Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
Tak se nám ty německé protesty nějak rozrůstají. Už to nejsou jen požadavky zemědělců. Přidali dopravci… i ti železniční… přidali se dělníci z výroby a co je nejzajímavější, začínají se objevovat masy německých chcimírů. Žádné dodávky zbraní do žádné cizí země… Mír, nikoliv válka. Konflikt na Ukrajině nemusel být, zastavte plýtvání lidskými životy, ukončete tu nesmyslnou válečnou propagandu. Nechceme třetí světovou válku…
Předchozími dvěma články jsem se k německým protestujícím zemědělcům jednoznačně hlásil. Vyjádřil jsem pochopení pro jejich problémy, konstatoval jsem, že se jejich trable neliší od těch našich, protože mají stejné příčiny v podobě neschopných elit odtržených od reality. Symbolem těchto protestů je pro mě text, který jsem zaznamenal na jednom traktoru: Nesejí, nesklízí, ale všechno vědí nejlíp. Němci mají problém s bruselskou hydrou a zdebilizovanou mládeží, která se pokouší o kulturní revoluci. My, Češi, jsme na tom úplně stejně.
Včera jsem celý den sledoval cvrkot na německém fejsbůku. Stálo to za to. Dozvěděl jsem se o jejich protestech docela zajímavé věci, které bychom měli vědět. Ale než se dostanu k tomu, co jsem viděl, začnu s tím, co jsem neviděl. Neviděl jsem totiž žádné pořádné zpravodajství v českém majnstrýmu. To ticho bylo tak ohlušující, že jsem měl pocity jako při první demonstraci v záři 2022.
Přátelé, dneska bude stát za to, nakukovat přes naše západní hranice. Němečtí zemědělci a další pracující chystají „generální stávku.“ V praxi to bude znamenat hodně zablokovaných dálnic, silnic a měst. Informace si budeme muset najít sami, protože naše lžimédia k tomu budou mít jen krátké suché štěky, jestli vůbec. Naštěstí máme henty internety, takže se všechno dozvíme prakticky stejně rychle, jako by tam Česká televize měla reportéra. Dokonce se dozvíme i to, co by nám režimní intervjuk neřekl a nenatočil.
Jen nevíme, jestli před eurovolbami a nebo až po nich.
Přátelé, v poslední době se hodně mluví o zavedení eura. Přišel s tím náš generálprezident ve svém novoročním projevu a vyznělo to jako nejdůležitější věc pro tento národ za posledních pět tisíc let. Okamžitě se toho chytla celá plejáda pisálků, novinářů, intervjuků i kecálků, kteří hned přispěchali agenta Pávka pochválit a dodat si zdání moudrosti tím, že jeho bláboly přijmou za své.
Inflace klesá, řekl nám Blyštivý Péťa ve svém projevu. Inflace klesá a už brzy si zase nakoupíme, co hrdlo ráčí. Majnstrým už přetéká grafy, které ukazují, že inflace už není ani dvacet ani patnáct procent, ale jen sedm. Radujte se občané, naše vláda to zase všechno skvěle zvládla. K tomu jsme vám přesunuli potraviny do jiné sazby DPH a Prouza slíbil, že hytlermarkety od nového roku zlevní. A kdyby zlý a nenasytný Andrej vydal rozkaz, mohl by Agrofert také zlevnit a všechno by bylo v pořádku.
Přátelé…, že se majnstrým pustil už i do Jakuba Vágnera, za to, že si dovolil pochybovat o užitečnosti migrace a posteskl si, že se tak nějak vytrácí naše vlastní kořeny i hodnoty, to už víte. Zřejmě také víte, že už o něm i napsali, že je horší než Okamura. Ale on není v poslední době jediný případ. Mediální hon na jakoukoliv odchylku od jediné schválené pravdy prostě nabývá na intenzitě. Svoboda si posypal hlavu popelem a stejně musel s Černochovou na Libavou… jsem dost zvědavý, jak to ustojí rybář Vágner… Nežádoucí začíná být Vojta Dyk i Jiří Strach.
Ano, já vím, že Ukrajina slavně vítězí na všech frontách a Rusko je na kolenou. Celý svět stojí za Ukrajinou, Rusko je izolované, za tři dny mu dojde munice, jídlo, nafta i vojáci a musí krást čipy z praček, aby mohlo sestavovat rakety… Ukrajinu podporujeme tak moc, že ji Petr Pavel ve svém projevu vůbec nezmínil. Ani slovo. A to mu projev psal protokolář Kolář, který je s Američany jedna ruka (obzvlášť s jejich zbrojním průmyslem), takže zřejmě už ví, odkud vítr fouká.
Krátký účetní úvodník:
Přátelé, pokud na Vidlákových kydech kliknete na rubriku „objednat knihu“ (zde), najdete tam možnost si vyžádat potvrzení o zaslaném daru. Stačí vyplnit několik políček. Pokud byste měli potíže a něco nefungovalo, ozvěte se mi na vidlácký mail. Ještě jednou děkuji všem, kdo mě v loňském roce podpořili.
A teď už dnešní text:
