Na povolebních jednáních u nás je čím dál víc vidět, že nikdo z vyjednavačů politických stran nemá zkušenosti s vyjednáváním v reálném obchodním životě tak jako Babiš. Nikdo není Babišovi rovnocenným hráčem. Snad jen Okamura tuší, o co jde, ale ten je zřejmě špatný diplomat i v reálných obchodních jednáních. Jinak by tak nejančil a netlačil nesmyslně na pilu – proč proboha by měl Babiš realizovat všechny předvolební sliby SPD, když SPD skončilo na 4. místě?

 Na náměstí máme historickou žulovou kašnu. Mnoho let nebyla v provozu a chátrala, čerpadlo nefungovalo, spáry se rozsedly …. Před několika lety se rozhodlo, že je to do nebe volající stav a přikročilo se k opravě. Dva místní důchodci se pustili do práce a kašnu opravili. Náklady zanedbatelné, kašna fungovala bezvadně, prostě nádhera.

Především je nezbytná schopnost sebekritiky v řadách nejvyšších členů ČSSD. Je čas, aby si řekli, že nezvolili vhodnou strategii.

Nejsme Švýcarsko. Pořádné referendum je tu spíš výjimka. Udělá se jen tehdy, když je jasné předem jak dopadne. Nehlasujeme tady o základním příjmu, nerozhodujeme o dálnicích, o zahraniční orientaci. Nejsme Švýcaři, nedá se nám svěřit rozhodování, protože nejsme demokraticky dost vyspělí, máme špatné informace, jsme všeobecně xenofobní a vlastně do té skvělé západní Evropy vůbec nepatříme. 

Provizorně mám počítač vyřešený (díky všem, co mi pomohli) a tak mohu psát dál. Musím říci, že mě úplně svrbí prsty a mám pár článků v zásobě. Alexi, snad se nebudete zlobit, když budu k vašim článkům přidávat další, protože mám jedinou obavu, že mě někdo předejde a já nebudu mít postřeh jako první.

 Takže dnes to bude o vyjednávání:  

Průměrný český volič je podle mě prostě borec. Potvrzuje to už několikery volby. Mám po dnešku z té naší demokracie vlastně dobrý pocit. Když to zjednoduším:

Vidlák není politolog, nikdy nebyl a nikdy nebude. Téměř všechny jeho předpovědi se nesplnily a pokud se splnily, tak úplně jinak než to myslel. Vrátím se na pole, vyvezu hnůj a pustím se do orání. Za čtrnáct dní to dodělám a pak budou zabijačky. Pak se bude nakládat maso, udit a ochutnávat mladé víno. Pak budou vánoce. Mezitím mi otrne a začnu opět dělat mizerné předpovědi na úrovni věštění z koule. Dost tedy předpovědí, pojďme si po vidlácku probrat realitu: 

No, je čas... dneska máme zase ten svátek demokracie... Volit je přece základní demokratický princip... ten nejdůležitější princip pro naši svobodu... a kdo to tak nedělá, ten není demokrat. Škoda, že to bude platit jen dneska. Už zítra večer budou zase všichni intelektuálové tvrdit, jak jsme volili špatně a že bychom vlastně žádné volební právo mít neměli, bo jsme voliči Koblihové, nevzdělaní, operujeme se špatnými údaji, věříme ruské propagandě a tak vůbec. 

Jsem už osmnáct let dospělý.  Můj odpovědný věk je teď právě stejně dlouhý jako ten neodpovědný. První volby, ke kterým jsem šel, bylo referendum o vstupu do EU. Za těch osmnáct let jsem toho už navolil... Vyslechl jsem mraky slibů, poučil se, jak to vypadá v realitě, ztratil jsem spoustu iluzí a naučil se s tou flustrací žít. V osmnácti jsem byl idealista a měl jsem vzor v Mirkovi Dušínovi (vážně!) a dnes jsem spíše cynik, kterého málokteré neštěstí vyvede z rovnováhy. Naučil jsem se přijímat budoucnost s určitou mírou fatalismu.

Z lithia se stalo aktuální převolební téma, které může ještě notně zamíchat kartami. Je proto vhodné se k němu ještě vrátit. 

Tak kdo má vlastně pravdu? – anketa Vidlákovic kydů