Ale vyjasnilo se, že jo... Před mikrofony přichází skutečný chlap s gulama, tvrďák a lamač, pravý vůdce nejstarší partaje, aby do mikrofonu zahřímal to, co jsme všichni tak nějak stejně tušili. Jede se dál. Na Šmardovi trváme. 

Sám Šmarda pak přidal do éteru, že když nebude k prvnímu srpnu ministrem, tak už opravdu, ale opravdu půjdou z vlády.  Zlatý voči Šmardo, nic takového nebude, ale tys ještě do funkce nedolezl a už začínáš být nesnesitelnej - půjdeš ještě před Hamáčkem. 

Tak jakpak se nám dnes naši SOCDEM hoši pochlapí? Sejde se jejich předsednictvo a usnese se, jaký má mít Hamášek názor... Tedy jestli mají pokračovat ve vládě s Babišem a nebo nemají. Minulý týden se všichni víceméně vystřídali u Zemana, skoro nikdo z toho neměl radost a teď musejí s rozdanými kartami nějak naložit. Poker se věčně natahovat nedá a zvyšování sázek má smysl jen tehdy, když na to máte. 

Já bych jen zkusil vidlácky shrnout sázky:

Dnes jen krátce: 

Včerejší schůzka Babiše se Zemanem žádný výsledek nepřinesla. Dneska se tam mají sejít ještě Hamáček se Staňkem. 

Zkouším si nevšímat mediálních komentářů, ale zdá se, že směřujeme k rozuzlení celého příběhu. Příští dny nám ukáží, kdo je u nás v republice opravdový šéf. Zdá se, že na své vidlácké otázky dostávám už pomalu odpověď. Poměrně překvapivou. 

Dnes bych se chtěl pověnovat naší nejnovější "ústavní a vládní krizi", kterou odstartoval už dávno ministr kultury Staněk za ČSSD tím, že odvolal Jiřího Fajta z jeho dobře předobře placeného místa ředitele Národní galerie. K tomu přidal nějaká ta trestní osznámení a od té doby policie vyšetřuje a vyšetřuje, což jak známe se u nás pořádně táhne. 

Včera jsem měl den tak říkajíc na přeshubu. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo a co se nemohlo, to se taky pokazilo. Měl jsem sice v hlavě námět na článek, ale vzmohl jsem se jen na tento štěk. 

Zkrátka a dobře, potřebuju dneska vstřebat včerejší prohry. 

Do diskuse dneska navrhuji Václava Klause mladšího, který byl nakonec odejít ze školského výboru tuším 94mi hlasy. Stranu chce založit prý až na podzim (jestli na to vůbec dojde) a tak bych řekl, že z toho všeho bude jen plácnutí do vody, protože na podzim už aktuálnost Vašíka pomine a přijdou nová témata. 

Minulý týden měla ČSSD svůj sjezd. Zvolili si (staro)nové vedení, pokecali si o volbách o tom, jak se odrazili ode dna, s nostalgií vzpomněli na časy, kdy je volili dělníci i důchodci, zahřímali, že tyto voliče musejí získat zpátky, protože každý správný chudák volí ČSSD, ale samozřejmě nesmějí ztratit ani jediného (imaginárního) městského liberálního voliče, protože v jejich podbízení se snažili už deset let a nikdo neví, kolik z těch liberálů volí raději Sobotku než Kalouska. 

Vysloveně mě to bolí. Jsem starý levičák, dlouho mi politika ČSSD imponovala, byl jsem její voličem v době, kdy to vůbec nebylo v módě a teď to vezme směr, ze kterého už není návratu. Čím déle to sleduju, tím více mám pocit, že to není ani tak Sobotkova nebo Hamáčkova vina a svým způsobem to není ani Zemanova vina, prostě sociální demokrati kdysi chytili dějinnou vlnu a teď po ní jedou.  Nejdřív je vyvezla nahoru, dala jím rychlost a převýšení pro dlouhou jízdu a nakonec ta vlna byla tak silná, velká a dlouhá, že se nikdo z partajních šíbrů nenaučil hledat nějakou novou.

Milí přátelé a čtenáři. Tento web měl být původně něco jako chovné prase. Strčím to do chlíva, nakrmím a počkám, co z toho vzejde. Dnes po třech čtvrtinách roku musím svůj dojem poopravit. Z Vidlákových kydů se stala normální nelegální hospoda a ze mě nelegální hostinský. Mám k tomu vše, co mám mít. Poněkud lenivou náturu nevěnovat se práci víc než je nezbytně nutné, nikdy nevíte, jestli další den narazím soudek nebo ne, putyka je tmavá, ubrusy nejsou. 

Můj tatínek mi celý život opakoval jednu moudrou radu: Žij tak, aby se nedostal do situace ve které si budeš muset vybírat pouze ze špatných možností. Když máš na výběr mezi špatnou a špatnou možností, můžeš si vybrat jedině špatně.

Aneb jak z velké strany se širokou voličskou podporou udělat Titanic těsně před ledovcem.