhé světové války.

• Kapitola 5, „Holokausty Pax Americana I“, zkoumá obrovské ztráty na životech v jiných zemích způsobené americkým imperialismem v letech 1945 až 1980.

• Kapitola 6, „Holokausty Pax Americana II“, analyzuje rozsáhlé krveprolití v jiných zemích způsobené americkým imperialismem od roku 1980.

• Kapitola 7, „Další holokausty doma i v zahraničí“, zkoumá ohromující počet životů Američanů ztracených v důsledku válek amerického impéria a jiných forem násilí, stejně jako masové úmrtí způsobené nebezpečnými drogami, tabákem, nebezpečnými spotřebními výrobky, systémem zdravotní péče a znečištěním.

Celkově odhaduji, že americké impérium nese odpovědnost nebo podíl na odpovědnosti za téměř 300 milionů úmrtí. Téměř nepředstavitelné ztráty na životech v těchto nekonečných holokaustech pravděpodobně činí tuto zemi výjimečnou, i když zcela odlišným způsobem, než zamýšlejí její obhájci. Jak tato kniha jasně ukazuje, tato řada katastrof bude pokračovat, dokud bude impérium existovat. A jak se jeho nadvláda rozpadá, může se vládnoucí třída USA chovat jako „zraněná šelma“ a páchat nové ohavné zločiny proti národům světa – včetně obyvatel této země –, aby si udržela co nejvíce bohatství a moci. 

slavit Den Nezávislosti Ukrajiny?

Někde se psalo, někde jsem četl, že by to mělo být 21.8. a myslím, že asi ne. Že se to nějak z ,,nějakých" důvodů změnilo.

Víte o té oslavě a jejím konání  něco bližšího?

https://m.youtube.com/watch?v=38GPyTCuSW8