Před necelým rokem nechali slovenští organizovaní zločinci zastřelit novináře Jána Kuciaka. Vyšetření není u konce, podle mě ještě vyplave něco ve smyslu, že to schytal, protože se náhodně dostal blízko k něčemu, co mělo zůstat skryto, případně si dovolil říci do oči nějakému mafiánovi, že se ho nebojí.
Na úvod se ještě jednou omlouvám za problémy s komentáři. Snažím se tlačit na bratra Mastera, aby s tím něco udělal. Doufám, že si udělá čas, protože komentáře jsou vlastně jediná zpětná vazba a odměna, kterou za svoje psaní mám. Mastere, prosím zbav mě toho robota.
A teď už dnešní článek:
Děkujeme z celého srdce panu ministrovi Stefo Blokovi. Tento nizozemský ministr zahraničí řekl na uzavřeném jednání se zaměstnanci mezinárodních organizací, že kdyby nějaký migrant vystoupil v Praze nebo Waršavě, zbili by ho. Rozhovor unikl do médií.... Všechno se vždycky a všude vykecá. Pokud nechcete, aby se něco vědělo, držte o tom hubu.
Před pár dny měli v Paříži další teroristický útok. Jakýsi Čečen vytáhl nůž a začal bodat kolem sebe. Jednoho člověka zabil, další čtyři pobodal. Mimochodem, mezi těmi pobodanými jsou dvě ženy... Včera zase mladý Afghánec pobodal svoji těhotnou příbuznou. Už se to obešlo bez palcových titulků, zpráva zazněla, zlehka zjitřila emoce a zase zapadla. Zkrátka jsme si už zvykli, že na západ od našich hranic kdysi začínala civilizace, ale teď tam civilizace končí.
Takovéto poselství přednáší ve svém románu Jméno růže italský postmodernista Umberto Eco. Myslím, že je to hluboký poznatek, který platil v temném středověku stejně jako dneska. Je to poměrně jednoduché. Každá společnost má svůj okraj. Takový okraj společnosti může vypadat různě a poměrně pestře. Jsou tam zaměstnanci bez zaměstnání. Lidé bez vzdělání, ale i ti, kterým je vzdělání na nic, protože je stejně nikdo nepotřebuje. Lidé v dluhové pasti, protože věřili reklamám. Oškubaní singles po drsných rozvodech.
Uveřejňuji odkaz článku na Novinkách... Nejsem schopen slov. Nikdy bych neřekl, že u nás může něco takového vyjít. Buď tu začala solidnější novinařina a nebo došly prachy na propagandu. Myslím, že nemusím nic dodávat... přečtěte si to sami.
Je to pár dní, co jsem se rozčiloval nad útokem z Manchesteru, že už mě nebaví ty kondolence, odsouzení útoku, nasvícení Eifelovky, citová prohlášení a svíčičky v ulicích. Takže to zkusíme obráceně:
Dobře vám tak milí Angláni
Opravdu v tom nejsem sám... Dostal jsem článek od bývalého Kosíře JF a vítám ho na svém blogu. Vy, kdo Kosu čtete si JF jistě pamatujete jako člověka píšícího s nadhledem, ale k věci. Tolik na úvod a nyní už je to jeho:
Nebudu se opakovat. Už mě nebaví ani kritika toho stále stejného kolovrátku politiků a médií, jak nás teroristé nikdy nepřemůžou a nezmění náš způsob života. Oni si toho možná ještě nevšimli, ale život se změnil už docela dost. Policajti nosí místo triček neprůstřelné vesty, původně měli pendreky a teď jim na hrudi visí samopal. Do letadla se dostanete po dlouhé dlouhatánské prohlídce a stejné to máte i s návštěvou fotbalového stadionu nebo koncertu.
