Odpad v Mississippi

Autor
Štítky
Než začnu s dnešním tématem, zde jedna covidová aktualita z Mississippi. Vojenská nemocnice v Jacksonu zavírá provoz na 4 týdny, protože velká část personálu je doma s omicronem. 
 

V jedné diskusi někdo položil otázku na životní prostředí a zvlášť na nakládání s odpady. To je hodně široká oblast, tak si vymezme několik oblastí: recyklování odpadu, likvidace odpadu, odpadní vody, odpadky. Zatímco v češtině si vystačíme se slovem recyklovat, angličtina používá slova "recycle", "reuse" a "repurpose" - tj. recyklovat - (shromáždit použitou surovinu, zpracovat ji a vyrobit stejný materiál, např. papír či kov), opětovně použít - (např. zavařovačky) a použít k jinému účelu - (např. nábytek vyrobený z palet).

 
Recyklování
V oblasti, kde žijeme neexistuje třídění odpadu do kontejnerů. Jediné, co tu lze recyklovat jsou kovy, které vykupuje místní sběrna. Peníze za odevzdané kovy nedostanete v hotovosti, ale šekem po předložení průkazu totožnosti. A pokud odevzdáváte měď, tak si vás i vyfotí. Když jsme se sem přistěhovali a dělali pořádek kolem domu, našli jsme klubko starých použitých měděných drátů, jak tu zůstalo po poslední rekonstrukci domu. Nebylo toho moc a byla jsem pak překvapená, kolik za měď sběrna zaplatila. 
 
Musím přiznat, že státy na sever od nás jsou na tom s recyklováním podstatně dál. Když Bill a Jane bydleli v New Yorku, házel Bill do domácího odpadu všechno, tak jak byl zvyklý. Paní domácí ho několikrát upozorňovala, že je třeba třídit a že dostane pokutu. Nedbal - dostal. 
Když jsme projížděli severní státy, bylo běžné vidět i odpadkové koše na tříděný odpad na odpočinkových parkovištích podél dálnic.
 
Opětovné použití
Hodně lidí se snaží opětovně používat spotřební zboží denní potřeby, např. zavařovací sklenice, plastové nákupní tašky. Hodně našich stálých zákazníků nám bez prošení vrací zavařovací sklenice, kartóny na vajíčka i čisté plastové tašky, což je příjemné - nová sklenice stojí podle velikosti tak 0,75 dolaru a výš, nový kartón na vajíčka stojí od 0,2 dolaru výš.
Do kategorie opětovného použití bych zařadila i různé výprodeje z garáže nebo ze dvora (garage sale, yard sale), případně prodej pozůstalosti (estate sale). V Česku člověk neustále řešil, co se starými věcmi, které již nepotřeboval. Všechny české second-handy prodávaly použité zboží ze Západu a tak většina českého použitého zboží skončila ve sběrném dvoře. Hrníčky, šlapací šicí stroj, skříňky... Já vím, že se to mění k lepšímu. Existují různé stránky na internetu, kde je možné nechtěné zboží nabídnout k prodeji. Jen nevím, do jaké míry je to účinné. Tady je běžnou praxí, že v sobotu dopoledne lidé prodávají to, čeho se potřebují zbavit. Můžete to prodávat před vlastním domem (existují aplikace, kam zadáte svou adresu a podle které vás zákazníci najdou, i když zrovna nebydlíte u rušné ulice), nebo si můžete pronajmout prodejní místo od radnice (pronájem stojí 10 dolarů), která organizuje bleší trh na parkovišti uprostřed městečka každou první sobotu v měsíci. Existují podnikavci, kteří si z toho udělali i živnost. Objíždějí takové výprodeje, koupí levně předměty, jejichž cenu prodávající podcení nebo rozbité, poškozené předměty, které jsou schopni opravit. A pak několikrát do roka udělají vlastní garage sale, kde zrealizují zisk.
Ti, kteří se nechtějí zlobit s organizováním výprodeje z garáže mají další možnost - věnovat použité věci Helping Hands. Pokud je toho víc naráz a je to hodnotné, Helping Hands vydají potvrzení o věnované hodnotě. Tuto částku si pak dárce může odečíst od základu daně.
 
