Krátký úvodník: 

Tento týden si dám trochu voraz... Nahromadily se mi nějaké nevydané texty jiných autorů, které se hodí k volbám. To abyste ze všeho měli ještě více hlavu v pejru. Všem autorům jsem slíbil, že texty do voleb vyjdou, takže pokud si mám před uzavřením hlasovacích místností ještě škrtnout, musím to rychle pouštět. V dalších dnech budu dávat své texty jedině kdyby se stalo něco významného. Přednost budou mít ostatní. 

Dnes budu pokračovat ve včerejší úvaze a pokusím se podívat ještě na jeden důležitý taktický aspekt, který zřejmě rozhodne, jak volby nakonec dopadnou. Včera jsem se pokoušel popisovat předvolební bitvu z hlediska propagandistických těžkých kalibrů. Snažil jsem se popisovat Andrejkovu snahu posbírat voliče kdekoliv to ještě jde, popisoval jsem překážky, se kterými se musí vyrovnat SPD, která podle mě teď zažívá nejsilnější tlak. Přes všechno co jsme už viděli a všechno co se do voleb ještě stane, hraje se o pár procent hlasů. 

V posledních dnech se stále častěji a více věnuji nadcházejícím volbám. Zbývá nám poslední týden, politici stahují maskovací sítě, zaměřují svoje nejtěžší kalibry, povolávají do boje i poslední zálohy a celá bitva o voličský hlas jde do svého vrcholu. Já jsem se během posledního měsíce pokoušel o různé pohledy se kterými jsem třeba ni sám nesouhlasil. Pokoušel jsem se nastínit, jak se volební kampaň jeví. Jak se jeví jednotliví lídři a jak se jeví jejich řeči a hesla. Z toho vyplývaly určité panské rady, které jsem rozdával. 

Krátký úvodník pro Vlastimila osobně: 

Včera mi mezi celou řadou dalších mailů obviňujících mě ze zrady přišel jeden zajímavější. Podepsaný přímo krajským předsedou Volného bloku z oficiálního mailu karlovarské organizace VB.   Zde je jeho text:

Krátký koronavirový úvodník: 

Jak jsem slíbil, dneska si prokydáme německé volby do Bundestágu. Nebudu se pokoušet o žádnou fundovanou analýzu, doporučuju si skočit k Vlkovi na Kosu, ten se těmtotématům věnuje s láskou a péčí, takže se tam dozvíte všechno podstatné i nepodstatné ba dokonce i droboučké maličkosti, které by člověka ani nenapadly. Takže pokud chcete znát přesná číslíčka, volební grafy a podobné věci, pospěšte k Vlkovi. 

Včera jsem byl pracovně v Praze. S kolegou. Na jisté technické konferenci na centrále. Odvezl jsem si z toho dojem, že odtržení řídících struktur od skutečnosti dole je tak veliké, že je úplně jedno, jestli jde o státní nebo soukromý sektor. Císařové se obklopili svým zakázaným městem a všichni kdo si tam přijedou pro rozkazy, dobře vědí, že nic jiného než potlesk není žádoucí. Jakýkoliv jiný projev emocí nebo racionality totiž bere prémie nebo celou práci. Je úplně jedno, jestli jde o vysokého úředníka nebo vysokého manažera.

Po volbách nebude vládnout ten, kdo má pravdu, kdo je morální a kdo má hluboce zakotvený smysl pro čest. Nebude vládnout ten, kdo to myslí dobře, kdo do toho dal všechno, kdo ukázala charakter i srdíčko. Po volbách bude vládnout ten, kdo od prezidenta dostane nominaci na premiéra a komu dá důvěru většina v poslanecké sněmovně. Tečka. Jestli to k tomu navíc bude člověk čestný a charakterní, to je jen příjemný bonus, ovšem není nijak vymahatelný. Vládnout bude ten, kdo poskládá většinovou podporu.  

Možná se vám bude zdát, že začínám psát o něčem jiném, ale nakonec souvislost vysvětlím.

Když jsem kdysi, jako mladý muž, přestal jezdit na lodi, šel jsem do lesa. Tam jsem se stal zaměstnancem Československých státních lesů. Když bylo potřeba, nahnali nás tam, když někde byl průser, šli jsme tam.

Před týdnem a něco jsem psal o tom, jak nám koronavirová epidemie nabrala drajv. Oproti předchozímu týdnu se počet případů zdvojnásobil, což je začátek toho slavného exponenciálního růstu, který pak zahlcuje nemocnice i krematoria, protože když se něco pravidelně zdvojnásobuje, tak i malá výchozí čísla příšerně rychle rostou. Dával jsem si tehdy týden rezervu a teď by bylo myslím vhodné vše vyhodnotit.