Prvních třicet let života jsem prožil v západních Čechách, nedaleko od německých hranic. Když jsem v osmnácti začal pracovat, prakticky všechna činnost se vždycky tak či onak týkala spolupráce s německými firmami. Všichni moji přátelé buďto dojížděli do Německa za prací, nebo pro Němce něco montovali či vozili. Všichni se specializovali na spolupráci s Němci, všichni se ucházeli o německé zakázky, všichni chtěli marky a potom eura. Já uměl německy, tak jsem neměl o místo nouzi. Vzali mě bez praxe, stačilo, že jsem se domluvil a byl jsem schopen komunikovat.