Mým dnešním článkem zareaguji na včerejší text v diskusi, který vložila Maneca. Ivan David tam dává na vědomí horkou novinku z ojroparlamentu (a ojrokomise) o tom, že v Evropě se má vyrábět méně potravin, což má být kompenzováno dovozem. Evropští zemědělci jsou určeni na odpis...

Upřímně... opět s křížkem po funuse.

Vidlákov se nachází v nejsušší částí České republiky. Průměrný roční úhrn srážek je zhruba 450mm. Pro porovnání - za poušť se považuje místo, kde naprší do 250mm srážek za rok. Z tohoto hlediska je náš region čiročirá step. Stromy zde mají problém s hledáním vody, protože zde jsou místa, kde je půda suchá do značné hloubky. Problém sucha se v posledních letech zvýraznil, protože srážek sice neubylo, ale přestaly padat rovnoměrně. Letos například napršelo 20. března a pak až v květnu. 

Dnešní článek bude téměř jmenovitě pro Kadlase, který se pustil do pěstování brambor, ale z jeho pravidelných reportů zde na Kydech jsem pocítil potřebu mu trochu pomoci. Což platí pro všechny, kteří se rozhodli nenechat naše hospodářství náhodě a po vzoru šití roušek vzali do vlastních rukou i zásobování na příští zimu.

Ale než ještě začnu, odpovím Rodákovi na jeho dotaz. V diskusi se ptal, čím byl "ostříknut". Má zahrádku vedle řepkového pole a při odpolední siestě byl zasažen postřikovačem, který cosi aplikoval. 

Jsem levičák. Vždycky jsem se k tomu hlásil. Dodnes tvrdím, že kdo je bohatý, má větší odpovědnost než ten kdo je chudý. Dodnes si mylsím, že největší daně mají platit ti nejbohatší a chudí by neměli platit žádné. Když slyším o rovné dani, tak v tom čuju nějakou habaďůru, třeba jak udělat, aby bohatý neplatil nic a chudý všechno. Tvrdil jsem akové ty věci, jako že máme mít vlastní podniky pod kuratelou státu, máme být soběstační, byť by to bylo dražší a tak vůbec. 

Myslím samozřejmě z té obilné. 

Víte, sledovat obilnou burzu a pracovat s jejími údaji je poněkud ošidné. Narozdíl od ropy totiž obilí netryská ze země a není možné přiškrtit nebo uvolnit kohoutky. Obilí prostě vyroste, sklidí se, uloží se a pak se čeká půl roku, jak to dopadne na opačné polokouli. Roky jsou různé. Existují sucha, přílišná mokra, existují cizopasníci, existují požáry polí, válečné konflikty které zabraňují převozu a kupodivu existuje i různý apetýt různých zemí. 

Je sobota a já dneska sázím brambory, řepu a vlastně i všechno ostatní. Předpovědi slibují nějaký deštíček na neděli a pondělí a tak chci mít všechno v zemi. Včera a předevšírem jsem připravoval půdu a bylo to stejné jako loni. Sousedovi se za jeho frézou zvedalo mračno prachu, za mým rotavátorem vyskakovaly mokré hroudy a kousky hnoje, které by se ještě daly ždímat. Přitom na povrchu se už dělala tvrdá krusta a objevovaly se praklinky ze sucha. Pět centimetrů níže ale už bylo krásně vlhko. 

Náš dědeček (dej mu Pánbu věčnou slávu) říkával jedno důležité zemědělské rčení, které podle mě platí celkem absolutně. 

Příroda má ráda rovnováhu

Podle tohoto rčení platí, že mírná zima bude mít drsný konec, tuhá zima bude krátká, suché jaro skončí velkým slejvákem, mokré a studené léto přinese dlouhý teplý podzim, špatný výnos na pšenici znamená nadprůměrný výnos v kukuřici a podobně. Prostě v zemědělství nikdy nesázet na jednu kartu, nikdy nepředpokládat jen jeden trend. 

V diskusi před několika dny padl dotaz, jak vidím ze zemědělského hlediska letošní jaro. Padly i doplňující otázky, zda se nějak reaguje na aktuální krizi třeba tím, že se seje víc obilovin a míň řepky, nebo jestli se teba používá méně průmyslových hnojiv či agrochemie. 

Takže: 

1. Od chvíle, kdy má Babišův Preol přístaviště na Labi a skladovací kapacitu převyšující období nízkého stavu vody, od té doby jde pěstování řepky v naší zemičce z kopce. Andrej kupuje z Hamburku za světové ceny a světové ceny jsou tak nízké, že se u nás řepka vykupuje pod náklady na pěstování. 

Můj bratr Master mě včera upozornil na zajímavou věc. Že Koroňáček je jaksi odolný proti švejkování. Fungovalo nám to na Císaře Pána, fungovalo to na Hitlera, Stalina, funguje to na současnou vládu i na všechny minulé. Ale breberce je to tak nějak jedno. Koroňák netrápí že rozdělíte akci nad třicet lidí na dvě akce po dvaceti. On potřebuje jen toho jednoho nakaženého na místě. Nic víc. Pokud tam nepřijde, můžete mít klidně vyprodaný koncert Rolling Stones a nestane se nic. Pokud nakažený dorazí, postačí mu deset, dvacet i méně lidí pohromadě.

Když se podíváte na zemědělství ve Stalinově Sovětském svazu a na zemědělství v USA, zjistíte překvapivě mnoho shod. Během relativně krátké doby došlo k obrovské industrializaci. Přechod od koní k traktorům byl velmi rychlý a neméně rychlý byl přechod od samovazačů a kos ke kombajnům. Ve velmi krátké době se velké množství zemědělských pracovních sil stalo nadbytečnými. Tato industrializace zničila obrovské množství lidských osudů.