vyhlásili britští poslanci minulý týden po vystoupení švédské školačky Gréty. Doufají, že se k nim přidají další státy a města a prý si dají ambiciózní cíl být do roku 2050 bez emisí. Gréta jejich rozhodnutí přivítala.
Máme to tady... v roce 1945, po šesti letech války a skoro sedmi letech okupace přichází pražské povstání, kterým poměrně krvavě končí druhá světová válka na našem území. Doporučuji k nastudování knížku Jiřího Padevěta Krvavé fínále, ze které plyne, že v posledních dench války zahynulo na našem území přes deset tisíc lidí, z toho v Praze skoro čtyři tisíce. Jak už to tak v podobných případech bývá, většina mrtvých byla neozbrojená a nezemřela v důsledku bojového střetu.
Všímáte si, jak se problémy stále víc blíží k Američanům? I přes jejich rekordní vojenský rozpočet, i přes údajně šlapající ekonomiku a dokonce i přes Trumpa, který začal razit Ameriku na prvním místě. V moderní době nikdy USA nesahaly k tak tvrdým opatřením, jako v poslední době. Totální ropné embargo na Írán, tlak na Venezuelu, ostentativní podpora Saúdům a Izraeli, tvrdý postoj proti Rusku, obchodní válka s Čínou, pokusy vynutit si platbu za ochranu ze základen NATO.
2.5.2019 – zemřel dvouletý Alfie Evans, 30.dubna. Protože tak rozhodl soudce Hyden. Stalo se v Anglii. U Alfieho po prodělaném očkování, které se zřejmě moc nepovedlo, nastaly komplikace, které vedly k jeho umístění do špitálu. Nekomunikoval a nereagoval, doktoři neznali příčinu a neuměli léčit. Alfie byl napojen na přístroje, které ho udržovaly v chodu. Podle doktorů měl ze 70% odumřelý mozek, ale nevěděli to přesně.
Včera byla diskuse zcela ve znamení rozhodnutí ústavního soudu vě věci ostravského hotelu, který odmítl ubytovat ruské hosty, pokud souhlasili s anexí Krymu. Stalo se to už docela dávno, v roce 2014 a šlo o relativně krátkou epizodu v době, kdy byl Krym na obrazovkáchz dnes a denně.
Pravidelní čtenáři vědí, že kromě jiných zálib jsem i sběratelem a stavitelem lega. Mám rád modelařinu, ale nejsem dostatečně zručný, abych si postavil skutečný pěkný model čehokoliv a tak to stavím z lega. Snažím se k tomu ale přistupovat stejně svědomitě jako kterýkoliv jiný modelář.
V současné době jsem propadl parním lokomotivám. Mám je rád. Parní lokomotiva je jeden z nejúžasnějších strojů. Všechny ty mechnické vychytávky jsou přímo vidět. Není to někde nějaká schovaná chytrá krabička, ale všechno jsou táhla, ojnice, kliky, čepy, písty a všechno vidíte na první pohled.
Prakticky neustále jsme bombardováni zaručenými zprávami, jak dobře, ba blahobytně si žili naši předkové v období tzv. první republiky. Navíc jsme zásobováni žebříčky a grafy, které mají vysvětlovat tu jedině správnou pravdu starým, hloupým a škaredým pomatencům, pamatujícím si zkazky svých prarodičů o těžkém životě mezi světovými válkami. Kde je tedy pravda?
Vážným zájemcům o tuto tématiku mohu doporučit ke studiu mimo mnohé jiné i publikaci :
PRŮCHA, Václav a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992
Ve čtvrtek 25.dubna proběhlo jednání mezi Putinem a Kimem. Putin doputoval do Vladivostoku, Kim zespoda zamířil tamtéž a bez velkých štráfů a afektovaných gest se slezli na půdě Dálněvýchodní univerzity. Srandovní je, že o schůzce se mainstrím zmínil tak nějak bokem a lehce, někdy minulý týden. Žádné bombastické oznámení, žádné sáhodlouhé komentáře, žádné velké ciráty a vykulené oči. Prostě bum ho – slezli se, pokecali, pojedli a popili a probrali zřejmě docela složité záležitosti mezinárodní bezpečnosti v tomhle koutu zeměkoule.
Doufám, že za tuto práci budu oceněn nějakým akademickým titulem na Vysoké škole ekonomie a managementu, díky absolvování jejich kurzu kulturní senzitivity:
https://www.vsem.cz/data/data/vsem-soubory/OPPR/Kurz%20Kulturni%20senzitivity_01_2017.jpg
Náš národ (a ne že ne) má od Husa tak nějak pravdu v krvi. Ne že by u nás nikdo nikdy nelhal nebo že by tu všichni byli pravdomluvní až hanba, to ne, ale snaha dobrat se pravdy, ta je u nás hluboce zakořeněná. Mít pravdu, najít pravdu, slyšet pravdu, bojovat za pravdu. Někdy každý za tu svou, ale boj se vede kvůli PRAVDĚ.
