Překročíš-li řeku Halys...

Informace čerpám z čerstvé knihy „Donald Elton: Írán 2026 Co dál?“ Není to překlad, jen volné převyprávění.

Největším strategickým úspěchem Islámské republiky není jaderný program ani samotné přežití režimu navzdory sankcím. Je jím vytvoření rozsáhlé sítě spojeneckých ozbrojených milic, která sahá od Středozemního moře až k Rudému moři a zásadně změnila mocenské poměry na Blízkém východě. Tuto síť Írán označuje jako „osu odporu“.

Kořeny této strategie sahají do počátků revoluce. Íránská ústava zavazuje stát podporovat „boj utlačovaných proti utlačovatelům“. V praxi to znamenalo export revoluce zejména do šíitských komunit v regionu. Hlavním nástrojem se stala Quds Force, zahraniční operační složka Revolučních gard, která organizovala, financovala a cvičila různé ozbrojené skupiny.

Prvním a nejdůležitějším partnerem se stal Hizballáh (Strana Boží) v Libanonu, vytvořený roku 1982 během izraelské invaze. Íránští instruktoři Revolučních gard vycvičili jeho bojovníky, dodali zbraně, finance i ideologii. Hizballáh se postupně proměnil ve „stát ve státě“ s vlastní armádou, sociálními službami i politickou stranou a stal se hlavním nástrojem íránského vlivu na severní hranici Izraele. Rozsah íránské podpory byl enormní. Americké ministerstvo zahraničí odhadovalo, že Írán poskytoval Hizballáhu přibližně 700 milionů dolarů ročně. Arzenál Hizballáhu se rozrostl na odhadovaných 150 000 raket a střel, z nichž mnohé byly přesné a schopné zasáhnout cíle po celém Izraeli. Vojenské schopnosti této organizace převyšovaly schopnosti většiny státních armád v regionu.

Válka Hizballáhu s Izraelem v roce 2006 byla pro Osu odporu rozhodujícím momentem. 34denní konflikt, který Hizballáh vyprovokoval únosem dvou izraelských vojáků a který skončil patovou situací, byl v muslimském světě oslavován jako historický úspěch: nestátní aktér bojoval s nejmocnější armádou Blízkého východu a uhrál remizu.

„Šíitský půlměsíc“ je pás území, kde mají silný vliv šíitské politické síly. Oblouk vede z Íránu přes Irák, Sýrii do Libanonu. Koridor byl využíván pro podporu libanonského Hizballáhu. Jeho vznik umožnilo jednak to, že po Husajnově pádu se v Iráku dostaly k moci šíitské strany podporované Íránem a také to, že v syrské občanské válce Írán pomohl režimu Bašára Asada. Odhaduje se, že Írán během války utratil mezi 30 a 50 miliardami dolarů na podporu Asadova režimu, což je pro zemi pod drtivými ekonomickými sankcemi mimořádný výdaj. Íránské ztráty, ačkoli nikdy nebyly oficiálně potvrzeny v plném rozsahu, se počítaly na tisíce, včetně vysokých velitelů IRGC. Z pohledu Teheránu však byl cíl dosažen: „šíitský půlměsíc“, byl zachován. Schopnost Íránu zásobovat Hizballáh, udržovat strategické působení proti Izraeli a udržovat moc v celém regionu zůstala nedotčena.

Pád Asada na konci roku 2024 však tomuto koridoru zasadil těžkou ránu a ukázal křehkost zisků vybudovaných prostřednictvím zahraničních spojeneckých milicí. Režim, který Írán bránil deset let a desítkami miliard dolarů, se zhroutil. Ztráta Sýrie byla pravděpodobně největší strategickou porážkou, kterou Islámská republika utrpěla od konce íránsko-irácké války.

Hútíové v Jemenu představovali nejnovější a v některých ohledech nejvíce překvapivé rozšíření íránské sítě spojeneckých milicí. Hútíovské hnutí, formálně známé jako Ansar Alláh (Pomocníci Boha), bylo povstalecké hnutí jemenských šíitů z náboženské větve zvané zajdíja (zaidité). , která od roku 2004 občas bojovala proti jemenské centrální vládě. Íránská podpora hútíů byla ve srovnání s investicemi do Hizballáhu nebo iráckých milicí skromná, ale stačila k tomu, aby se z lokálního povstání stala regionální hrozba. Íránské zbraně, výcvik a finanční podpora umožnily hútíům v roce 2014 obsadit jemenské hlavní město Saná a odolat letům intenzivního bombardování koalicí vedenou Saúdskou Arábií, která utratila desítky miliard dolarů, aby je vyhnala.

