Včera jsem si dal oddech. Sobotní zabijačka mi dala zabrat. Žádní hosté, jen rodina, hodně dětí, ale málo pracantů. Takže jsem se nadřel tak moc, že jsem nebyl schopen napsat alespoň nějaký blábol. V neděli jsem se snažil všechno dohnat a tak dneska vyjde text, z který se rovnou omlouvám všem, kterým už koronavirus leze krkem. (Hele, to je moc pěkný příměr... koronavirus, co leze krkem).
Nedávno zde nahodil Vidlák článek o vínu. A krásně jste si tady pokecali. A mě se to dost líbilo. Když Maneca se pokusila zde nahodit něco z aktuálního dění, byla taktně upozorněna, ať si to nechá na zítřek.
Já vínu nikdy na chuť nepřišel, možná mi ho nikdy nikdo nepředstavil, takže jsem o hafo věcech, o kterých jste se zde bavili, neměl ani tucha. Ale celou diskusi jsem si se zájmem přečetl. A moc mě bavilo, že zde bylo, na jeden den, téma, kdy se nikdo nikomu nepokoušel skočit do vlasů, nebo mu vysvětlit, že je úplnej debil.
V USA přišel na řadu další krok v bitvě o nového prezidenta. Stát Texas podal žalobu na státy, kde Trump prohrál volby. Ano jsou to ony zmiňované státy, kde to dlouho Trump vyhrával a pak zrána najednou prohrával. Wisconsin, Pensylvánie, Georgia, atd. Žaloba míří rovnou na Nejvyšší soud, kde Trump dosadil tři nové soudce a proto je tento orgán republikánům poměrně příznivě nakloněn.
Ano v USA může jeden stát podat žalobu na jiný stát a obejdou se tím všechny soudy nižší instance a rozhoduje to rovnou ten soud nejvyšší.
Omlouvám se, zase to bude o koronaviru. Ale tentokrát ne o vlastní nemoci, dopadech, smrtnosti, infekčnosti a podobně. K tomu už nemám co dodat. Řekl jsem k tomu všechno co jsem věděl, s Masterem jsme udělali celou řadu grafů, napsali jsme každý spoustu článků na toto téma a všechno myslitelné už se stalo. Žádnou novou průlomovou informaci už nemám a zřejmě ani mít nebudu.
Dnešním článkem chci reagovat na čtenáře berrnarda, který předevčírem v diskusi položil následující dotaz:
Jistě vám všem neunikl důkaz, který podal Trumpův právnický tým na podporu svého tvrzení o zfalšovaných volbách v Georgii. Pro ty, co to neviděli, jen krátce popíšu celý děj.
Je večer, sčítají se volební lístky, komise odchází domů, všichni pozorovatelé jsou vykázáni ven a místo aby se pokračovalo až druhý den ráno, chlapci vytahují kufry plné volebních lístků pro Bidena a jak fretky je prohánějí sčítacími stroji. A makají a makají, aby měl Biden ráno dostatečný náskok...
Krátký úvodník:
Dnešní text pouštím tak, jak jsem ho dostal. Nezměnil jsem v něm ani písmenko. Autor se mi ozval už před čtrnácti dny a v krátkém mailu mi vylíčil to, co bude obsahem dnešního článku. Nabídl jsem mu, pokud bude chtít, prostor pro článek. Teď po dvou týdnech toho využil. Nabídl jsem mu, že k dnešnímu článku diskusi vypnu, ale odmítl to.
"Mami, dáme kafe?"
"To víš Vlastíku, že dáme. Pavle, udělej kafe! Ty to umíš s pěknou pěnou."
Jsa ovlivněn jistými událostmi na Kydech, usoudil jsem, že nadešel čas oprášit některé z mých starých textů. Mám tady jeden, který jsem digitálně zrestauroval, a modernizovaný jej předhazuji publiku v plen.
Dejme si na začátek inzerát – přihlásí se někdo?
Hledáme vhodného adepta na obsazení pozice „podnikový blbec“. Jazykové znalosti a všeobecný rozhled nejsou podmínkou, reference a předchozí praxe v oboru vítány.
P.T. zájemci se žádají o laskavé zaslání strukturovaného životopisu na adresu redakce.
Ve včerejší debatě mi Carlos položil tuto otázku:
tedy totálně rozesranou, rozhádanou a rozplocenou společnost ?
nebo doufáš v totální vítězství ?
Nejdříve jsem mu chtěl odpovědet komentářem, ale nakonec z toho bude celý článek:
