Trochu delší válečný úvodník:
Hele - musím to napsat, protože zde na Kydech se problémy probírají z různých stran i různých pohledů. Proto musím dneska napsat něco, co se zcela vylučuje s tím, co jsem řekl včera.
že je z toho skoro rozštěp...
Je to asi čtrnáct dní, kdy jsem napsal článek o SPD a jejích možnostech. Řekl jsem v něm, že Okamura i ANO mají stejné voliče. Hrozně zajímavé bylo sledovat diskusi na Pravém prostoru - tam z toho promtně udělali tvrzení, že ANO i SPD mají stejný program a pak to vítězoslavně vyvraceli, což šlo o to snáz, že jsem nic takového nikdy neřekl. Ale zopakuji znovu svou tezi, že Babiše i Okamuru volí stejní voliči.
Krátký úvodník pro SPD:
Včera jsem se ve článku zabýval myšlenkou, že SPD by mohla vyhrát volby, pokud by byla schopná se rozkročit směrem k ANO a sebrat jí nějaké voliče. Otázkou pro mě bylo, zda by něco takového akceptovala její voličská základna.
Kromě pondělního článku směřovaného místopředsedovi SPD Radimu Fialovi a jednoho článku o českých jarmarcích někdy z července jsem se Okamurovi vlastně moc nevěnoval. Byly to víceméně jen náznaky, k tomu pár provokací z mé strany, nijak jsem se netajil tím, že SPD nějak pořád nedokážu uchopit, pár drobných pochval a pár varování, takové panské rady od Vidláka, které nikam nesměřují a vlastně jen šlapou na kuří oka.
Ve včerejší diskusi psala Maneca, že se v Brně účastnila mítingu SPD. Že se potkala s předsedou Tomiem Okamurou a místopředsedou Radimem Fialou. Maneca je věrná členka naší komunity a nezapomněla oběma pánům předat kontakt na Vidlákovy kydy. Radim Fiala prý projevil zájem... A tak je dnešní článek pro něj. Co kdyby se doopravdy kouknul...
Milý Radime
Dnes se zaměříme na Okamuru a jeho kampaň, neb ji už také rozjel. SPD zatím byla spíše na okraji mého zájmu, takže to teď trochu napravíme. Okamurův přístup k letošním volbám nabízí také ledacos zajímavého a je nejvyšší čas to trochu prokydat. Ale nejprve trochu odbočím...
Včera proběhla na Václaváku dlouho dopředu ohlašovaná demonstrace odpůrců EU, kterou svolala SPD - tedy náš polojaponec Okamura, který se rozhodl, že bude zdejší obyvatelstvo učit vlastenectví. Akce to byla velkolepá, přijelo na ní docela dost zahraničních odpůrců EU, až to vypadalo, že každá země nějakého má.