Případ Hútiů ukazuje princip, který se základem všech vztahů Íránu s jeho zahraničními spojenci: relativně malá íránská investice může způsobit obrovské náklady jeho protivníkům. Saúdská Arábie utratila za jediný rok války v Jemenu více, než Írán utratil za Houtie během celého konfliktu. Hútíové také prokázali schopnost se vyvíjet. To, co začalo jako kmenové povstání v horách severního Jemenu, se vyvinulo v sílu schopnou vyrábět a nasazovat balistické rakety, řízené střely a ozbrojené drony, které mohly zasáhnout cíle stovky kilometrů od jemenského území.

Specifickou roli hraje Hamás, sunnitské islamistické hnutí v Gaze. Přestože ideologicky není šíitské, Írán ho podporuje z čistě strategických důvodů, protože představuje ozbrojenou sílu přímo na hranicích Izraele.

Tato síť milic umožňuje Íránu uplatňovat moc v regionu bez nasazení vlastní armády. Poskytuje mu strategický vliv a odstrašující schopnost vůči Izraeli i Spojeným státům a zároveň umožňuje popírat přímou odpovědnost za řadu operací.

Strategie však má i své limity. Írán nemá nad těmito skupinami plnou kontrolu a jejich akce ho mohou vtáhnout do konfliktů, které sám neplánoval. Udržování této sítě také stojí miliardy dolarů ročně, což v Íránu vyvolává domácí kritiku, protože mnoho občanů by tyto prostředky raději vidělo investované do ekonomiky a sociálních služeb.

Síť spojeneckých milic tak zůstává jedním z hlavních nástrojů íránské moci – ale také zdrojem napětí mezi revolučními cíli režimu a potřebami vlastní společnosti.

Odkaz na předchozí část: https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/jsme-na-sami#comment-2201355

Jeho boj proti genderismu LGBTismu, zelenismu a politickokorektismu už začíná skromně nést ovoce i v naší přesocialistické Evropě.

V zahraniční politice se chová občas jak slon v porcelánu. Ráno takhle s bouchnutím pěstí do stolu vyhlásí něco, aby to pak večer zase bylo jinak. Zaútočení na Irán už je celkem dost velká věc. V tomto ale vidím jednu věc a tou je angažování se v tom i státu Izrael. Věřte, nebo nevěřte, ale tam nejsou kokoti a oni velice dobře vědí, že politicky rozmrdaný Irán by byl pro ně ještě nebezpečnější než Irán pod vládou toho fousáče. Možná se pletu, ale myslím, že izraelci měli na tuto situaci už dopředu nějaký plán, který furt dodržují. 

Nu uvidíme.

Ano, nadechli jsme se a díky za to! Ano, píšeme a říkáme to, co bychom se za minulé zlovlády sami částečně zcenzurovali v obavě z "rakstapa". Ano, měli jsme a máme novou naději zase v lepší zítřky a větší volnost. A ano, byli jsme rádi, že se do vedení dostal Trump, bylo to to lepší. Byla to naděje. Uvolnění. Jenže teď se to vše okolo nevyvíjí vůbec dobře. A jak píše Vidlák, když "selže" Trump, může se to otočit zase zpět a co jsme si trochu vydobyli "uvolněním" bude pryč a nebo bude díky těm konfliktům ještě mnohem hůř...

To je to, oč tu běží. Je krásné, jak jsme sice kulturně velmi odlišní, ale v jádru vlastně jako lidé všichni stejní. Bohužel zejména spíše v tom špatném.

Všimněte si – Rusko si nemůže dovolit prohrát, protože by popřelo samo sebe. I Putin řekl kdysi tu větu, co by byl svět bez Ruska (myšleno po jaderném Armageddonu). Takže když by nebylo zbytí, ten A-tom koncert prostě spustí.

Irán si nemůže dovolit prohrát, protože by popřel víru. Pro muslimy to smrtelný hřích, je trestán smrtí (ve smyslu práva šaría). Taktéž ani s nevěřícíma nelze spolupracovat na správě země, od určitého okamžiku ani na ničem jiném.

Takže obě ty války mají jedno společné – ten „zlý“ dle našeho úhlu pohledu nemá jinou možnost, než to celé dokončit. Buď výhrou nebo totální prohrou. Nic mezi tím není, to ostatní je jen lhaní do vlastní kapsy.

U Iránu je to ještě horší, protože porážka bude brána i jako prohra víry, a to i v sunnitském světě. Byť si jdou za normálních okolností šíité a sunnité po krku (doslova a do písmene, občas se ten krček i podřízne), tak tohle je sjednotí.

Prostě nemůžete jen tak zabít duchovního vůdce a pak případně dalšího, to není útok jen na Irán, to je útok na víru. Pak vznikne otázka, kdy v našem kině?