Použít k jinému účelu
Jižanské dámy mají zálibu ve využívání předmětů k jinému účelu než bylo původně určeno. Někdy si myslím, že je to druh národního sportu, která přijde s originálnějším použitím již nepotřebných věcí. Jedna moje kamarádka vytvořila pro manžela "bručárnu" (tady tomu říkají man's cave) a na příčku použila sadu 4 dveří, které dostala od přátel. Jiná paní vyrábí stolní lampy z lahví od alkoholu (ne, ona není "alkoholka", jen jí přátelé občas nějakou zajímavou láhev od alkoholu přihrají). A další dáma vyrábí kříže svařováním starých podkov. Viděla jsem i konferenční stolek, jehož deska byla vytvořena z porcelánových střepů zalitých do epoxidové pryskyřice. Již dříve zmiňovaný patchwork, který původně vzniknul jako způsob jak využít odstřižky látek nebo dobré části odloženého šatstva na výrobu dek, není třeba se ani připomínat. 
 
Likvidace odpadu
V některých rodinách na venkově pálí papírový odpad na dvoře a stejně tak i hořlavý velkorozměrný odpad (starý nábytek, matrace). Sice by jej mohli odevzdat ve sběrném dvoře, jenže je to zpoplatněné a minimální sazba je 35 dolarů. To však nelze provádět v městečku, kde  pálení jakéhokoliv odpadu zakazuje městská vyhláška. Tam nesmíte pálit ani suché větve, šišky nebo suché listí. Místo toho necháváte zahradní odpad u kraje silnice, odkud jej odvážejí městské služby. Někdo by mohl namítnout, že je to škoda, že by to mělo přijít na kompost. Mělo, ale kromě naší rodiny neznám nikoho, kdo by kompost měl.
 
Bohužel, ani sklo ani papír, ani baterie či zářivky se tu nerecyklují, takže často svádím boj s vlastním svědomím, když vyhazuju do odpadu baterku nebo plastový sáček. To vše skončí v popelnici. Zdejší popelnice jsou objemnější než ty české a v některých rodinách ji za týden pohodlně naplní, například jednorázovým nádobím, plastovými nosiči na jídlo z fastfoodu nebo plastovými lahvemi od mléka nebo vody nebo limonád. 
 
Vůbec - fastfoodový odpad je tu bolavým místem. I přes výstražné cedule všude podél silnic, že odhazování odpadků se trestá pokutou 250 dolarů, okraje silnic jsou často lemovány plechovkami, papírovými krabičkami od smažených hranolků či polystyrénovými nosiči pokrmu z restaurace domů. Řeší se to tak, že někdo jednou za čas podél silnice odpadky sebere. Někdy je to místní komunita, někdy jsou to městské služby a někdy odpadky sbírají vězni. Bill říká, že to mají za odměnu za dobré chování. Dostanou se ven a něco si přivydělají. Co je na tom pravda - nevím. Ale do týdne se opět podél silnic povalují odpadky. 
 
Odpadní vody
Na samotách, jako je ta naše se nevyplatí stavět kanalizaci, proto každý dům musí mít domácí čističku odpadních vod. U novostaveb to mají ošetřené tak, že dodavatel energie nesmí elektřinu zapojit, dokud není nainstalovaná čistička (je to jen nádrž se vzduchovým čerpadlem a přepadovou výpustí). V městečku mají odpadní vody z domácností svedené kanalizací do nádrže za městem (lagoon), kterou Bill překřtil na poopy pond (kakáč). Tam se voda nechává provětrávat míchadly. Čističku odpadních vod, jak ji znám z Česka jsem tu nikde neviděla.
 
První dnešní snímek ilustruje velikost zdejších popelnic. Na druhém snímku vidíte vůz pro sběr odpadků. Všimněte si nápisu na dveřích: "Inmate Litter Removal" (Vězeňské odstraňování odpadků). Na třetím snímku vidíte vězně sbírající odpadky. To, že jsou to vězni poznáte podle mundůru. Někde je mundůr s bílo-zelenými vodorovnými pruhy. Čtvrtý snímek ukazuje koše na tříděný odpad na odpočívadlech v Tennessee a v Illinois. Další snímek byl pořízen v Cades Cove, což je součást národního parku v Great Smoky Mountains. Píše se tam: "Při nejmenším 60% veškerého odpadu z odpadkových košů je kompostováno firmou Sevier Solid Waste, Inc v Tennessee. Tento závod je jedním z jedenácti na světě, který přijímá směsný odpad a kompostuje jej ve velkém "digesteru (stravovači)", který zahřívá a rozmělňuje odpad. Plasty a drobné kovy jsou odstraněny třídícím procesem. Zbývající materiál se přeměňuje na kompost, jež se užívá na farmách, v krajině a na stavbách." Předposlední snímek je lehce mimo téma - větrná elektrárna na Severu - někde v Illionis. Mississippi žádné větrné elektrárny nemá, ale jedná se o tom. Zato má na mnoha místech solární panely. Například ve vojenské nemocnici v Jacksonu jsou umístěny na přístřešky nad nemocničním parkovištěm. To je zachyceno na posledním snímku. Není valný, ale snad dá hrubou představu, oč se jedná.
Popelnice
Odpadkový vůz
Sbírání odpadků
Odpočinkové parkoviště
Popis zpracování odpadků
Větrná elektrárna
solár
Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (75 hlasů)

Komentáře

Takže namísto prostého spálení plastu ve spalovně přidáme další super energeticky náročný proces. Proženeme ho nějakým transmutorem, a pak ho následně spálíme ve spalovně.

