Dnes se ještě jednou vrátím ke strašlivě šikanovanému prezidentovi, kterému ministr zahraničí nebezpečně vyhrožoval tím, že jeho příteli po boku napsal, že s ním spálí všechny mosty. Tiskovka to byla ponurá jak z Kladiva na čarodějnice a člověk měl úplně pocit, jak se všude plíží najatí vrahové a prezidentské auto vzápětí vyletí do povětří.

Přátelé, dneska si zahraju na svého blogerského kolegu Vlka. Můj bratr vládne angličtinou podstatně lépe než já a tak je schopen číst i anglické zpravodajství. Před několika dny se k němu dostal docela zajímavý odkaz, který jsme nemohli nechat jen tak.

Vězte, že v USA existuje komunistická strana. A tato americká komunistická strana vydávala od roku 1944 až do roku 2016 takové svoje americké Haló noviny. Jedná se o časopis „Political Affairs“ Anglická Wikipedie o něm píše (v automatizovaném překladu):

Předpokládal bych, že Rusko jako jaderná velmoc s jednou z největších armád na světě, s největším územím na světě, přeživší vlastní kolaps, emancipované Putinem a zasahující vojensky i diplomaticky leckde na světě má někde hluboko v archivech plánovačů i složku nadepsanou Česká republika. 

Starosta Kolář přitvrzuje... Poslal dopis předsedkyni Evropské komise Uršule zvané familiérně FlintenUschi, aby se zasadila o dostatečně důraznou odpověď Rusku. Rusko se vměšuje, vede hybridní válku, ničí demokracii a tak vůbec - však všichni víte, co tím starosta Kolář myslí. 

Tento článek jsem měl napsaný už v neděli večer. Přísahám. Chtěl jsem ale dát přednost Alefovi, protože mi ten svůj poslal už minulý týden. Vy jste ale v diskusi všechno z mého článku už probrali, všechno jste odhalili, všechno jste už vyvtipkovali přede mnou. Teď to vypadá, že od vás jen opisuju.  Promiňte mi to, dnes není skoro nic nového. Jen pár drobností. Mít bystré čtenáře, to je někdy pěkně na houby. Zkuste prosím alespoň předstírat nadšení. 

Dneska to bude krátké, můj milý deníčku. Takové osobní. A když osobní, tedy nejdříve o sobě – ostatní přijdou na řadu pak.

Ne že by Miloš Zeman byl prezident úplně podle mého gusta. Na to je příliš velký socialista, a my, životní sólisté, tíhneme tak nějak z principu spíš k pravici, že. Ale i přes jistou levicovost nepostrádá náš současný pan prezident určité povahové rysy, pro které je mi sympatický. Nemůžu vyloučit, že jde o poruchy charakteru, které spolu do jisté míry sdílíme.