Vlastně je to v obou případech stejné, nelze přistoupit na podmínky KOZA, protože jsou v přímém rozporu se základními hodnotami víry, ať tedy ve vlast (ródinu) v případě Ruska nebo vírou jako takovou v případě Iránu.

Takže v obou případech tady máme něco tak hlubokého a normálními prostředky nezničitelného, že vlastně se není o čem bavit.  

Jenže díky tomu, že zejména tady v EU jsme to niterné uchopení, které dostalo naše předky na vrchol, zničili, tak nechápeme.

Přitom právě víra a odhodlání, to udělalo z Evropy na dlouhá staletí lídra světa. Aby pak víra byla nahrazena čímsi jako byl komunismus (taky víra, jen trochu jinak) a nakonec ničím. Tedy snahou o zelené náboženství, ale to je tak blbé, že se sice praktikuje, ale jeho důsledky vedou i skalní příznivce k postupnému odvracení. Hlavně tam není duchovní vůdce, kterého každé náboženství nebo kult musí mít. A taková Greta je vše možné, ale ne charizmatický vůdce.

Takže budeme chtít, aby byl mír za podmínek, kdy by radši to jeden spálil v jaderném pekle a druhý to nemůže přijmout, ledaže by byl poslední toho rodu na planetě.  Možná ani pak ne.

Irán má tu smůlu, že tu bombu nestihl udělat. Protože ta dogmatická víra a podezřívání všech a všude ten jeho a-program zničila.

Protože kdysi jistý virus Stuxnet (zřejmě made in Izrael, to jen tak na okraj) zničil Iránu softwarově odstředivky na uran a ty pak poničily sama sebe i fyzicky.

Od té doby nastal problém, protože pak závady odstředivek (docházelo k selháním a to často) nebyly diagnostikovány, neb kdo u toho byl, pak určitě pomáhal MOSADU nebo byl slabý ve víře. Takže malé problémy se nehlásily a následné velké průšvihy se řešily se zpožděním. Díky tomu se to nestihlo.

Jak stejné, tady taky názor, odlišný od jakéhosi narativu, je hned Putinova podpora. Přitom reálná diskuze pro a proti by mohla ušetřit metráky peněz a do budoucna i možná životů.

Jenže dogma je dogma a o tom se nediskutuje.  Jsme tedy v krásné slepé uličce.

Zatím to vychází tak, že to skončí, až nebude na tomto světě nikdo (Ukrajina) nebo nebude žádný Iránec.

Bohužel, tak to zatím vypadá…

Slovenský premiér Robert Fico v novém projevu ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého viní z „hrubého vydírání“ Slovenska a Maďarska prostřednictvím zastavení dodávek ropy a plynu.

- Fico proto hlásí blokaci vojenské půjčky pro Ukrajinu a téma chce otevřít i na jednáních v Paříži s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

- „Ukrajinský prezident nás trvale poškozuje a myslí si, že nás donutí změnit náš mírový postoj na válečný,“ vyjádřil se Fico.

- „Naše rozhodnutí zastavit dodávky nafty a havarijní elektřiny na Ukrajinu a maďarské rozhodnutí blokovat vojenský úvěr pro Ukrajinu jsou jen logickým důsledkem hloupého kroku ukrajinského prezidenta zastavit dodávky ropy Slovensku a Maďarsku,“ vyjádřil se Fico.

- Premiér také znovu kritizoval Evropskou komisi za to, že podle něj upřednostňuje zájmy Ukrajiny jako nečlenského státu EU před životně důležitými národními zájmy Slovenska a Maďarska.

- Půjčku označuje za faktický „dar“, ze kterého Ukrajina podle něj nic nesplatí, a hlásí připravenost Bratislavy „převzít štafetu“ po Budapešti při blokování tohoto balíku, dokud nebude tranzit ropy obnoven. (novinky.cz)

Prezident Petr Pavel v neděli v rozhovoru pro Českou televizi zopakoval, že při dostatečné podpoře občanů a dobrém zdraví vážně zváží kandidaturu na druhý prezidentský mandát. Zatím ale svou kandidaturu pro další funkční období nepotvrdil. Další prezidentské volby budou v roce 2028.

tak že to skončí až nebude Ukrajina, nebude Irán, nebude Rusko....bezva. Tak tu máme několik států, které když zmizí i s obyvateli, tak bude ráj na zemi, všechno bude v pohodě, Amíci zase budou kontrolovat celý svět a všichni si oddechneme.

Mám obavu, že takto to ve světě, který si říká "lidský" nefunguje. Prostě když skončí jedno "zlo", objeví se další. Proč? No, protože někteří lidé jsou pořád stejní:

Peníze, moc, nadvláda. Jak jsem psal mnohokrát: je to pořád dokola. Takže řešení je pouze jedno a to je neuskutečnitelné:

vyměnit na této planetě lidi za jiné lidi, no a to nejde. Jiní lidé existují pouze ve sci-fi knihách, proto to jsou sci-fi.

