Schrödingerova schůzka...

Svět začal upírat své zraky do Islámábádu, kde se podle Katařanů, Paákistánců a Američanů má konat schůzka mezi Íránci a Američany ohledně příměří a míru v Perském zálivu. Podle Peršanů se žádná schůzka neuskuteční, protože nikam jet nehodlají a věřit malému i velkému Satanovi také nehodlají. A tak vzduchem létají ultimátní požadavky, které se vyznačují především sebejistotou. Trump už podesáté válku vyhrál a tak diktuje podmínky, Íránci mají na mušce celý Perský záliv a tak diktují podmínky.

Izraelci bombardují Írán i Libanon jako zjednaní, což znamená, že se kolektivní Netanjahu opravdu obává, že by Američané mohli kývnout na nějaký mrzký mír a tak se snaží ničit a ničit. Íránci jim zdatně oplácejí a jejich údery jsou stále rozsáhlejší a snazší. Katařané vysílají signály, že si žádnou válku nepřejí, že v žádné protiíránské koalici nejsou a že chtějí jen v klidu žít a těžit plyn. Saúdové prý tlačí na Trumpa, aby bombardoval lépe a radostněji a prý se brzy také přidají k bohulibému dílu v Teheránu… zní to poněkud nabubřele od státu, který dostal na budku i od Jemenců.

Mezi tím vším se pohybují Číňané, ale ti mlčí, protože skutečná diplomacie miluje ticho. Podobně skoupí na slovo jsou i Rusové. V mezičase do oblasti přicestovaly americké oddíly námořní pěchoty, aby byli připraveni na rozkaz prezidenta zjistit, jak vypadá moderní válčiště nasycené drony a jinými podobnými dobrotami. Spojené státy také požádaly Izrael, jestli by byl tak laskav a vyškrtl íránského ministra zahraničí a předsedu parlamentu ze seznamu smrti. Izrael prý velkomyslně vyhověl… ale nevěřil bych jim ani nos mezi očima.

Je opravdu napínavé být pár hodin od případného začátku Třetí světové války. A vypadá to stejně jako v roce 1914. Máme tady atentáty na celou řadu íránských představitelů, máme nesplnitelná ultimáta, vše se děje na nejvýznamnější křižovatce planety, máme podceňované podlidi a přeceňovaná impéria… a máme plány, které se prostě musejí rozeběhnout, protože pokud někdo zaváhá, už to zdržení nedožene. Máme dostatečně rozšířenou nepřekonatelnou nedůvěru, protože dneska drží slovo jen diktátoři. Demokratům není žádná hanebnost cizí. Včetně vraždění vyjednavačů…. hele, jestli z tohodle ještě vyvázneme, je to víc, než si zasloužíme.

Sice vidím, že se do světové války vlastně kromě Izraelců nikomu moc nechce, ona ta multipolarita nebude nic hezkého, ale upřímně, nikdy jsem neviděl blbější podmínky pro mír. Pokud Íránci couvnou, jenom tím umožní jejich nepřátelům, aby to příště zkusili znovu a lépe. Pokud couvnou Spojené státy, bude to prohra a obrovská rána pro jejich reputaci i petrodolar. Bude to znamenat uznání svrchovanosti Íránu nad Hormuzem. Íránci se stanou těmi, kdo budou z prodeje ropy profitovat. Američané už to nebudou.

Írán nemůže nad Američany vyhrát pomocí raket, ale jen a jedině pomocí zavřeného Hormuzu a škodám na světovém hospodářství. Dokud je Hormuz zavřený, mohou všechny arabské monarchie vyhrožovat jak chtějí, ale nebudou schopny ničeho. Dokud jsou všichni ti emíři a králové jednou nohou v druhotné platební neschopnosti a na pokraji nedostatku potravin, neudělají nic. Pokud nepoteče ropa, vyhrává Írán i když bude rozbombardovaný.