Mně to přijde málo složité. Myslím, že by to chtělo ještě další mezičlánky. Ať je to co nejnákladnější, energeticky nejnáročnější, a ať to ideálně jezdí kamiony s meziprodukty přes půlku planety.

Průměrný počet slepic: 4.5 (13 hlasů)

Otázka není o vědě o transmutaci co prosazují "gíndílníci" apod. hovadiny, ale zda jsou zdroje surovin. A musí to dělat technici, ne sociologové apod. hovádka co mají v hlavách seno.

Pokud nemáš doly na měď, ale máš možnost postavit jadernou elektrárnu, máš energii na recyklacu, ale i na vývoz elektřiny. Je to o tom co je dneska sprosté slovo "národohospodářství", neboli, muselo by se říci, že ekonomové mají zůstat u "účetnictví" a nesrat se do řízení podniků natož států, a sociology a filosofi rovnou odstavit, od jakéhokoliv pokusu zasahovat do výrobního procesu ;)

Zatím bez slepic

zásada, myšlenka, z níž se vychází, stručně vyjádřené tvrzení.

Sorryjako, nic takového jsem tu neviděl ani náhodou, ani omylem.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

Rozhodl jsem se pomoci a zapojit své síly. Budu ziskově recyklovat materiály.

Posílejte mi vaše odpadky s vysokým obsahem zlata, stříbra, platiny, iridia - a já ekologicky budu recyklovat a ušetřím přírodu. A rozhodně náklady na recyklaci se mi vyplatí.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

Takovou oběť od vás nemůžeme přijmout. :)

Průměrný počet slepic: 4.4 (21 hlas)

Z toho prece ziskate mnoho uhliku, co je taky cenny prvek.

Průměrný počet slepic: 2.3 (13 hlasů)

A já ho nechám vedle nějaké zavražděné mrtvoly jako corpus delicti. Ať si policie podle DNA zjistí, kdo byll vrah.

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)

a energeticky nenáročné.
Tento amorfní uhlík pak lze procesem, který je technologicky náročný, ale zvládnutý mnohem lépe než např. značná část připravovaného grýndýlu , měnit na diamanty.

A diamanty je už možno bez obav skládkovat. Nebo je velikostně třídit a použít jako náhražku štěrku.
To je naprosto ekologicky neutrální

Vytříděné diamanty nadměrných velikostí se ovšem na rozdíl od běžného štěrku špatně drtí. Proto tento odpad necháme vybrousit a prodáváme klenotníkům na výrobu šperků

Za utržené bilióny eur nakoupíme další hovna, takže se projekt samofinancuje.

Průměrný počet slepic: 4.3 (16 hlasů)

zapomněl jste na vybudování hulváthovelkopěstíren a rozmnožoven,
z důvodů zajištění dostatku výchozí suroviny: jejich eko-hoven.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Rozšiřte porfolio svých služeb a vezměte si do péče kašny nebo fontány v oblíbených turistických lokalitách, nejlépe v rámci EU. Pravidelně byste je čistil (byla by to samozřejmě fuška, třeba do takové římské di Trevi nezodpovědní jedinci za den nahází snad desítky kilogramů), udržoval cedulky a tak. Samozřejmě bez nároku na odměnu od vlastníka. Jen bych se raději vyhnul studnám, když před pár lety obnovovali zasypanou v Brně na Špilberku, nalezli v ní pozůstatky nebohého čističe, rakouského vojína z 19. století.

https://mojebrno.jecool.net/inka--brno-dalsi-zajimavosti-spilberk-studn…

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Jdu vyhodit zlatou cihlu a nějaké zlomky stříbra. Máte zájem?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Samozřejmě! Kdykoli mohu takto pomoci ekologii, tak neváhám! Beru zlaté cihly, stříbrné slitky, v jakémkoli množství!

