Následující tezi jsem si dovolil vymyslet sám, ale nijak nezpochybňuji, že někdo druhý si toho všimnul už dřív a také se o to podělil s veřejností. Nicméně já to nikde nezkopíroval, nepřevzal, prostě mě to napadlo, když jsem ochutnával letošní mladé víno a do toho řešil strasti místní komunální politiky. 

Pod mým včerejším článkem se rozhořela diskuse Mezi Lacem G.  Targusem a dalšími ohledně situace dnešního živnostníka, jeho životních peripetiích a strastech, úředním šimlovi, roli našeho premiéra Velkého Andyho a tak vůbec. Téma se mi zalíbilo, pojďme se mu dneska pověnovat víc. 

Já osobně jsem byl celý život zaměstnanec. Od devatenácti, už dvacet let. Nejprve v malé firmě, pak ve středně velkém strojírenském podniku a dneska v fakt hodně velké firmě vlastněné ještě větší korporací.

Omlouvám se za delší odmlčení. Byl jsem o víkendu na svatbě mého kamaráda z dětství. Už jsem tu o něm kdysi psal... Vyučený houslař, který se naprostou náhodou a šťastným řízením osudu dostal do rukou uznávaného houslaře českého původu ve Španělsku, který ho doučil, on se potom osamostatnil a dneska ve Španělsku vyrábí špičkové hudební nástroje... samozřejmě jako každého správného umělce světové úrovně ho od hladu dělí tři jídla a zpravidla je dvě jídla pozadu.  

Bral si tu holku z Kolumbie, o které jsem zde již také kdysi psal článek... 

Dnes začnu prakticky stejnými slovy, kterými dosti často uvádí své články Čmoud. (Mimochodem, o víkendu jsem pryč a tak bude mít Čmoud zase nějaký ten seriálek). 

Viděli jste film Údolí stínů? V hlavní roli Mel Gibson, válka ve Vietnamu, konkrétně bitva v údolí La Drang. Film je patřičně patriotický, oslavující vojáky padlé právě při této bitvě. Podle amerických historiků film poměrně přesně vykreluje skutečný průběh bitvy, vlastně až na to, že mimo film se boj vede na poněkud větší vzdálenosti, takže nepříteli nehledíte tak intenzívně tváří v tvář.

Abych dokázal, že jsem skutečný Kojzar, xenofob, ruský propagandista, vedoucí představitel Fake news a rozvraceč demokracie, ktrý se už nemůže dočkat nové totality ve které budu šéfredaktorem nového Rudého práva, rozeberu včerejší elfí příspěvek od Scalloppa. Nejprve jsem chtěl napsat jen krátký komentář, ale pak se mi rozrostl na celý článek. 

To jsme se včera dozvěděli od věršiny českých novinářů. Na severozápadě Sýrie byl eliminován už asi podvacáté vůdce Islámského státu Bagdádí. Ne že by mi bylo líto jednoho kovaného teroristy, který si ze svého utopického islámského pokusu udělal hekatombu s popravami na youtube, ale přesto bych chtěl celou informaci maličko doplnit. 

V diskusích se teď rozhořela docela velká bitva ohledně krize. Zda už nastal nebo nenastala, zda ji máme za dveřmi, nebo je to celé nesmysl. Tož jsem si řekl, že je to takové pěkné nedělní téma. Navrhuji to dnes udělat následovně: 

Dnes zkusíme ještě rozvinout včerejší téma. Tvrdil jsem, že většina tohoto národa se nepřidává k vládnoucí či umělecké elitě v jejím svatém boji za euroatlantické zájmy a záchranu demokracie i kdyby se kvůli tomu mělo omezit volební právo. Většina národa si o směřování naší země už dávno nedělá iluze a lišíme se od sebe jen chvílí, kdy nám to došlo. 

Takhle nějak bych si představoval Putinův rozkaz ppro jeho zpravodajce, co se týče České republiky. Pochybuji, že by si rusové mohli přát někoho lepšího na pozici ředitele BIS. 

Michal Koudelka, ředitel BIS, uvedený do služby Bohuslavem Sobotkou už stihl ve funkci spoustu věcí. Zjistil, že učebnice dějepisu nám ais psala KGB, protože je v nich proruský narativ. Podařilo se mu ztrapnit ministra školství Plagu, který místo aby ho poslal do háje, tak mu začal přikyvovat a chtěl to řešit. Dále pak se BISce několikanásobně podařilo rozkrýt temné rejdy ruských tajných služeb. 

Abych vám dokázal, že si každý den přečtu diskusi pod článkem, chci dnes vyhovět panu rk. Ten se v komentáři podivoval, proč řešíme Sýrii a jiná podobná témata o kterých nic nevíme a nediskutujeme něco, co můžeme ovlivnit... napříkad náš státní rozpočet. Tož dle jeho dalšího názoru se proměňuji z experta na Sýrii v experta na finance. Učiním tak s klidným svědomím, finance jsou v dnešní době ještě mnohem neuchopitelnější téma než lokální konflikty v globálním světě.