Tiskem v týdnu proběhla nečekaná zpráva o rezignaci ruského premiéra Dimitrie Medvěděva (a rychlém nastolení nové vlády s novým premiérem). O této změně nebyly k dispozici žádné předběžné zprávy. Žádný zahraniční zpravodaj v  Rusku neslyšel trávu růst, Kremlin Watch na to nijak neupozorňovaly a když to přišlo, bylo to překvapení úplně pro všechny včetně běžných Rusů. 

Nedávno jsem se znovu dostal k Fukuyamově Konci dějin. Kdo jste to nečetli, vřele doporučuji. Pan filozof ve svém stěžejním díle velmi přesvědčivě argumentuje, že po rozpadu sovětského bloku v podstatě končí dějiny. Nadále bude všude demokracie, láska, mír a těch pár marginálních zemí, co to tak ještě nemá, ty to brzy radostně přijmou samy. Argumenty neprůstřelné, jistota velká. 

Zatímco jsme v posledních dnech probírali přírodu, maso a hospodaření, událo se v české kotlince semo tamo něco, co stojí za zaznamenání. Dneska si proto zhodnotíme naši domácí veřejnou scénu. Já vím že opisuji od Terezy Spencerové, ale dneska to bude v podstatě její formát. Takže: 

V diskusi pod Assovým článkem plným statistických údajů došlo na lecjaké zajímavé dotazy. A tak se dnes budeme věnovat masu, zatímco zbytek médií bude probírat mrtvého Kuberu, kongres ODS a další politická témata. My dnes probereme spotřebu masa. Assovy statistiky ukázaly moc pěkné křivky, které v podstatě potvrzují to, co jsem jako malý řezník, kupec a sedlák v jedné osobě tušil už delší dobu. 

Jak vyplývá už z nadpisu, dnešní článek bude o včelách. Byl jsem o něj už před časem požádán, ale nějak pořád nebl čas, byť pár myšlenek by se v hlavě našlo. Až teď se to nějak propojilo...

Jistě jste si ve včerejším článku dobře prohlédli grafy s teplotami a srážkami. Bylo to velmi poučné čtení. Já je dneska krátce doplním o vidláckou meteorologii. Vše o čem dnes píšu, to platí pro Vidlákov a okolí, nedělám si nárok to vztahovat na zbytek republiky.  Doufám ale, že to bude zajímavé i pro ostatní kouty naší vlasti.

Dnes píšu poslední článek o Mnichovském diktátu, jeho přijetí, nebránění se, okupaci a nakonec osvobození vítěznými mocnostmi Druhé světové. Od nynějška budou články k tomuto tématu vycházet jen v příslušné výročí, protože názory můžeme mít různé, ale zapomínat nesmíme. Pokud se kdokoliv z diskutujících cítil po Targusově článku dotčen a má pocit, že je třeba se vyjádřit, nechť si chystá článek na konec září. 

Když sleduju současnou nejnovější kauzu naší (možná už bývalé) zmocněnkyně za lidská práva - svého času soudružky (ur) Válkové, začínám si zcela vážně myslet, že bez další revoluce se neobejdeme. 

Budu dnes pokračovat ve včerejším tématu, jen se nastěhujeme zpátky do naší malebné kotliny... ale vlastně ne - budeme na jižní moravě. Dnes si popovídáme o řádném hospodaření. Začnu jedním příběhem na který "koukám z okna". 

Včerejší diskusí zarezonovalo naše poměrně časté téma přírody tentokrát ve vztahu k australským požárům a samozřejmě došlo na našeho kůrovce. Proto se chci omluvit Targusovi - jeho článek posuneme o pár dnů, protože kromě přírody, která by nás měla zajímat z podstaty věci, tak navíc pokračuje íránská story, tentokrát plná demonstrantů a britských velvyslanců, aby středověcí ajatoláhové odstoupili. Během dne se dozvíme další informace a zítra to prodebatujeme. Dneska si dáme přírodu...