Naše vaše svobodná a nezávislá média v poslední době nepřestávají psát články na téma čínského a ruského nebezpečí, přičemž média alternativní zase hovoří o americkém nebezpečí. Do toho si vrabci cvrlikají o bruselském neomarxismu, německých tendencích rozdělit migranty, které si sami pozvali, po celé Evropě. 

Samozřejmě mu to nenandalo maličké Maďarsko i kdyby mělo deset Orbánů. Ale když Itálie zavírá přístavy před neziskovkami, to už je trochu víc. A když Sebastian Kurz zadrátuje průsmyky na hranicích, to je také vidět. V Německu se sice kolem všeho krouží, ale ve skutečnosti je diskusrs úplně jiný než v roce 2015, kdy přišlo do Dojčlandu milion lidí. A po otvírce největší evropské mešity v Kolíně nad Rýnem u čehož se angažoval i Erdogan už také diskuse nejdou tak hladce v případě dalších projektů.

V posledních letech mám stále větší tendenci připustit, že na konspiračních teroiích něco je.  Stále častěji jsme konfrontováni s činností bohatých a mocných (především díky internetu), která našim předkům zůstala utajena. Jen namátkou připomenu naši Madlenku Korbelovou Albrightovou s její angažovaností proti Srbsku, abychom se pak dozvěděli, že je tam politička zaangažovaná nejen humanitárně (jak by řekl Havel), ale i finančeně svým podílem v Kosovském telekomu. 

Včera podepsal ukrajinský prezident Porošenko zákon, který všem banderovcům přiznává statut veterána. Tedy i těm, kteří dělali etnicky čistou Volyň, zabíjeli civilisty, Poláky, Čechy a vůbec všechny, kteří se jim nehodili do krámu.  Vsutku pěkný dárek pro celý svět. 

Já nevím, ale dá se ještě nějak lépe vyjádřit, kdo na Ukrajině opravdu vkládne a jakou budoucnost si představuje? 

Chtěl jsem dneska pokračovat ve vánočním tématu, ale tohle je pro mě příliš silné kafe. 

Nedávno jsem řešil dárek jednomu ze svých dětí a obhlížel jsem kvůli tomu servery nabízející rybářské vybavení. Kluk se zkrátka rozhodl, že chce "lovit ty ryby", přihlásil se do rybářského kroužku, kupodivu se naučil všechny naše sladkovoní ryby (netušil jsem, že jich je tolik) a brzy půjde poprvé na rybník. Pak zřejmě bude chtít prut a protože otec je neznalý (a on to dobře ví) nejspíš se pokusí ze mě vydyndat co nejvíc, než mi to dojde. A tak jsem se připravoval dopředu, co mě synátorova kratochvíle bude stát. Nakonec jsem zjistil, že to nebude až tak zlé. 

Kdybychom si biblické texty Nového zákona seřadili podle stáří, nebyla by na prvním místě evangelia, ale Pavlovy epištoly, které jsou dneska skoro až na konci. Nejstarší evangelium je to Markovo, které je až zoufale stručné. 

... proto dnes nevyjde žádný článek. Vidlák se připojuje k pietě za mrtvé horníky z dolu ĆSM, kteří zahynuli při výbuchu metanu a následném důlním požáru. 

Práce v uhelném dole byla je a bude jednou z nejnebezpečnějších. Pokud se ale má naše civilizace hýbat, někdo to dělat musí. Koneckonců i u Vidláka doma se topí černým uhlím z Ostravy.  Horníci jsou pro naši bezpečnost a vůbec pro naši republiku mnohem důležitější než všechny armády v Afghanistánu. Středověk můžeme mít snáze nedostatkem uhlí, než infiltrací Tálibánu.

Kdyby mi někdo řped deseti roky řekl, že budu mít hospodářství, chovat prasata, fušovat do vinaření a dělat zabijačky, nejspíš bych mu doporučil delší pobyt u Chocholouška. To jsem ještě bydlel v malebné Sokolovské pánvi, chodil do Slavkovského lesa ke středověkým vodním dílům, každý silvestr jsem vystoupal na tajemnou keltskou horu Krudum a díval se podél Ohře, jak vybuchují rachejtle od Chebu po Karlovy Vary. 

Jsem prvorozený syn. Svému bratrovi jsem vždycky prošlapával cestičku, především u rodičů. Já nesměl... být dlouho venku, vodit si domů holky, koukat dlouho na televizi, bydlet s budoucí manželkou už před svatbou a podobně. Stejně jsem to nakonec udělal a ukázalo se, že to nebyla taková katastrofa. A tak se to u bráchy pak už nebralo tak přísně. 

Tímto článkem už bych se chtěl pomaloučku začít dotýkat vánoční atmosféry. Ale protože bude přísně o dnešku a nebude moc veselý, chci ho zařadit už na dnešek.