Covid neexistuje

Vyrobili ho v laboratoři

Ještě nikdo na něj neumřel

Ale pokud ho chytnete, pomůže vám jedině Ivermektin. 

Takhle by se daly krátce zhodnotit přistupy našich anticovidních spoluobčanů. Máme už dokonce i ligu proti rouškám, máme i antikoronavirovou politickou stranu, máme plný fejsbůk protirouškových výzev... jen ta epidemie ne a ne znovu přijít. Loni v tuto dobu už se to rozjíždělo na plné pecky a já jsem řešil, jestli ještě odjet do Chorvatska nebo raději to nehrotit. 

Moji pravidelní čtenáři už delší dobu vědí, že se přátelím s Petrem Hamplem - to je ten sociolog, co napsal Prolomení hradeb a Cestu z nevolnictví. Knížky vřele doporučuji k přečtení. Petr Hampl u mě byl loni na zabijačce, hezky jsme si popovídali u džbánku portského a vzniklo z toho přátelství. 

Úvodník delší než článek: 

Včera během dne jsem zaregistroval tak neuvěřitelné věci, že se s vámi o ně musím podělit. A protože včera byli naši političtí činovníci neuvěřitelně plodní na debilitu, původně krátký úvodník se pořád rozšiřoval a rozšiřoval. Pojďme to vzít od začátku: 

Dnešním článkem chci vyhovět Targusovi ohledně jeho dotazu na svoje zemědělské nářadí, které zapřahuji za svůj malotraktor. Targusovi se nezdá, že by malotraktor natolik usnadnil život na zahrádce, že bych práci stíhal v časech, které jsem uvedl. Proto si dneska představíme nářadí, které potřebuji. 

Začneme nářadím základním a nezbytným, pak přejdeme k nářadí, které ulehčuje práci, ale je možné se bez něj obejít. Koneckonců i já se snažím v maximální míře o pohodlí.

Vezmeme to od začátku..

Pluh: 

Já se vážně omlouvám, ale dneska se s vámi musím podělit o další neuvěřitelnou PR práci Seznamu. Včera totiž zveřejnili reportáž jakéhosi Václava Dolejšího, který si vzal kameru a šel natáčet na Babišovy mítingy. Jmenovalo se to "Podívejte se na Babišovy mítingy, jak vám je jeho PR nikdy neukáže".

Pamatujete si Numiru Kašatumbu from Bužumbura? To je postava z druhého dílu Básníků - africký student, který bydlí s hlavním hrdinou Šafránkem na koleji a objevuje krásy Československa. Pije pivo, pochvaluje si, že u nás peníze kazí charakter, prohání holky, hovoří česky i když trochu směšně a nakonec se jako doktor vrátí do rodné země. 

Takové afričany jsme tu skutečně kdysi měli... Samozřejmě to vždycky nebylo tak idealizované jako v Básníkách, ale všichni jsme takové typy lidí znali. Já jsem měl na základce několik spolužáků, které u nás zplodili kubánci. Hezcí, snědí. 

Do minulého týdne se v Kábulu bojovalo za Prahu. Ovšem od tohoto týdne se začíná v Praze bojovat za Kábul. Afghánští tlumočníčci už brzy vyjdou z detence a přijdou do pražských městských bytů, protože Babiš by byl blbej kdyby je Hřibovi s chutí nehodil na plodnici. A tak si dneska dejme článek od Manecy, který kdysi odmítl Vlk zveřejnit. Bude takovým pěkným úvodem pro zítřejší povídání. 

Maneco, je to tvoje: 

Neukázal jsem vám celý svůj prostor.  Ještě jsem nemluvil o pěstování rajčat a jejich zpracování na kečup a protlak. Nemluvil jsem o použití krmné řepy, nemluvil jsem o zavařování okurek, nezabýval jsem se kořenovou zeleninou, bylinkami, koprem, jahodami.  Neřešil jsem slepice. To všechno se na naší zahrádku bez problémů vejde. 

Zde je fotka horní části mé zahrady. Posledních osm metrů už neobdělávám. V nejvyšším místě u sousedovy zdi  mám zakopanou nádrž na vodu ze které mohu samospádem zavlažovat celou obdělávanou plochu. V jednom rohu stojí bezprizorní kompostér, soused má u zídky lípu, která stíní a tak mám pár keříků josty. Na zbytku plochy je šest meruňkových stromů. Vypadá to takhle: 

Dneska to bude krátké. Podívejte se na dvě fotky z mého vinohradu: 

Tak tohle mohu letos očekávat jako úrodu.