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Nemáte pravdu, resp. máte s plasty a spoustou věcí, ale pro všechno to neplatí. U kovů, skla a papíru je recyklace levnější (i když u papíru je finální produkt třeba toaleťák). Už tu v diskuzi padlo jméno Marian Kechlibar, dávám odkaz na ten konkrétní článek:
https://kechlibar.net/2019/04/22/zivot-s-vlastnimi-odpadky/

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

vám při očistě projedou všecky prsty, nýbrž rovnocennou surovinu se špičkovými parametry, která je plně zaměnitelná za surovinu, resp. polotovar, vytvořený v prvovýrobě.
S papírem se dostanete do extrémních nákladů, sklo je totéž, ale u obalového matroše nám nevadí, že je lehce zakalený, resp. nevidíme to (pivo, víno), u oceli si nejsem tak jist, jako vy. Tam se spíše budeme bavit o nedostatku rudy a koksu, resp. o setrvalém ekonomickém tlaku na zpracování suroviny druhotné.
Jinak mohu s klidným svědomím napsat, že byste se divil, jak rozdílné mohou být vsázky, co se týká šrotu, při jednotlivých tavbách podle zadání, jaká třída oceli má z pece vytéci. Dá se v klidu napsat, že se jedná o totéž, jako u papíru a skla. Čím větší náročnost na kvalitu, tím menší procentu druhotných surovin.
Jistěže pokud máte za úkol vypustit z konvertoru obyčejnou automatovou ocel třídy 11 373, nahážete při přípravě vsázky do vagónu i ona hulvátova hovna.
Pokud půjdete na na nástrojovky tř. 19, anebo 17 nerez, asi tam moc hulvátovo hoven nepřisypete, protože vám tavba jednoduše nevyjde a po vypuštění z pece půjdou ingoty po nařezání a rozestřelu zpátky na aglomerační linku.

Průměrný počet slepic: 3 (8 hlasů)

Targus: Čím větší náročnost na kvalitu, tím menší procentu druhotných surovin.
***
Melete hovna, přičemž i o mletí hoven víte hovno, takže melete na hovno ty hovna!!!

Já vám vyrobím z druhotných surovin prvotřídni ocel nebo litinu. Dělá se to lehce: jste ve Švédsku a nakoupíte druhotný odpad například v socialistickém Československu, přesněji kolejnice se zaručeným chemickým složením a provedete s touto vsázkou 100%ního odpadu tavbu buď v hutích nebo rovnou ve slévarnách. Vaše ocel bude tak nejlepší na světě!!!

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

chytrostí to ještě vázne. Došly nikoli suroviny, nýbrž socialistické státy.
Ale to se poddá, nezoufejte a bojujte!!!
Jste sluníčko!!!

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Maličko poupravím ten řetězec zpracování odpadu:
1/ třídění
2/ soustředění vytříděného odpadu
3/ prodej do Polska nebo Číny (se zápornou cenou)
4/ transport
5/vysype se do moře nebo "náhodou" chytne na skládce

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

Dovolím si poněkud opravit omyly ohledně recyklovaných plastů. Jejich problémem není cena, protože recyklované plasty jsou vždy levnější než nové plasty. Recyklovaný PP se cenově pohybuje mezi 20 - 25 Kč/kg, zatímco PP vyrobený z originálních komponentů se pohybuje cenově kolem 40 - 45 Kč/kg.
Třídění recyklovaných plastů se provádí přímo v továrnách, které plastové výrobky vyrábí, ale zde je třídění postiženo neochotou zahraničních pracovníků třídit odpady správně. Nebo také vysokou fluktuací, kdy lidé, kteří je na třídění odpadů zaučují, to jednoduše vzdají.
Takže vzniká další náklad ve zpracovatelské firmě, která musí plasty vytřídit. Obvykle se výrobce dohodne s dotyčnou firmou a má vzorník výrobků, ke kterým dostane přesnou specifikaci materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, aby jej mohl vytřídit. Nejčastěji se ovšem odpad vrací recyklovaný zpět k výrobci plastových dílů.
Existuje i dávno provedený výzkum, jaký je optimální poměr míchání originálního a recyklovaného materiálu. U pohledových dílů je to do max. 20% PP a 40% ABS. V praxi se ovšem používá do 10% PP a do 20% ABS, protože recyklovaný plast vytváří dosti velké množství vzhledových vad.
Automobilky velmi rády používají recyklované plasty kvůli jejich ceně, takže je konstruktéři navrhují už na počátku návrhu auta. Žádná finální úprava tvaru není potřeba, provede se hned na počátku návrh na recyklát. Jedná se o nepohledové části, tedy podběhy, motorové díly, dno kufru auta, apod. Samozřejmě je lze vyrobit i z originálního materiálu, ale o dost dráže.
Technická zkouška se provádí při návrhu auta a počítá se s výrazně větším rozptylem mechanických hodnot recyklátu.

