Je nejvyšší čas začít se bát

Autor
Štítky

Tak po delší době si dovolím přidat několik poznámek k dalšímu vývoji naší koronavirové krize. V první řadě je potřeba říci, že jako lidé toho o koronaviru víme stále poměrně dost málo. Nemohu se zbavit dojmu, že i naše vláda nerozhoduje podle nějakých vědeckých výzkumů, ale mnohem více tak trochu na základě zaručených babských rad. Zpočátku mi to trochu vadilo, pak jsem si ale uvědomil, že vláda nemá moc jiných možností. Ono totiž pořád ještě nic moc jiného, než zaručené babské rady neexistuje. Tu a tam se snažím si přečíst nějaký ten vědecký článek na téma koronavirus a z většiny z nich jako sláma z bot kouká, že také nejsou ničím jiným, než zaručenou babskou radou, možná opatřenou pár dobře vypadajícíma grafama. Smiřme se proto s tím, že věda prostě zatím nemá příliš mnoho poznatků, které bychom opravdu mohli pro další vývoj situace použít. Ty opravdu důležité věci o koronaviru věda prostě ještě neví.

Abychom si tak mohli říci, co bude dál, bude dobré se nejprve podívat do minulosti, na první vlnu. Jediné informace, které jsou ke koronaviru skutečně použitelné, leží v minulosti. Po vzoru komplexních systémů, o kterých jsem tu nedávno psal, nemá smysl analyzovat dílčí věci, neboť civilizace je komplexním systémem, kde existuje velké množství zpětných vazeb, které není schopen nikdo na světě dohlédnout. Jediné, co má smysl, je dívat se na interakci epidemie a lidské civilizace jako na nedělitelný celek a sledovat, jak se obojí dohromady chová.

Začněme s tím, že si povíme některá pozorování z předchozího vývoje epidemie, která jsou dle mého názoru důležitá:

  1. Na jaře se tady u nás nic moc nedělo. Všichni jsme byli vystrašení, ale na koronavirus umřelo jenom pár lidí. Epidemie se zastavila dříve, než stihla napáchat velké škody. Můžeme polemizovat nad tím, co přesně epidemii zastavilo, ale víme, že pokud se epidemie nezastaví, umí páchat fakt zlé věci. V New Yorku nebo v Bergamu by nám mohli povídat.
  2. Je zajímavé, že na jaře došlo k jednomu velmi prazvláštnímu jevu. Tento jev jsme s Vidlákem popsali v samostatném článku. Koronavirus si z nás doslova dělá prdel. Prakticky po celé Evropě, ale třeba i v USA, došlo ve stejný víkend k zásadnímu poklesu reprodukčního čísla. V mnoha státech to bylo pod 1 (tj. epidemie začala ustupovat), u jiných to sice zůstalo nad 1, ale zpomalení v dalším vývoji je přesto na první pohled patrné. Vůbec nezáleželo na tom, jaká opatření ta která vláda učinila a jaký chaos v tom byl (jakože v tom byl chaos pořádný). Ve stejný moment prostě všude v našem civilizačním okruhu epidemie začala zpomalovat. Klesala pak třeba úplně stejně rychle u nás, jako v Německu.
  3. Naopak, pokud se podíváme na vývoj teď na podzim, tak se zatím stále držíme v exponenciální části křivky, navzdory všem opatřením, která se zatím zaváděla. Už delší dobu tvrdím, že nošení roušek jakožto plošné opatření je v zásadě směšné s minimální, nebo i žádnou účinností (dokonce si umím představit i to, že účinnost je negativní). Vývoj mi dává za pravdu. Epidemie v zásadě vůbec nereaguje na to, že vláda už na začátku září nařídila dost striktní roušková pravidla a roste si dál svým exponenciálním tempem.
  4. Vidíme vcelku jasně, že testování PCR testy má stále dobrý prediktivní charakter. Množství hospitalizovaných vcelku dobře kopíruje křivku potvrzených nakažených. Jistěže, jak správně v tomto případě tvrdí i někteří "chřipečkáři," vztah mezi potvrzenými nakaženými a hospitalizovanými je jistě složitější. Empiricky lze ale říci, že jsme teď ve fázi, kdy vztah mezi oběma veličinami je ještě stále krystalicky čistý. Asi lze čekat, že až se tu náležitě promoříme, tento vztah tak čistý nebude a bude pak správný čas na kverulantství chřipečkářů. Teď tomu tak ale ještě není. Podíváme-li se třeba na takovou hodně promořenou Itálii, tam pořád počet potvrzených případů roste, ale úmrtí už tento trend nekopírují. Jinými slovy, tohle je v tom všem špatném poměrně dobrá zpráva: Jestli si projdeme promořením, další vlny nemoci už zřejmě nebudou mít zdaleka takovou ničivou sílu, jako ta první vlna nemoci, která nás zasáhne. Nicméně z korespondence křivky nakažených a hospitalizovaných lze už teď soudit, že tady v České republice ještě moc promořeni nejsme. Hospitalizace přesně kopírují trend počtu potvrzených nakažených, což je velmi špatná zpráva.
  5. Víme, že v tuto chvíli na sto procent máme v ČR promořenost aspoň 1%, neboť počet potvrzených nákaz přesáhl hodnotu 100 000 (1% z populace). Jistě je těch skutečných nákaz mnohem více, ale nikdo neví, kolik jich ve skutečnosti je. Hraje se také o to, jak moc jsme v tuto chvíli promořeni. Jestli jsme blízko toho 1%, máme obrovský problém. Jestli jsme řekněme u 10%, máme pořád ještě hodně velký problém, jestli jsme ale už někde u 50% promoření, už by to tak zlé být nemělo. Blbé je, že nikdo neví, jak jsme vlastně opravdu daleko v tom promořování. Mně se jeví, že bychom mohli být zhruba u těch 10%, ale to berte fakt jako velmi  nepodložený odhad.
  6. Při první vlně jistě došlo k nějaké imunizaci společnosti, opět ale nikdo nedokáže říci, jak moc jsme byli imunizováni. Imunitu vůči nemoci jako takovou přitom nelze chápat jenom dvoustavově (je/není imunní), ale spíše jako spojitou veličinu určující, jak závažný průběh bude mít ta která expozice viru. Proto nelze vůbec vyloučit, že částečně zimunizovaný jedinec může při druhém setkání s virem mít mnohem horší následky, než při prvním setkání, přestože už má částečně vybudovanou imunitu. To je důležité si uvědomit - lidská imunita nefunguje tak, že po setkání s antigenem už mu nikdy nedovolí vstoupit do těla, ale funguje spíš na úrovni boje. Po setkání s antigenem se tělo na daný antigen mnohem lépe vyzbrojí a ten má příště menší (ale nenulovou) šanci napáchat velké škody. Lze tak s klidným svědomím ignorovat různé zprávy o reinfekcích koronavirem, neboť z pohledu lidské imunity to neznamená nic. Reinfekce jsou problematické pouze pro velmi zjednodušený model lidské imunity, a nikoliv pro imunitu samotnou. (proto znovu opakuji - opatrně s jakýmikoliv modely!)
  7. Považuji za téměř jisté, že do první vlny jsme s testováním naskočili už dávno za běhu. Lze tedy očekávat, že koronavirus tu byl už dávno před tím, než byl první lyžař z Itálie otestován PCR testem. Například když byly u nás v únoru na návštěvě Vidlákovy děti, dotáhly nám nějaký velmi prazvláštní velmi infekční virus asi přímo z Tchaiwanu (neb Vidlákovy zabíjačky se před tím účastnila Tchaiwanka), příznaky podobný koroňáku, který kdekoho v okolí docela skolil. Tchyně z toho viru měla i trombózu. Tenkrát se ještě netestovalo, ale pravděpodobnost, že to byl opravdu náš slavný koroňáček mi přijde poměrně veliká. Z toho plyne zejména to, že zcela přirozeně muselo být otestováno méně jedinců, než kolik by jich bylo otestováno, kdyby se testovalo hned od začátku vlny. Z toho pak plyne vyšší vypočítaná smrtnost a vyšší závažnost. Jinými slovy, to, že po první vlně tabulkově klesla závažnost infekce, nemusí znamenat ani tak to, že koronavirus zeslábnul, jak nám někteří tvrdí, ale může to znamenat prostě jenom tolik, že v rámci druhé vlny je obecně testování mnohem kvalitnější. Důležité je přitom říci, že právě tento faktor nelze v číslech nijak odlišit od faktoru imunizace. My tedy víme, že oproti první vlně se snížila tabulkově závažnost infekce, ale nevíme jaký podíl v tom má celková imunizace společnosti a jaký podíl v tom má větší kvalita testování. Na počátku druhé vlny jsem věřil tomu, že faktor imunizace je větší. Teď už si tím zdaleka nejsem tak jist.
  8. Také je dobré si uvědomit, že v celé epidemii hrají velmi důležitou roli i faktory řekněme sociologické. (Proto je nesmysl se dívat na epidemii analyticky - jediná možnost je se na ní dívat jako na komplexní systém) Vidíme, že při první vlně, když vláda vyhlásila opatření, lidé se v zásadě přidali k tomu, co vláda vyhlásila a ze strachu z nemoci masově upravili svoje životy, aby snížili pravděpodobnost nákazy. To podle všeho zabralo. Nicméně při druhé vlně je ochota lidí spolupracovat s vládou už mnohem, mnohem menší. A nesmíme přitom zapomenout: Virus se nešíří podle toho, jaká opatření vláda vyhlásí, ale podle toho, jaká opatření lidé dodržují. Stejná opatření, která vláda vyhlašuje na podzim, už v lidech vyvolávají mnohem menší strach. Na jaře byl fakt velký mediální problém, když někde umíralo 50 lidí denně. Teď na podzim, když nám tu už opravdu umírají, tak po nich neštěkne ani pes. Nebyli jsme imunizováni jenom proti nemoci, ale také proti informacím o ní. Na jaře se to se strachem z nemoci zřejmě přehnalo, teď už se nikdo bát nechce.

A jaký bude tedy další vývoj? Inu, je potřeba si v první řadě uvědomit, že jsou pouze tři možné faktory, které mohou současnou druhou vlnu zastavit:

  1. Promoření - Budeme-li promořeni, jistě to celou vlnu zastaví a pak už budeme vcelku v pohodě. Problém je, že nikdo neví, kolik to bude stát životů. Už teď je jisté, že jich tak málo jako na jaře rozhodně nebude. Bergamo a New York nám přitom ukazují, že ta čísla počtu mrtvých mohou být skutečně zatraceně vysoká.
  2. Nějaký externí faktor - Jistě nelze vyloučit ani různé faktory ovlivňující nemoc, které nejsou v lidské moci. Jenom čert ví, které to mohou být, ale vyloučit je nemohu. Zejména ten vrchol ve tvaru hýždí vysloveně svádí k tomu to chápat jako externí faktor. Ať už jsou ale externí faktory pro nemoc hodně důležité, nebo vůbec, nemáme na ně vliv a nemá smysl se jimi zabývat. Můžeme je s klidným svědomím považovat za součást vlastností toho viru.
  3. Úprava chování všech jednotlivců - Jenom, když se masa lidí rozhodne, že bude dělat věci jinak, může virus přimět k ústupu. Je vlastně paradoxní, že s virem se nejlépe bojuje tím, že se z něho jeden podělá strachy. V konečném důsledku i ty hýždě, které nám koroňák na přelomu března a dubna ukázal, mohou být právě znamením toho, že se z koroňáku v zásadě celá Evropa v půlce března synchronizovaně podělala strachy, což jeho další šíření zastavilo (tedy aspoň u nás).

Psal jsem to už na začátku září a dále si na tom musím trvat: Dokud se jako občané ČR všichni hromadně z viru zase nepoděláme, bude to růst dále. V lepším případě dosáhneme toho promoření i bez toho, nebo třeba zasáhne nějaký externí faktor. Moc bych na to ale nespoléhal, neboť zkušenosti ukazují, že koroňák umí sekat poměrně dost, když se mu nechá volné pole působnosti. Pokles v závažnosti infekcí oproti jaru nic neznamená, neboť, jak už jsem psal, to může znamenat prostě lepší testování. Osobně si myslím, že mutace mají na závažnost viru jenom minimální dopad. Mnohem více lze přičíst buď imunizaci společnosti (ta by byla dobrá, ale je velmi nejistá) nebo kvalitou testování (ta je spíše špatným faktorem, neboť z toho vyplývá, že virus je pořád stejně smrtící jako na jaře).