Pokud zůstane Hormuz pod íránskou kontrolou, je to konec americké hegemonie, konec petrodolaru a konec Evropy jako takové, protože v Kyjevě se našel jeden blbec, který se rozhodl, že přiškrtí i ruskou ropu a celkem úspěšně zapálil terminály a rafinérie v Baltském moři. Rus už uvalil embargo na hnojiva, což je naprosto logické, ale nedostatek hnojiv pocítíme až na podzim. Pro letošní sezónu už jsou hnojiva u zemědělců a teď právě se sypou na pole. Ovšem, na podzim to bude horší.

Za těchto okolností si moc nedovedu představit, že by bylo možné se v Islámábádu na něčem dohodnout. Kdo ustoupí, ten na to strašlivě doplatí a obě strany to vědí. Je mnohem pravděpodobnější, že tuto válku bude muset někdo prohrát. Záměrně neříkám, že by tuto válku mohl někdo vyhrát, protože žádná vítězná strategie neexistuje.

Proto bych čekal, že z ropných a plynových instalací v Perském zálivu nezůstane kámen na kameni. Oni si je prostě rozstřílejí, protože prostě nemohou jinak. Války se snadno spouštějí, ale špatně ukončují, bo couvnutí má vždycky spoustu blbých důsledků. Američané si mohou začít zpívat: Červený šátečku, kolem se toč, jdeme na Peršana a nevíme proč.

Pokud z Perského zálivu nebude možné dostat ropu a plyn, spustí svoje krizové protokoly i ostatní mocnosti. Všechny je mají. Všechny mají nějak zadefinováno, jak reagovat na tuto situaci. Zpravidla je to vojenské řešení, protože k čemu jinému by držely hentu armádu, že? Hormuzský průliv je horkým místem už dlouho, všichni mají v trezoru plán, co dělat, když ropa přestane proudit. Tedy… kromě Evropy. Ta měla naposled plán za Schroedera, když stavěla Nordstrým. Od té doby jen může zvyšovat svůj alkoholismus a spotřebu koakinu v evropských institucích.

Pamatujete si ze školy, jak to bylo s atentátem na Františka Ferdinanda d´Este? Jak to atentátníci nejdřív zvorali, jak jim následník trůnu nezraněn ujel a jak si šel Gavrillo Princip koupit housku, protože už bylo po všem a najednou ejhle, vůz s Ferdou zastavil přímo před ním a začal couvat? Sám čert tehdy zařídil, aby z toho ta velká válka byla. Parta děcek odvedla shodou okolností perfektní práci, kterou by profesionální zabiják lépe neudělal. Všechno ostatní už byly okolnosti a připravené protokoly mocností, které se už nedaly vzít zpět.

Když se podívám na situaci v Perském zálivu, je to ještě mnohem horší než tenkrát. Nikdo nemůže couvnout, nikdo nikomu nevěří, nikdo nehodlá svoje sliby splnit a jakékoliv couvnutí bude mít pro ustupujícího velmi nepříjemné následky. V Íránu vládne člověk, kterému Izraelci vyvraždili rodinu a v USA vládne prezident s egem až do nebe. Peršané mohou vydržet jen tehdy, když ceny ropy překonají všechny meze a pokud to tak doopravdy bude, spustí svou reakci i Čína, Indie, Brazílie a další velké země, jednoduše proto, že budou muset.

Přál bych si, aby se schůzka v Islámábádu uskutečnila a přál bych si, aby se tam opravdu něco dohodlo. Ale vidím tolik překážek, že si osobně úspěch nedovedu představit. Ale moc rád se budu mýlit. Tentokrát nejde o to, kdo vyhraje nebo kdo prohraje, ale jde o to, zda vůbec něco zbyde z ropné infrastruktury celého Perského zálivu… a následně, jestli něco zbyde z naší rozmařilé a nabubřelé západní civilizace.

Trump teď prodloužil Íránu lhůtu… nová vyprší na velikonoční pondělí… Ponechám na vás, co to znamená. Mě jako první napadlo, že příští týden bude burza zavřená na čtyři dny.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600