Autoři

Vlastně skoro ve všem už jsem „bývalý“. Bývalý vrcholový sportovec a bývalý romantik, bývalý seladon a bývalý spisovatel i trochu bohém, bývalý cestovatel a bývalý milovník rychlých vozů. Bývalý rozhlasový novinář, ale už čtvrt století na opačné, tedy PR straně.

Dnes malý živnostník, blížící se k profesní přistávací dráze. Podvozek už je venku, naštěstí svítí tři zelené a nebude to tedy přistání nouzové. Doufám.

Vždycky jsem měl v životě kliku, s jednou jedinou výjimkou – ale ta stála za to.

Mám plné kapsy historek, většinou veselých. Ale všechny jsou staré a nové nějak nepřibývají.

Bohužel/Bohudík už vím, že sport je nejlepší ten rekreační a romantika bývá jen iluze. Eleganci vzal čert a psát jako Hemingway se už nenaučím. Celý svět se poznat ani jen navštívit nedá a doma je to nakonec nejlepší. Auto slouží jen k přepravě z místa „A“ do místa „B“. Novinařina už není noblesní řemeslo a PR je stále více jen manipulací, navíc se většinou stejně ani neví v čí prospěch.

Dva už hodně dospělí synové a tři vlastně už také (skoro) dospělí vnuci. Jsem rád, že je všechny mám, i když nejsou geneticky moji, což není žádné tutlané tajemství. Ale jako by byli.

Kromě řady jiných věcí mám rád uvozovky, což je zřejmé i zde výše. Když se nenapíší, ale vysloví, jsou hezčí.

Vidlákův nejlepší kamarád.  Člověk který v době mládí znal Vidláka nejlépe na světě a bylo to vzájemné. V současné době vzdálen přes celou republiku, žijící v Sudetech. Povoláním učitel, majitel nabroušeného jazyka, drzého čela a hroší kůže. 

Lesník v důchodu

Důchodce, bývalý informatik a sportovní pilot, Ač narozen v Praze, Moravák. Bydlím v Brně, v domku po rodičích, vlastními silami zrekonstruovaném. Ze dvou manželství mám čtyři dospělé děti. Jsem na leccos zvědavý a skoro o všem jsem ochotný diskutovat ale na některé věci, lidi a události zvědavý nejsem. Mám rád kočky a dobré víno z Krumvíře i odjinud. Nemám rád brouky Pytlíky, zejména ty u vesla. Ironie osudu: komunisti na moje narozeniny vždycky stříleli ohňostroj. Letos obzvlášť - ale nejsem si jistý, jestli je vůbec co slavit.

Jak říkám - nic zajímavého.

Zdraví JF

Ač názorově na stejné lodi, životní drahou jsem téměř ve všem opakem Vidláka:
- narozen jako vidláče na jihočeském venkově za minulého režimu, tj. třídní původ rolnický
- pomáhat rodičům při zemědělském záhumenkování mne nikdy moc nebavilo, takže jsem při nejbližší příležitosti utekl na školy a studoval techniku kam až se dalo
- už na střední škole mne pochytila záliba v konstrukci a provozu technických vzdušných zámků, kteroužto činností se živím od školy až doposud na různých místech této republiky i mimo ni
- s přibývajícími křížky na hrbu se ale nějak víc a víc smiřuji s rodnou venkovskou hroudou a začínám  být smířen s tím, že to jednou bude vhodné místo pro důchod, pokud na něj někdy dojde

- ač v dětství pokřtěný katolík, ohledně věcí víry jsem velmi vlažný až studený. Žádnou víru neodsuzuji, spousty věřících lidí si i vážím, ale sám nejraději spoléhám jen na sebe či na důvěryhodné a  osvědčené lidi. Ale třeba i v tomhle jednou časem dospěju :-)

Jsem programátor z Prahy, miluju svojí ženu, mám s ní tři děti a jsem tak spokojený. Poznal jsem lidi širokého spektra politických názorů a vím, že všichni mají ze svého úhlu pohledu pravdu, i když jejich názory jsou mnohdy přesně opačné. To logika nebere, takže ta opravdová pravda a lidskost je za těmi všemi dílčími pravdami někde schovaná a já se ji snažím přes ten všudypřítomný matrix vidět.

Komplet 'vlk samotář', jeden z nejméně prozkoumaných jedinců živočišné říše. Se vší inteligencí, postřehem, něhou a bázlivostí :-). 
 

Vidlák mě poprosil, abych o sobě něco napsal a zadal mi tak mnohem těžší úkol, než by se mohlo zdát. Pravda je, že rád píšu o lecčems, ale o sobě k smrti nerad. Pokud by se mě někdo zeptal, kdo jsem, nejraději bych odpověděl: „Jsem Nikdo“. A i když to zde již bylo a jakkoli to zní, myslím si, že to nejlépe vystihuje, kým vlastně skutečně jsem. Ve všem obyčejný, v ničem výjimečný, v ničem důležitý. Kámen v poušti, který zde dnes může být a zítra již bude navěky zavátý pískem. A možná je to tak nejlepší.