Obecně pak rozumím i tomu, že opatření proti viru ničí ekonomiku, kterou v obecnosti nelze zařadit až za lidské životy, neboť houby platné, lidské životy na ekonomice stojí (v jedné diskuzi na sociálních sítích jsem za tento pohled dostal ban). Na druhou stranu, nelze asi čekat, že pokud tady budeme mít Bergamo, že ekonomika nějak zvlášť pojede. Nepojede, i kdyby vláda nezakázala vůbec nic.

Tož proto navrhuji, že je na čase se začít toho viru zase bát. Strach je to nejlepší, co můžeme každý udělat pro to, abychom ten virus zase zastavili. Je přitom dobré, že bát se můžeme nezávisle na tom, co nám vláda nařídí. Každý může podle sebe omezit zbytné kontakty. Podle všeho přitom stačí mnohem menší strach, než jaký jsme jako společnost měli na jaře. Je nejvyšší čas se zase začít bát. Všechno ostatní se stane samo. Naopak, když se bát nezačneme, možná nám hrozí za měsíc nějaké pěkné Bergamo nebo New York s pěknou hromadou mrtvol. Pak už asi nebude žádných pochyb o tom, že Koroňák pořád ještě umí sekat velmi výkonně.

Vidlákův doslov: 

Přátelé, nerad to říkám, ale v tomto týdnu se podle našich predikcí měla křivka nakažených už zplošťovat. Nestalo se. Nemáme průvěh jako v USA. Pomalu je třeba si přiznat, že Flégr byl možná ještě optimista. Já nevím, jestli všem dochází, že jakmile začneme mít sto mrtvých denně na covid nebo s covidem, začneme mít kupu mrtvých i  na nedostatek péče kteří se do grafů ani nedostanou, ale přesto jaksi... doopravdy umřou. 

Uvědomte si, že Druhá světová nás stála průměrně 136 mrtvých denně i když nacisti zapojili plynové komory a spojenci nám házeli bomby na hlavy.  Koroňák začíná být stejně silný jako Druhá světová. Kvůli té stálo za to předělat ekonomiku a rozbořit celá města. Stálo za to, přesidlovat obyvatelstvo, zatmívat okna. Stálo za to dělat vše pro vítězství a pak budovat vše znovu. 

Díky lehkomyslnosti chřipečkářů, novinářů, opozice, díky lehkomyslnosti značné části veřejnosti tu budeme mít největší průser od roku 45. Andrejko má na něm také podíl - tím, že nebyl tvrdší a že neposlouchal Prymulu a Maďara jako slovo Boží.  

Byli jste obětováni na oltáři nenávisti proti Babišovi. Dopracovali jsme se k tomu, že Babiš něco řekl a nenávist jeho protivníků byla tak velká, že proti tomu okamžit začali bojovat bez ohledu na to, že i Babiš občas mluví pravdu.  Měli byste si to uvědomit, protože ti stejní, kteří zlehčovali "chřipečku" vás teď budou chtít obětovat znovu. Za jejich pohodlí, za jejich blahobyt a za jejich starý život na který byste se měli složit vy. Budou chtít obnovit zemi tak, aby oni měli a vy ne. Budou svádět vinu kamkoliv jinam v naději, že se na jejich podíl zapomene. 

S nadsázkou jsem říkal, že po koronaviru tu budeme mít úplně jiné státní zřízení. Teď už tomu začínám věřit. 

Wu-Chan, Bergamo a Česká republika. Hádejte proč to bude patřit dohromady. 

Jo a zítra... zítra vám povím, co dělal dezinformační analytik Vrábel za Prymulou. 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 3.9 (71 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

"Je nejvyšší čas začít se bát," šprýmulu
http://www.kulovy-blesk.cz/wp-content/uploads/2020/10/Prymula_CZE_final…
Jo a je tam (kulovy-blesk) výmluvná informativní videa.

Když jsme u toho kovidlákova pohánění k zodpovědnosti - co řeknete na "rodiče," který je schopen o svobodné vůli dopustil provedení testu pcr na vlastním dítěti?

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.