Hlavním problémem je kvalita, proto se recyklované plasty vyrábí takřka výhradně jako černé pro automobilky. Jiní výrobci, např. bazénů, recyklované plasty také používají, ale tam je problémem dodržet barvu.
Při samotném procesu recyklace je ztráta asi 300 - 500 kg materiálu, který zůstane v trubkách recyklační linky. Proto se na výrobu recyklátu čeká, aby šly dva podobné materiály po sobě. Tedy PP po PP, ABS po ABS, atd. Ekonomická dávka na spuštění recyklační linky je asi 6 tun drtě.
Díly se hodí do drticího mlýnu a drť prožene recyklační pecí/extrudérem, kde se roztaví, a vytvoří válečky, které se nasekají na kousky po cca. 6 mm (někdy 12 mm).

V mořích plave plast směsný všeho druhu, nejčastěji směs PP a PE. Zatímco PP se taví při teplotách kolem 170°C, PE kolem 105°C. Proto se nedají jednoduše používat společně. Buď PE shoří nebo se PP neroztaví. Přetřídění by bylo náročné, a tak jediné, co lze s plastovým odpadem v mořích rozumně udělat, je buď jej vylovit, rozdrtit a strčit na skládku, nebo jej rozložit pyrolýzou, nebo spálit ve spalovně odpadů jako palivo.
Plasty rozkládá UV záření.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Gerd: V mořích plave plast směsný všeho druhu, nejčastěji směs PP a PE. Zatímco PP se taví při teplotách kolem 170°C, PE kolem 105°C.
***
Takže u lososa nebo tuňáka stačí dopéct na 180°C a plasty z něj vytečou? A nepolévat, nebo plavou v tuku?

:-)

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Nikoliv, to by se plasty leda roztavily a zase zchladly. To se jen taví, ale ne natolik, aby samy vytekly. V oleji neplavou, jsou na tom s hustotou skoro jako voda 940 - 1100 kg /m3. Mikroplastů se prostě nezbavíme, jsou všude. Ale rozkládá je UV záření, tedy slunce. ovšem na další mikroplasty. S tichomořským plastovým ostrovem severně od Habaje by bylo nejlepší plasty vylovit a hodit do sopky. Nebo spálit s uhlím v elektrárnách, ovšem zasviní to rošty.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

recyklace zbytků z výrobní limky mi přijde k smíchu.
Hlavní nálož pro recyklační linky je odpad vytřídšný z komunálu.
A ten je ŠPINAVÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A to je, oč tu běží. Zatím není technologie, která by efektivně a levně vyčistila polotovar.

Jinak si pište, co chcete. Já znám na rozdíl od vás praxi. 90 % recyklačních linek je po ukončení dotačních programů zavřeno. Pokud vám vrtá hlavou, jak jsem takové hovno mohl vymyslet, odpovím sedmi slovy.
PODÍLEL JSEM SE NA LOGISTICE TĚCHTO POLOTOVARŮ.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Targus: Zatím není technologie, která by efektivně a levně vyčistila polotovar.
Jinak si pište, co chcete. Já znám na rozdíl od vás praxi. 90 % recyklačních linek je po ukončení dotačních programů zavřeno.
***
Zase melete hovna, už jsem vás 2x dneska přistihl!!!
Vše je naprosto jednoduché a jen vy se v tom nepochopitelně štouráte, neb jste nepochopil, že neviditelná ruka trhu nenašla viditelnou ruku, která by přebírala odpad. Až neviditelná ruka dostane dotaci, monopol, nebo otroky, uvidíte najednou, jak ruce začnou třídit i plastové těsnění ze starých* pivních zátek!

(*starých, protože se už pivo v lahvíxh asi tak 20 let nebude vyrábět)

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Vy tady matete obecenstvo. Jak my pamětníci vímě, opravdu staré pivní zátky měly těsnění korkové.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Targusi,
výrobci plastových dílů obvykle posílají své vyřazené díly do recyklačních linek na recyklaci, a potom si je zase berou zpět. Takže nikoliv, obvykle se na recyklaci čeká. Komunální odpad není surovinou pro recyklační linky, protože jde o netříděné plasty, a zde je nejlevnější likvidace ve spalovně.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

si nepamatuju, co a odkud jsem vozil.
Samozřejmě, že do recyklace se sere i komunál. Zajděte se někady podívat na nějakou třídící linku a zajímejte se, odkud ten bordel přijel a kam po rozemletí a napytlování pojede.
To, co uvádíte, není recyklace, to je pouhé hospodářství s výrobním odpadem, jehož jsou ve výrobě vůči produkci řádově zlomky procent.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Asi Vám to přijde neuvěřitelné, ale znám problematiku plastů o dost lépe než jen z pohledu dopravce. Třídicí linku jsem také viděl, i tu recyklační. Odpad z výroby není malé číslo, jde o tuny až stovky tun ročně z jednoho podniku.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

