Dnes jsem celý den čekal, jestli mi můj fejsbůkový profil Vidlákovy kydy vrátí…. Padesát sedm tisíc sledujících, vypiplaný od nuly, bez jediné koruny do reklam, bez marketingových pouček, jak si zvednout dosah, jen čisté každodenní psaní. Jeden seriózní článek denně a pak trocha satiry. Profil přežil čtyři roky Fialy i Foltýna, přežil zakládání falešných profilů pro moji dehonestaci, přežil Bidenovu éru, přežil faktčekery, Demagogy, Cempery i Oganesjany.

Myslím, že nám současné události ve Francii celkem hezky ukazují, proč tam všichni tak moc potřebují, aby se o henty migranty v rámci povinné solidarity postaral někdo jiný. Mají tam poněkud problémy… Jejich hořlavé, výbušné a hlasité kulturní obohacení jaksi už překonalo jobovky z Ukrajiny a Zelenský má co dělat, aby připomněl evropským hodnotám, že za EU se bojuje u Kyjeva a nikoliv v Paříži.

Jakmile napíšu nějaký článek o uprchlících, migrační vlně, imigraci a o svém spíše negativním postoji k velkohubému přijímání migrantů (protože ve skutečnosti se o ně nikdo nepostará, nikdo jim nedá práci a v mnoha případech ji ani nechtějí, takže sklouznou k bezútěšnosti, od toho je krůček k drogám, násilí a podobně), vždycky dostanu několik mailů od různých čtenářů, kteří mi posílají řadu argumentů, že to zbytečně hrotím.