Primula dneska při tiskovce řekl, že vysoké přírůstky nakažených jsou dány větším množstvím testů. Snad má pravdu, protože po nadějných posledních dnech, kdy jsme se drželi daleko pod 200 nových nakažených denně, najednou to začínáma přidávat po třech stovkách. Zrovna včera jsem měl rozhovor se svým bratrem Masterem, který můj předčasný optimismus laakonicky utnul, že pomalu rostoucí exponenciála je pořád exponenciála. 

USA podle mě ještě dneska předstihnou Itálii a budou skutečně first i v tomto ohledu. 

Koroňáček má zdá se ještě hodně trumfů v rukávu. 

Jsem hrozně utahaný... 

Ještě než nám vypukla celá koronavirová krize, připravoval jsem se na domácí projekt zachytávání všech děšťových vod, co mi spadnou na střechy a dvůr. Zjednodušeně řečeno jsem si koupil velkou nádrž, spousty trubek a rozkopal jsem celý dvůr. Původně to mělo zabrat celý březen a kus dubna, chtěl jsem postupovat pozvolna, protože dvůr je malý. 

Včera to už zaznělo v diskusi. Babiš s Hamáčkem a Prymulou konají a jejich odpůrci z opozice i z řad angažované veřejnosti jim zvolna okopávají kotníky. Česká televize nezapomíná zdůraznit, že roušky přivezl Ruslan díky NATO, Kalousek mluví o předražených respirátorech a tetelí se radostí, že to nejsou respirátory vyšší třídy, ale té nižší, což je v jeho očích flagrantní selhání. Na fejsbučku občas problesknou různé příspěvky o tom, jak to Babiš nezvládá, jak je to vlastně on, kdo nás uvrhl do katastrofy a jak by nám Čína za koroňáka měla platit reaparace. 

To bylo keců o nové ekonomice, která už klepe na dveře. To bylo řečí o vyspělé robotizaci, o tom, jak lidé budou ve velkém přicházet o místa, protože pro v ýrobu už nebudou zapotřebí. K tomu nám servírovali obrázky z továren Applu nebo Tesly, kde jsou prý už celé sekce, kde není zapotřebí lidí.  

Už třicet let je člověk tím nejsprostějším průmyslovým materiálem, kerý je možné snadno vyhodit a bez problémů nahradit. A když se náhrada nenajde tady, přiveze se z Mongolska. Člověk byl drahá a nespolehlivá položka na kterou platí jen bič, knuta, pokuty, represe a tak vůbec. 

Včerejší Zemanův projev jsem si vyslechl naživo. A promiňte mi, zase začínám konspirovat, ale máte z toho jiný dojem, než že mluvil proto, aby se na něj zítra sesypali všichni novináři, začali to omílat horem dolem a neměli čas všímat si, co se děje na vládě? Svým způsobem neřekl nic nového, ani převratného. Neoznámil žádná nová opatření, neoznámil žádné amnestie, jen trochu chválil vládu, trochu chválil Čínu, zepsul Hrušínského a to bylo vlastně všechno. Marně přemýšlím, co bych si z toho měl ještě zapamatovat. 

K narozeninám jsem včera dostal další milý dárek. Poslední dny své existence začíná odpočítávat i největší nepřítel dnešní doby - byrokrati. Včera jsme se dozvěděli, že máme kupu kapacit na testování koroňáčku, ale ty nemají ISO. A ty co mají ISO, ty dělají dlouho, pomalu, liknavě a blbě.  Ó díky Koronavire, konečně si všichni všimli, že nejhorší mor je v  byrokracii, kterou nikdo nepotřebuje a certifikátech o ničem. 

A tak volám... jen houšť a větší kapky. 

Dneska mám narozeniny a nostal jsem k nim milý dárek... home office. Proto se teď budeme potkávat více a častěji, já mohu aktuálněji reagovat a vůbec, když jsme teď všichni zavření doma, alespoň nám nebude smutno. 

Můj tatínek mě včera upozornil, jak jsme se zase připravovali na špatnou válku... To bylo pořád o hybridních hrozbách, Rusko už pomalu dobývalo Pabaltí, bylo nutné dávat peníze na zbrojení především formou nákupu amerických zbraní, bylo zapotřebí uvědomělosti a příslušné nenávisti k Rusku. 

Stačí krize a všechna slova i činy se demaskují tak rychle, že nestíháte zírat.  Všechno začalo teprve před týdnem... do té doby to bylo "nekde jinde". Nějací Taliáni měli problémy, protože jsou to špinavá prasata. Když přišel Andrej se svými opatřeními, bylo to v podstatě jako blesk z čistého nebe. Sice jsme už dva týdny něco tušili (a dělali si zásoby), ale podívejte se do týden starých diskusí, kdo z nás předpokládal uzavření hranic, karanténu a de facto převzetí hospodářství vládou. 

Dnes je 15. března a to je den, kdy naše zemička dostala od svých sousedů tu nejposlednější zkušenost k nezaplacení. Pro Scallopa - je to den, kdy si Hitler přestal hrát na schovávanou a udělal si z nás protektorát. 

Teď jsme o pár let dál... A znovu dostáváme zkušenosti k nezaplacení... především náš premiér. 

Začalo to už předevčírem večer, kdy se na fejsbučku začaly objevovat "zaručené zprávy". Včera už na plné obrátky fungoval obecní tetkagraf a nebylo ještě ani deset dopoledne a už se ke mně doneslo, jak jistá dáma byla v Itálii, stihla se vrátit z lyžovačky těsně před vyhlášením karantény, minulou sobotu byla na Vidlákovském koštu, kde se protočila půlka města (jo, minulý týden, to se ještě nikdo nebál a všichni z toho měli srandu) a pak v pondělí šla k doktorovi. Ten nechal vyklidit čekárnu a teď už "všichni vědí, že to má".