Krátký pirátský úvodník: 

Někdy předevčírem jsem zaznamenal, že Piráti do svého programu dají zvýšení daně z nemovitosti z komerčních prostor. Že zvýšení daní z nemovitostí u domů a bytů navrhovat nebudou. 

Scházíme se zde, jak jsem vypozorovala, proto, abychom presentovali nebo korigovali své vlastní názory. To je velmi dobré, protože je to podnětné, je to aktivizující a motivující. Velkou většinou se shodneme na tom, že současná vzdělávací soustava od škol základních až po školy vysoké naše (všechny, české) děti nerozvíjí, ale (nevím, do jaké míry záměrně) je nechává pohnívat (vyjma oborů technických, doufám).

Dnes máme opět to výročí, které se v posledních letech moc nehodí. Máme přece  hentu prozápadní orientaci... a 70% našeho průmyslu je napojeno na Německo. A naši západní bratři nám kážou plivat na východ a moc nezdůrazňují, že to stejně nerozlišují a že jsme pro ně stejný póvl jako Rusové.

Krátký vrbětický úvodník: 

Dnes budeme pokračovat v našem evrgrýnu posledních dnů, protože vrbětická akce ne a ne vyčpět. Každý den jsou kolem toho nové tanečky, každý den se přeorává naše politická scéna a už se v tom nevyzná ani prase. Pojmenuju jen ty hlavní rozpory: 

1. Vrbětice vyhodili do povětří Čuk a Gek. Je to jisté. Tak úplně jisté to není, protože zpráva BIS dle prezidenta přímo konstatuje, že nikdo nemá důkazy, že by naši ruští Džejmsové Bondové ve Vrběticích byli. 

Tak tu máme další z frontálních útoků na naší vládu. Včera vytáhl Seznam novou politickou bombu - že prý Hamáček měl letět do Moskvy, aby Vrbětice vyhandloval s Rusy za milion dávek Sputniku. Hamajda to samozřejmě popřel, že nikdy nic takového neřekl, ale celá opozice se toho chytla jako jeden muž. Už se svolávají výbory pro dohled nad BIS, bezpečnostní výbory, Milka je patřičně zděšená a znechucená, Šafr na svém fóru už ví, že to tak stoprocentně bylo... 

Dnes budu pokračovat ve včerejším tématu. Snažil jsem se nastínit celkový dojem, který na mě začal padat a tak považuju za nutné tento celek rozebrat na menší části, které se pokusím vyargumentovat. Rovnou dopředu hlásím, že stále nemám žádnou novou bombu. Stále nemám nic lepšího, než fotku hořícího muničáku ještě před výbuchem a pár dobových svědectví. Stále nemám nic lepšího, než videa z jůtubu a na nich naši vládu, kterak se tváří. A pak už mám jen řadu různých novinářských rozhovorů, intervií a (dez)informací uniklých do médií. Z toho se těžko dělá pořádný závěr.

Řeknu to hned na začátku natvrdo: 

Nemáte pocit, že Vrbětice jsou jen viditelný uvolněný kamínek něčeho většího? Že se rozjíždí nějaká lavina událostí, že se spouští už delší dobu připravený plán a jen to čekalo na rozkaz k akci? 

Vážení přátelé

O tomto víkendu se cítím jako Winston Churchill v prvním roce Druhé světové. Spousta práce, povedená evakuce, spousta příprav v posledním okamžiku, několik zázraků.... a na konci možná trochu důvodů k naději, ale optimismus není příliš na místě. A tak se potřebuju trochu svěřit, nechat se "podrbat za uchem", abych mohl od zítřka zase fungovat normálně. 

Tento článek syslím už hodně dlouho. Alef mi ho poslal před několika měsíci, ať ho pustím, až si budu chtít o víkendu odpočinout. Teď to nastalo. Zítra o tom napíšu víc. 

Teď už Alef: 

Možná znáš, milý čtenáři, tu roztomilou pověru: co se ti zdá první noc, když spíš na novém místě, určitě se splní.

V mém případě to platí téměř stoprocentně.

První noc na novém místě se mi s železnou pravidelností zdávají sny chaotické a můj život podle toho vypadá. – Nemůže se mi zdát někdy něco pořádného? Do života by mi potom vstoupil pořádek.