Pokouším se reagovat na výzvu přítele Vidláka a dávám svým článkem ještě něco k zamyšlení. Chtěl jsem původně reagovat jen v komentáři k poslednímu Vidlákovu článku „Předvolební nuda“ ale nějak mi to vyšlo moc dlouhé. Takže je z toho nakonec článek.

Letošní parlamentní volby jsou tak trochu zvláštní. Na jednu stranu jsou všechny kampaně celkem v klidu. Skoro mám až chuť říct, že se všichni proti sobě vymezují kultivovaně. Předvolební debaty jsou v podstatě šeď. Všichni se tam chovají, jak by se od nich dalo čekat. Sem tam dobrá myšlenka, sem tam tlučhuba, větší množství ignorantů, a tak podobně. Nikdo nevybočuje z řady. Snad jen strach z Babiše je větší než byl kdysi strach z Paroubka nebo Klause. Pro běžného průměrného voliče občana, který má jiné starosti než koukat na předvolební debaty je to letos nějaké slabé. 

Do voleb máme kousek přes týden, všechno finišuje, kandidáti se střetávají v předvolebních debatách, volič občan na to nevěřícně zírá, bilboardy jsou plné politických ksichtů, vydávají se předvolební knihy o snění, vyhlašuje se válka levné práci, daně půjdou dolů, přídavky nahoru, zkrátka kandidát slibuje a volič volí.... obráceně to nefunguje.  

Volby, volby,...

Jak se blíží naše podzimní volby, už nějakou dobu mě svrbí ruka a mám chuť sepsat své názory na volební systém u nás a na volební systémy obecně. K našim letošním volbám mi navíc tak nějak pasuje tenhle obrázek, který jsem našel na kterémsi anglofonním serveru:

Ano, ty ekoteroristy, kteří nepotřebují Dukovany, protože jim stačí zásuvka ve zdi. Píší články o nebezpečném Temelínu, ale neuměli by nakreslit ani základní schema jaderné elektrárny. Mají plnou hubu řečí o žlutých lánech řepky, ale vůbec nemají ánung, jak to s ní vlastně je. Znají spoustu čestných a poctivých zemědělců typu Bohumíra Rady a spoustu zlých magnátů typu Andrej Babiš, ale jinak vůbec netuší, jak vypadá zemědělská velkovýroba. 

V Katalánsku probíhá referendum o samostatnosti. Konání referenda zakázal španělský ústavní soud. Katalánská samospráva v přípravách pokračovala a včera se skutečně hlasovalo. Španělskou vládu nenapadlo nic lepšího, než poslat policajty, aby rozbíjeli dveře do hlasovacích místností a  stříleli gumovými projektily do lidí. Zároveň se pokusila odpojit internet, aby hlasy nešlo sečíst. Místní katalánské policejní složky a hasiči naopak konání referenda pomáhali. 

V sobotu budu mít nečekanou rychlou zabijačku. Žení se mi kamarád, že doveze prase a jestli bych mu ho nepřipravil. Tož připravím... Máme prodloužený víkend, času dost a shodou okolností přijel můj další kamarád z Děčína, který u mě odpočívá prací u lopaty. Prý je to lepší než učit na střední zdrávce... Měli jsem hezký večer a při práci jsme si moc pěkně popovídali. 

Angela Merkelová vyhrála volby do německého parlamentu.  Její strana CDU/CSU získala něco přes třicet procent hlasů a je daleko před druhými sociálními demokraty,kteří mají něco okolo dvaceti procent. Podívejte se v nejbližších dnech na KOSU, Vlk vás jistě zásobí velmi dobrými informacemi, grafy i rozbory. Zcela jistě dojde podrobně na to, že ti "zlí nacističtí  a xenofobní hoši z AFD" jsou na třetím místě.  Budou mít něco okolo třinácti procent hlasů. Až za nimi jsou pak Svobodní z FDP, Zelení a die Linken. 

Četli jste tuhle Foglarovku? Pan spisovatel ji napsal už na stará kolena. Děj je v podstatě stejný jako děj všech ostatních jeho knížek, možná to už dneska nikoho nebere... koneckonců koho vlastně zajímají osudy mladých kloučků na prahu puberty... Já Foglara četl rád, ale co se týče Strachu nad Bobří řekou, nedokázal bych děj nijak převyprávět. Neutkvěl... Jasně, vím, že jde o období okupace, že popisovaný Nepřítel jsou Němci, ale vlastně si pamatuju jen tu  atmosféru strachu, kterou Foglar mistrovsky popsal. Je to moje jediná knížka, která jsem četl "stísněně".

Do voleb je vlastně nedaleko. Co nevidět skončí prázdniny a pak budeme pravidelně a velmi intenzívně oblažováni naší politickou scénou. Letošní volební kampaň bude relativně krátká a tak bych si myslel, že bude o to zlověstnější. Všechny PR týmy mají nabito, volební strategie jsou vypilovány, prachy přetekly reklamním agenturám, spojenci i nepřátelé jsou označeni a co nevidět to vypukne. Nechtěl bych přijít s křížkem po funuse, opět slyším trávu růst a kdybych se náhodou trefil, tak bych chtěl, aby to vypadalo ne že hádám, ale že mám talent...