Nedělám si už velmi dlouhodobě žádné iluze, takže si užívám alespoň toho sluníčka, které tu máme celý tento týden.

A jinak Jiří: co ten Váš Bůh (ono je úplně jedno jak ho lidé nazývají, v každém náboženství jinak, ale je to pořád ten stejný....), je v poho?? 

A celá staletí je pořád v poho? Z toho co (prý) stvořil ? No já být Bůh, tak bych v noci nespal...já bych v poho určitě nebyl...ale Vy asi máte odpověď, že ?   

Tak tohle je zajímavé... Tzv. neříkám tak ani tak:-). A protože to momentálně potřebujeme, tak uvolníme sankce a jen co se vzpamatujeme, tak je zas nasadíme v plné síle? Poněkud fraška, ne?

Spojené státy zvažují částečné uvolnění sankcí na ruskou ropu, aby zmírnily globální nedostatek suroviny po eskalaci konfliktu s Íránem a prudkém růstu cen na světových trzích.

Ministerstvo financí Spojených států zvažuje částečné uvolnění sankcí na ruskou ropu. Důvodem je snaha řešit celosvětový nedostatek této suroviny, který vznikl v důsledku vojenské operace proti Íránu na Blízkém východě. Uvedl to americký ministr financí Scott Bessent v pořadu televize Fox Business.

„Mohli bychom ze sankcí vyjmout více ruských dodávek ropy,“ řekl Bessent. Podle něj se na moři nacházejí stovky milionů barelů ropy, které kvůli sankcím zůstávají bez odběratele. Pokud by Washington část omezení zmírnil, mohlo by to podle ministra zvýšit globální nabídku na trhu. Tato možnost je podle jeho slov v současnosti předmětem zkoumání.

Spojené státy proto ve čtvrtek umožnily indickým rafinériím po omezenou dobu nakupovat ruskou ropu, která už byla naložena na tankerech. Ministerstvo zahraničí udělilo třicetidenní dočasné povolení, aby se surovina mohla dostat na světový trh a zmírnit tlak na ceny.

Celá situace zároveň znovu připomíná jednu starou pravdu mezinárodní politiky. Když jde velmocem o jejich strategické a ekonomické zájmy, takzvané hodnotové sankce často ustupují do pozadí. Realita světových trhů bývá nakonec silnější než politická prohlášení.

Co možná ještě nevíte o Facebooku a proč si na něj dávat bacha

https://degener.cz/facebook-meta-a-sber-dat-co-o-vas-vi-a-jak-to-vyuziva/

Vidláku, opravdu oceňuji, že jste si uvědomil souvislost s výsledkem války s Íránem a Trumpovou budoucností a možností dalšího boje proti fenoménům, které štvou téměř všechny normální lidi. Co mě na alternativě fascinuje, je naprostá nenávist k USA, která vede k tomu, že nyní fandí Iránu, tedy hnusnému teokratickému režimu, nemajícímu nejmenší problém masakrovat své odpůrce ve velkém. Jen málo režimů mezi islámskými státy je horších, než ten iránský. Jak jsem psal, považuji tuhle válku za zločin i chybu, ale když už tedy vypukla, opravdu bych si přál výsledek pozitivní pro nás i pro normální iránské lidi. A to skutečně nebude takový výsledek, kdy se u moci udrží ten nejhorší nejfanatičtější hajzlík. Jak píše berrnard, snad určitá naděje je zapojení Izraele, protože tam si doufám uvědomují, že roztřískání Iránu bez nalezení nějakého rozumného řešení povede ještě k větším problémům, stejně jako v Iráku či Sýrii.

Zajímavé je, že ve svém líčení, jak se válka vyvíjí špatně, pomíjíte možnost, že by se někde vyvíjela spíše pozitivně. A ono to tak je. Třeba v Libanonu se Izraeli podařilo zasadit dost zásadní ránu Hizballáhu a dokonce vypudit iránské poradce, přitom to vše se souhlasem libanonské vlády, což je naprosto bezprecedentní. Je tudíž naděje, že by snad konečně v Libanonu mohl být klid. Ano, máte pravdu, válka vznikla vlastně podrazem, ale ani Irán se nenechal v tomto ohledu zahanbit, sice státům v zálivu slíbil nepokračovat v odstřelování, ale odstřeluje je i nadále a to včetně civilní infrastruktury.

Zkrátka, podle mě i my musíme doufat, že se to USA povede, protože pokud ne, budeme mít obrovské ekonomické problémy, země v zálivu budou nestabilní, možná nás čeká uprchlická vlna, prostě fakt nevidím sebemenší důvod, proč fandit fanatikům.