VŽDY určitě ne. Recyklace kovů dotace nepotřebuje. Již od starověku panovníci recyklovali mince ze zlata, stříbra o mědi svých předchůdců. Někteří naši spoluobčané Vám se ziskem zrecyklují měděné rýny.
S těmi plasty, uvidíme jak se osvědčí zálohování Slovákům a Němcům. Bez dotací to bude problém.
Já bych viděl možnost, kdy by v supermarketech byla cisterna mléka či limonády a zákazník by si odčepoval potřebné množství do vlastního obalu (a o něj by se sám staral, což je ta nejdražší položka).

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

pro mléko s plechovou bandaskou. Doma se normálně umyla, nebyl problém.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

jste starý, škaredý a hloupý.
To máte určo z toho, že jste špacíroval s hnusnou bandaskou, namísto abyste se vzdělával pohledem na dovádění nějakého soudruha Jů-tuberáka.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když jsem byla malá, bydleli jsme v činžovním domě. Doma jsme měli 2 odpaďáky - jeden na směsný odpad a jeden na papír. Ten se nosil do sklepa a maminky jím topily pod kotlem ve společné prádelně. Ale jinak všechno šlo do popelnice. Když se člověk podívá zpátky, uvědomí si, kolik se toho změnilo - i v nakládání s odpadky. Je škoda, že dnes se vykupují jen láhve od piva. A s plasty - to má Targus pravdu, že recyklovaný plast není tak pevný a jeho výroba je dražší než výroba z ropy. Jak jen z toho ven...

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

Ja uz davno rikam, ze omezovani Co2 je idiotske, ale ti kteri spolu mluvi, se na tom muzou snadno napakovat, proto je to v kurzu.
Zaroven udelat veci neopravitelne je rovnez v kurzu, a to ze stejneho duvodu.
Mistni Vidlaci si urcite pamatuji, ze kdysi existovaly opravny...
Jenze pak (a neni to vubec davno) zacly firmy, predevsim zapadni, a vlajkonosem byl hlavne Apple, razit vyrobky, ktere se neopravuji, protoze uz prece existuje novy model. Napr. mobily mivaly vymenitelne baterky... Dneska kdyz je baterka vytlucena, tak se vetsinou vyhodi jinak funkcni mobil, protoze je to tak "levnejsi".
Pred par lety moje zena upustila asi tyden stary mobil-tablet (Asus) a prasko vrchi sklo, jinak bylo vse v poradku. Jsem jinak zrucny, tak jsem se mrknul na youtube, jak se to vymenuje, objednal nove sklo, a dal se do toho.
Pro mistni kutily: nikde ani jeden sroubek. Vsechno bylo do sebe nacvakane anebo slepene. Dostat se dovnitr byl uplny ocistec. Zkratka, sklo jsem vymenil, ale behem operace jsem pravdepodobne rypnul i nekam jinam, a po sestaveni, coz byla taky legrace, uz zacal blbnout i displej.
Takze novy mobil. Jinak firemni vymena shodna s cenou noveho mobilu.
Recyklace/reuse/repurpose jsou az dalsi kroky. V prvni rade by melo byt dulezite danou vec pouzivat k tomu ucelu, pro ktery byla vytvorena, a to co nejdele. A ne podle zivotnosti nejslabsi soucastky, ktera jeste byva zamerne nacnuta.

Průměrný počet slepic: 4.7 (19 hlasů)

