Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
https://www.litterate.cz/vyznamna-sance/
V uplynulých týdnech jsem se poměrně hodně snažil burcovat Alternativu, aby se sjednotila. Napsal jsem na toto téma celou řadu článků, nastínil různé možnosti… ale také jsem sám za sebe odmítl dělat z Kydů jedenapadesátou politickou stranu, která by těm ostatním jen užrala pár hlasů, ale jinak k ničemu nebyla.
Aby to bylo jako ze života – litterate.cz
Tak nám hoří národní park nad Hřenskem. Ne že by to bylo poprvé. Jsou tam příkré pískovcové skály, půda je tam chudá, protože z pískovců je písek, pokud už tam nějaký humus je, tak ho drží pohromadě kořínky stromů… prostě suché místo. Voda tam sice padá z nebe docela slušně, ale prakticky hned zmizí v porézním podloží. Zapomněl jsem na něco? Takhle to tam vypadá, ne?
https://www.litterate.cz/o-cenach-a-menach/
Krátký fejsbůkový úvodník:
Můj vidlácký účet vydržel 24 hodin. A pak už porušoval zásady komunity. Přemýšlím, kdo v této zemičce stihl přijít o účet rychleji. Přemýšlím, u koho se elfíci tak rychle zmobilizovali a bonzovali a bonzovali. Myslím, že ani Donald Trump nestihl nasrat strážce jediné pravdy takhle rychle. Takže jsem asi nebezpečný.
Mám svého šafáře – litterate.cz
Přátelé, nechtěl jsem to dávat do éteru předčasně, protože dnešní doba stojí za houby a nikdy nevíte, jak co dopadne, Člověk je snadno za blbce. Nicméně podařilo se a já vám dneska s radostí oznamuji, že je dokončen další krok k tomu, aby se Kydy staly velkými. (Pro případné hnidopichy doplňuji, že tím samozřejmě myslím i Litterate, protože Alef vytvořil skutečně moc pěkný prostor).
https://www.litterate.cz/sirsi-souvislosti/
V neděli teď běžně nepíšu, dávám si voraz. Ale tentokrát musím, protože od uzavření obilné dohody v Istanbulu jsem jak telefonní ústředna. Na povrch vyplouvají další a další informace a byla by škoda je pominout. Dovolte mi proto rozšířit informace, tak jak se ke mě dostaly:
https://www.litterate.cz/dalsi-drogova-zavislost/
Je to dva dny, co jsem psal článek o zemědělských výhledech po žních. A fakt mě netěší, když se moje prognóza splní hned další den. Vězte přátelé, že byla uzavřena dohoda o odblokování černomořských přístavů Ukrajiny ze kterých může být vylifrováno těch údajných 20 milionů tun obilovin.
Tak nám víceméně skončily žně. Úroda je pod střechou, kombajny se nastěhovaly k dílnám, aby byly nachystané na kukuřici a slunečnici, což vypukne za dva měsíce. Na polích už řádí traktory, které provádějí podmítku strniště (dnes zpravidla diskovými pluhy) a co nevidět se začne sít řepka. U nás všichni čekají na déšť, který je podle předpovědí zatím v nedohlednu a zemědělští majitelé a manažeři se scházejí v klimatizovaných kancelářích u kávy a chlebíčků, aby začali dělat tvrdý byznys.
