Krátký koronavirový úvodník: 

Když všude slyším to mediální ujišťování, že tentokrát v USA určitě vyhraje Joe Biden (a dokládají to kupou grafů, horou komentářů) tak mám stále větší dojem, že vyhraje Donald Trump.  Nemám na to žádné lepší grafy, ani pohled nějakého insidera, mám jen...  takový pocit.  Americké reálie jdou trochu mimo mě. Ale když slyším naše  média, jak Biden vyhraje, tak bych řekl, že nevyhraje. 

Moje pocity vypadají asi takhle: 

Krátký vidlácký úvodník:

Krátký vidlácký úvodník:

Krátký koronavirový úvodník:

Zdá se, že reprodukční číslo opravdu klesá. Ne tak, jak včera psali novináři , protože ti nevědí o čem mluví. Ale už druhý týden jsou počty skutečných nakažených za Masterovou předpovědí. Navíc stále roste počet denních testů. Pokud v této republice děláme pětačtyřicet tisíc testů denně tak bych čísla okolo patnácti tisíc pozitivních stále ještě považoval za vypovídající.

Krátký koronavirový úvodník: 

Üž to tu zanělo v diskusi, ale je to moc pěkný příměr, tak ho ještě více zpopularizujeme...  S Koronavirem je to jako s Titanikem. Ta loď také narazila na ledovec, dostala smrtelnou ránu a potápěla se dvě a půl hodiny. Přičemž dvě hodiny a dvacet minut se v podstatě nic nedělo. Celá katastrofa se projevila až deset (možná jen pět) minut před koncem. 

Krátký koronavirový úvodník.

Včera nám zavolali z pražské hygieny... Jakpak se má náš kluk, jakpak se máme my, jestli jsme nemocní, či tak něco.  Tož jsme zahlásili, že zatím nic. Kluk je čilej ja rybička, jeho čtyři sourozenci také nevypadají nakaženě, manželka má pořád čich (nejvíc na průsery) a já hákuju co to dá na poli. Dostal jsem poučení, jak se chovat v karanténě, tedy jak se má kluk chovat v karanténě, protože my ostatní v karanténě nejsme. 

Je podzim. Dým se válí po střechách a klesá k zemi. Přišel čas, kdy žádná pouliční lampa nemá dost sil na to, aby zcela rozptýlila temnotu. Mezi domy je šero, mlhavo a strašidelno. 

A co si budeme namlouvat: kromě mlhy, tmy a strašidelna obchází krajem příslovečná blbá nálada, tentokrát v neobvykle silné koncentraci. Na to každý reaguje po svém, ani já nejsem výjimka. Proto jsem se právě pasoval na stínového Žlutého císaře.

Co by Syn nebes udělal v aktuální situaci? 

Dal jsem si trochu odstup od páteční mediální superbomby v podobě Prymulova setkání s Faltýnkem v zavřené restauraci. V této republice o tom slyšel každý, někdo to hned přičinlivě poslal i do zahraničních redakcí, byl toho plný fejsbůk, objevila se řada vtipů a pan Ponkrác díky tomu měl na Kydech článek s největším počtem komentářů v tomto roce.