In reply to by Sakura (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tohle všechno je daň za pokrok. Vezměty si opravy spotřební elektroniky. U elektronkových televizorů zkušený opravář koukl, jak žhaví lampy, vlastním okem kalibrovanou fázovkou ověřil velikost základních napětí, izolovaným šroubovákem zkusil vytáhnout oblouk z řádkového rozkladu a určil prvotní diagnózu, která většinou vyšla. Pokud ne a musel vyndat Avomet, byla už oprava dražší :-). Pak se objevily polovodiče, kde se skoro vždycky muselo měřit - ale ještě pořád se výrobky skládaly z jednotlivých součástek, byť to byly integrované obvody, které daly najít v katalozích a které vyrábělo více výrobců. Pravda, dolovat je z desky plošných spojů už chtělo zkušenost (a vercajk), jinak se deska poškodila. Ale opravna pořád mohla mít takové součástky v zásobě (u nás bez problémů, inovace šly pomalu).
Dneska se takhle postupovat nedá. Výrobci zařízení si nechávají navrhovat a vyrábět integrované obvody na míru pro konkrétní zařízení, jeden integrovaný obvod plní funkce, kterí dříve dělala řada funkčních bloků (navíc je vše nyní digitální), integrované obvody mají i stovky vývodů, někdy i zespodu pouzdra. Na vypájení potřebujete speciální zařízení, prakticky laboratoř, a podobně na znovuzapájení. Jedině měnit celé desky, jenomže výrobci zařízení pravidelně inovují a letos může vše jinak než loni. Nelze tudíž držet zásoby náhradních dílů, ty se musí objednávat z centrální skladů s příslušnými efekty - všichni musí vydělat, i dopravci.
No a dále - EU zakázala používání "olovnatých" pájek (např. Sn60Pb40) a povoleny jsou jen "bezolovnaté". Ty mají vyšší bod tání a poškodit součástku nebo desku není žádný problém. Navíc s oblibou vytvářejí studené spoje a další, dříve neznámé efekty (ve zdravotnictví, letectví, armádě apod. se stále používají pájky olovnaté - proč asi?).
Konečně baterie. Výměnné exempláře se vyznačují tím, že mají pouzdro, které je až na výjimky ("destičkové" 9 V) válcové. Pouzdro ale výrobce zařízení omezuje, protože se mu musí přizpůsobit, nemohl by pochopitelně vyrábět tenčí mobily než je průměr pouzdra baterie (resp. článku). Navíc když dáte válcové články vedle sebe, vznikne kolem nich nevyužit(eln)ý prostor. Proto se v mobilech i jinde používají baterie ploché, obvykle vyráběné na míru, takže vyplní prostor v mobilu beze zbytku. Je zřejmé, že její výměna chce zkušenost, první pokus obvykle nedopadne dobře ;-).

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

On je to také pokrok, který je v elektronice opravdu tryskový. Malé součástky umožňují věci, které s velkými součástkami nejdou. Například jít do velmi vysokých frekvencí signálu nebo mít velmi nízké parazitní indukčnosti a mnohé další. Umožňuje to mimo jiné také prudce jít dolů se spotřebou. Takže dnes se rozumně špičková elektronika bez mikroskopu a kvalitní optiky dělat nedá.

Výrobci navrhovali integrované obvody na míru vždycky. Například známý obvod ULA v legendárním 8-bitovém počítači ZX Spectrum. Snižuje to náklady dost drasticky.

Ve své podstatě se nikdy přistroje a televize neskládaly z jednotlivých součástek. Už ty elektronky měly v jedné flašce několik elektronkových součástek. U polovodičů se tam rvaly integrované obvody hned co to šlo.

Dnes můžete doma amatérsky a koleně udělat za relativně levný peníz elektronické projekty a věci, které dříve zvládla s jazykem na vestě jen špičková továrna za ukrutných nákladů. Problém je spíše než vybavení nebo cena - vyšší nárok na znalosti než dříve. Vyšší kvalita součástek, vyšší rychlosti signálů, rychlejší součástky, ... - to přináší problémy návrhu toho zařízení, které dříve nebývaly. Co se dříve ojebávalo a dalo ojebat, protože tehdejší úroveň součástek to svou pomalostí či mohutností odpustila, to už dnes nejde.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

To jste vyhnal do extrému. Já měl na mysli to, že k dané součástce byl kompletní popis její funkce, jestli to byla kombinovaná elektronka nebo integrovaný obvod je vedlejší. Člověk koukl na označení, zalistoval v katalogu a hned věděl, co je to zač, co je na které nožičce atd.
Ještě za bývalého režimu nám u klonu PC/AT částečně odešel paralelní port, byl už na základní desce. I vzali jsme originální IBM PC/AT Technical Reference, našli schéma paralelního adaptéru (ještě na samostatné kartě), porovnali a zjistili, že základní součástky jsou stejné, byť zapojení poněkud odlišné. Pak stačilo vzít logický analyzátor a bylo to, odešel poslední oddělovací obvod mezi konektorem a vlastní logikou adaptéru, SN74244, dodnes si to pamatuji. Bohužel jej Tesla nevyráběla, ale náhodou jel někdo ven a koupil nám jich pár v prodejně pro kutily ve Vídni.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Sakura (neověřeno)

Trvalý odkaz

dává příliš mnoho věcí.

Si pamatuji, jak v mládí jsem několikrát opravoval porouchaný výrobek, rozebral ho, objevil problém, opět vše sestrojil dohromady, výrobek bez problémů fungoval a mě ještě pár součástek zbylo.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by Sakura (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když si vytisknete smlouvu a náhodou polejete kafem, budete se snažit opravit a nějak odstranit kafe z papíru, nebo vytisknete novou?
Prostě pro firmu je levnější vyrobit nový mobil, než opravovat prasklý displej. Cena mobilu hlavně cena za vývoj a zisk, dále reklama a prodej, nepatrnou část tvoří suroviny a výroba. Cena za opravu je většinou vyšší a je dána platbou za odborníka opraváře, který navíc riskuje, že udělá chybu při opravě nebo špatně diagnostikuje závadu (pádem mobilu mohlo dojít nejen k prasknutí displeje, ale i k poškození střev mobilu, nebo prasknutí displeje mohlo následně způsobit vyhoření graf. čipu, ...).
Někteří studenti si opravami mobilů, noťasů apod. přivydělávávají, ale žádné terno to není.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by V (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bursíkova torpéda přijdou se zdražením energií do módy.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

chodil jsme pro mléko k paní mlíkařce která nabírala ráno někde nadojené cejchovcanou naběračkou z hliníkové láhve do mojí bandasky, kvasnice krájela z velkého hranolu, vážila a balila do papíru, rohlíky pekařka dávala do papírového pytlíku, jogurt byl ve sklenici z čirého skla, kompoty ve skle, pro pivo jsem chodil za roh k Hájkům se džbánem, limonády pil ze skleněné láhve, chleba doma balil do utěrky, maso řezník plácnul do papíru, salám jakbysmet.

Nemám pocit že mně to nějak poznamenalo na těle ani na duši, jen nám pro dům stačila malá popelnice.

Jak z toho ven? Vrátit republiku zpátky lidem, oni si sami poradí nejlépe. Nebo snad doma máte kontejnery s odpadky, čurbes kolem nich a černé skládky? Doma jste ještě chvilku svými pány. Ale to brzo skončí. Budete muset předtřídit a skladovat doma. Nelogické, tvrdé? Co je logického na vyhlášení pandemie když není a očkování když nepomáhá?

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

Tak za tymi jogurtmi a mliekom v skle ja osobne nebanujem ... mam nizku nosnost, a nakupy nosim na chrbte ... ale inak tiez pamatam, ze mi aj sveter, aj knizku zabalili do archu papiera, a neriesili nejaku nerecyklovatelnu igelitku, a domov som si doniesla v platenej taske, alebo 'snurkovej' sietovke, a nemuseli sa zrubat vsetky lesy aby bolo dost jednorazovych papierovych tasiek (ktore teda rozhodne musia byt z lepsieho papiera, nez ten arch, do ktoreho mi zabalili hoc aj vetrovku)

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Recyklovaný plast je nepatrně horší v mechanických vlastnostech než originální plast. Přesněji o 3-5% při každé recyklaci. Důvodem je tepelný proces, recyklace, který způsobí onu ztrátu 3-5% mechanických parametrů. proto se recykluje maximálně 4x. Takže není pravdou, že recyklovaný plast je mechanicky výrazně horší oproti originálnímu plastu. A recyklace je levnější než výroba nového plastu z ropy.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Po každé recyklaci dojde ke zkrácení a narušení polymerových řetězců, a zchaotiční se. Kvalita a parametry jdou do háje.

U termosetů ála bakelit dojde po každé recyklaci ke zhoršení vlastností o 100 % směrem dolů.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Bakelit je speciální případ, ten opravdu zrecyklovat nejde. Bral jsem nejčastější plastový odpad.

Zatím bez slepic

Pamatuju totiž časy, kdy se recyklace uplatňovala pouze u kovů a veškeré socialistické plasty se lisovaly z panenských, originálních granulátů.
To jsou totiž ty socialistické plasty, které vzdor času drží dodnes. Mnohé z nich, díky neodolnosti vůči UV záření, třebas i změnily barvu - šedé například zežloutly, některé černé bývají došeda povrchově vyšisované, ale mechanické vlastnosti neztratily.
Nerozpadly se na kousíčky, nebo prášek už po 2-3 letech, jako to dělá ten 5x recyklovaný odpad, který se sem tahá po tisících tun z číny.
Předtím, než příště napíšete takový blábol, tak si račte prohlédnout třeba kteroukoliv Škodu 120, zvenčí i zevnitř, nebo některý z domácích spotřebičů z Ety Hlinsko. Plechy na té stodváce, ty budou i po třech generálkách kastle shnilé, ale originální plasty a často i guma, ty drží. Podobně jako dodnes, přes 35 let používání, drží původní plastové kryty kuchyňských elektrospotřebičů a jiných domácích přístrojů.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.