Ministr zdravotnictví je u nás taková dost nevděčná funkce. Do resortu se sype pořád víc a víc miliard a pořád je to málo. Pořád budou mít doktoři malé výplaty (i když jsou jejich gáže v porovnání s jinými obory astronomické), pořád budou existovat dražší a dražší přístroje, pořád budou chtít nadnárodní farmaceutičtí giganti vydělávat na lidském neštěstí a budou mít na úplatky vždycky dost peněz. Pokusit se v takovém mišmaši zorientovat a něco opravdu udělat, to snad ani nejde.

už přes něj dostali... 

Jak dlouho už tu máme tu naší demokracii? Dvacet osm let? Čtvrt století a kousek. Docela slušná doba. Člověk se za tu dobu stihne narodit, vychodit školu, najde si nějaký ten obor, třeba i udělá vysokou a začne pracovat. Z malého škvrněte se stane dospělým. Zažije lecjaké veletoče, přijde o iluze, nejméně desetkrát změní své sny, nápady i možnosti a leckdo si dokonale zkazí život, že už to nikdy nenapraví. Je to vlastně velmi dlouhá doba. 

Nijak se netajím názorem, že jsme na EU navázaní asi tak jako je Ukrajina navázaná na Rusko a tím pádem mají naše snahy o vystoupení z Evropy asi tak stejné šance, jako má Ukrajina nebýt ruským nárazníkovým územím. Naše ekonomika je navázaná na Německo ve všech ohledech. Největší firmy u nás jsou německé. Nemáme prakticky žádnou českou banku, která by stála za řeč, náš export jde sice do celého světa, ale zase přes Německo. I kdyby se Miloš Zeman ujezdil a podepisoval kupní smlouvy na traktory dnem i nocí, tak změní tuto dojče orientaci o několik procent.

Je nejvyšší čas ukončit volební stav po prezidentské volbě a obrátit zrak opět kupředu. Proto bych dnes ještě jednou naposledy nastolil téma Pražské kavárny a našeho neúspěšného kandidáta na Hrad. Ještě jednou zhodnotit situaci, přednést nějakou tu předpověď do budoucna, probrat to ještě v diskusi a pak už se zabývat něčím smysluplným. Třeba chovem dobytka a polními pracemi. 

Takže: 

Asi se tu všichni shodneme na tom, že svět je čím dál složitější a to prakticky ve všech ohledech. I když dějiny nejdou úplně přímočaře, přesto nejde přehlédnout, že dneska jsme poněkud dále než kdysi. 

Miloš Zeman zvítězil. Za sto let už bude v učebnicích dějepisu jen toto. Nikdo už si nebude pamatovat, jak vypadala kampaň, nějaký renomovaný historik možná bude vědět, že zvítězil navzdory velkému odporu, ale to bude tak všechno. Někde na Karlově univerzitě budou ležet disertační práce na téma Zemanovy éry v kontextu doby či českých a evropských trendů politiky, tu a tam si někdo projde digitalizované výstřižky z novin, ale stejně už to pro něj bude takové, jako když my čteme o První světové válce. Mimochodem, pusťe si video z volby Václava Klause prezidentem.

Či jak se ta vaše sociální skupina napříč republikou vlastně nazývá. Nechci o vás dnes mluvit pejorativně, nechci vám dávat žádné nálepky, nechci vám škodit. Nechci se vám posmívat, že váš kandidát na prezidenta neuspěl, nechci vám podsouvat žádné zlé úmysly, chci k vám dnes promluvit jako k lidem jiného názoru, ale pořád ke svým sousedům a přátelům. 

Jistě si sami děláte analýzy, proč váš kandidát neuspěl a jistě si k nějakému výsledku i sami dojdete, ale trochu doufám, že vezmete do úvahy názor jednoho Vidláka. 

Máme to za sebou. Navzdory majitelům pravdy, navzdory Evropským hodnotám, navzdory Kolářovi, Bakalovi, navzdory tělesným neduhům, navzdory chybám, které udělal, Miloš Zeman zůstává na Hradě. Přidám včerejší komentář Asfaltového holuba, který uplynulé týdny hodnotí takto: Mezi lidmi, kteří volili Jiřího Drahoše bylo hodně voličů, kteří především volili Antizemana. A když se ukázalo, kdo je Jiří Drahoš, tak se mezi voliči Zemana objevilo hodně voličů, kteří volili Antidrahoše. Holube, děkuji za krásné hodnocení, zvu vás na zabijačku.

Začnu vyzdvihnutím Čmoudova komentáře ze včerejška. Prezidentská volba je jen a jen o Zemanovi. Buď pro Zemana a nebo proti Zemanovi. Drahoš v tom hraje pramalou roli. Jedinou osobností je Zeman a nikdo jiný. Čmoude děkuji, prakticky s Vámi pevně počítám na zabijačce. Ale pokud se řekne A, musí se říci i B. 

Zkuste si představit vašeho kandidáta, že včera večer v debatě, ve chvíli kdy dostal prostor pro poslední vzkaz voličům, vystoupil tento do plného záběru kamer a řekl něco v tomto smyslu: 

"Vážení občané, situace je opravdu vážná, můj protikandidát nehodlá v tomto státě nechat kámen na kameni, chystá se barevná revoluce, případně zelení krymští mužíčci, ukažte, že mě podporujete, vyjděte do ulic a zítra v práci zahajte generální stávku". 

A podle výsledku by se snadno poznalo, zda jde o život a nebo o hovno.