Dnes začne menší seriálek našeho čtenáře a diskutéra Občana, který svými příspěvky doplní hezkou formou moje články o zemědělství. Z čehož také plyne, že odjíždím na dovolenou....  Kydy budu jen číst  na mobilu (a uklízet po Scallopovi). Další články z mého pera budou tedy nejspíš až za týden. 

Občane, je to Vaše: 

Jak naši předkové vařili a jedli? 

Krátce - pracně; a prostě.

Pracně proto, že měli k dispozici jen velmi málo pomůcek
ke zpracování surovin a vaření na otevřeném ohni bylo značně neefektivní.

Už delší dobu kolem toho šlapeme, takže to dneska probereme... To přesídlení afghánských překladatelů, kteří pomáhali našim čackým vojákům, aby jejich řeči míru bylo dobře rozumět a teď jim od Tálibánu hrozí smrt nebo tak něco, protože jsme tam sice vyhráli, ale ve skutečnosti vyhrál Tálibán a ti vousáči v sandálích s kalašnikovem považují ty překladatele za kolaboranty... Pochopil jsem to správně? 

Probleskla nějaká zpráva, že jde o celkem 500 překladatelů, ale teď nevím, jestli jsou to jen oni sami, nebo rovnou i celé jejich rodiny i s překladatelkami a překladačaty. 

Zajisté jste v poslední době zaznamenali (možná i na vlastní kůži) informace o nedostatku čipů. Takhle jednoduše - na trhu je nedostatek čipů, ceny jdou nahoru, některé čipy se vůbec nedají sehnat a díky tomu Škodovka omezuje výrobu aut a i ty vyrobené skladuje na letišti v Hradci Králové. Zdražují grafické karty a počítače všeobecně, je nedostatek téměř všech smart hračiček a samozřejmě jde cena hodně nahoru. 

Vidlák zde nedávno nadhodil problém podivného úkazu ve věkové skladbě řidičů v zemědělství.

Tento problém má kořeny v době, kdy jsme zazvonili klíči v zastoupení pohádkového zvonce a namísto očekávaného konce pohádky, která se nám tenkrát vůbec nelíbila, nastal počátek rozkrádání, anebo ničení všeho, čeho jsme dosáhli nejen za čtyřicet let komunistické hrůzovlády, nýbrž i za dvacet let jedině správného demokratického budování první republiky a rovněž za předcházejícího třistaletého panování Habsburského rodu.

Dnes budu rozvíjet včerejší text o tom, že se v podzimních volbách neschyluje k třídnímu boji, ale spíše k domácí zabijačce a bratrovražedné bitvě, která ovšem postihne především alternativu a národní hnutí. Koronavirus vidím jako určitou příčinu tohoto stavu, ale také za spouštěč animozit, které tu už byly přítomny dřív, jen existoval společný zájem je překonat. Dnes chci mluvit především o tom, kde ty dělící linie vidím já a proč si myslím, že výsledkem bude jen spálená země alternativy a jakýkoliv restart bude v nedohlednu. 

Když jsem začal veřejně působit u Vlka na Kose, měl jsem zato, že svět spěje k nové variantě "třídního boje" v nových kulisách jedenadvacátého století. Globalizace proti národním státům, nadnárodní korporace proti malým lokálním firmám, státy proti korporacím, demokracie proti impérialismu.... a chudí lidé proti bohatým...

Dnes se krátce vrátím k Pirátům a jejich snahám o premiérské křeslo, protože je nesmírně zajímavé sledovat, jak se předvolební situace v jejich případě otočila.  Budu dneska popisovat čistě subjektivní vidlácký názor vzniklý ze sledování médií a mé vlastní sociální bubliny zde na Kydech a na mém fejsbůku. Nedělám si žádný nárok na nějakou objektivní pravdu, prostě jen popisuju, co vidím. 

Avizované se stalo skutkem... v noci na neděli napršelo a to docela dost. Z neděle na pondělí má pršet zase. Ve chvíli kdy píšu tento článek, je dusno k zalknutí, takže na nějaké deště v noci nejspíš dojde. A tak mi v neděli práce na sile v podstatě skončila. Sice se ještě dlouho bude sklízet a kombajny se budou ještě dlouhé týdny plazit po rolích, ale už to nebude ono. 

Dnes jedna krátká žňová glosa. Zpozoroval jsem to už loni, ale tehdy jsem to připisoval spíše náhodě. Letos se to ale ve větší míře opakovalo, takže o tom napíšu. 

Víte, žně znamenají docela solidní mobilizaci pracovních sil. Pracuje se šestnáct hodin denně, bez zastávky, bez oddechu. Je u nás na okrese se musí sklidit a uskladnit nějaké statisíce tun obilovin. To znamená stovky jízd traktory i jinými náklaďáky. Znamená to, že někdo rozváží svačiny, musí se víc vařit, agronomové jsou také na nohou, na silech jsou lidi na nohou a všude se na žně berou brigádníci. 

Včera jsem odbavil skoro 200 náklaďáků, které nám dovezly na silo 1900 tun pšenice. V neděli má pršet a všechny zemědělce žene voda. Takže sečou jak jen to jde.