ČSSD

Články

Omlouvám se

Autor

Včera jsem měl den tak říkajíc na přeshubu. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo a co se nemohlo, to se taky pokazilo. Měl jsem sice v hlavě námět na článek, ale vzmohl jsem se jen na tento štěk. 

Zkrátka a dobře, potřebuju dneska vstřebat včerejší prohry. 

Do diskuse dneska navrhuji Václava Klause mladšího, který byl nakonec odejít ze školského výboru tuším 94mi hlasy. Stranu chce založit prý až na podzim (jestli na to vůbec dojde) a tak bych řekl, že z toho všeho bude jen plácnutí do vody, protože na podzim už aktuálnost Vašíka pomine a přijdou nová témata. 

Nikdo to nechce dělat...

Autor
Štítky

Minulý týden měla ČSSD svůj sjezd. Zvolili si (staro)nové vedení, pokecali si o volbách o tom, jak se odrazili ode dna, s nostalgií vzpomněli na časy, kdy je volili dělníci i důchodci, zahřímali, že tyto voliče musejí získat zpátky, protože každý správný chudák volí ČSSD, ale samozřejmě nesmějí ztratit ani jediného (imaginárního) městského liberálního voliče, protože v jejich podbízení se snažili už deset let a nikdo neví, kolik z těch liberálů volí raději Sobotku než Kalouska. 

Tohle ČSSD nemůže přežít

Autor
Štítky

Vysloveně mě to bolí. Jsem starý levičák, dlouho mi politika ČSSD imponovala, byl jsem její voličem v době, kdy to vůbec nebylo v módě a teď to vezme směr, ze kterého už není návratu. Čím déle to sleduju, tím více mám pocit, že to není ani tak Sobotkova nebo Hamáčkova vina a svým způsobem to není ani Zemanova vina, prostě sociální demokrati kdysi chytili dějinnou vlnu a teď po ní jedou.  Nejdřív je vyvezla nahoru, dala jím rychlost a převýšení pro dlouhou jízdu a nakonec ta vlna byla tak silná, velká a dlouhá, že se nikdo z partajních šíbrů nenaučil hledat nějakou novou.

Na pivo k Vidlákovi

Autor
Štítky

Milí přátelé a čtenáři. Tento web měl být původně něco jako chovné prase. Strčím to do chlíva, nakrmím a počkám, co z toho vzejde. Dnes po třech čtvrtinách roku musím svůj dojem poopravit. Z Vidlákových kydů se stala normální nelegální hospoda a ze mě nelegální hostinský. Mám k tomu vše, co mám mít. Poněkud lenivou náturu nevěnovat se práci víc než je nezbytně nutné, nikdy nevíte, jestli další den narazím soudek nebo ne, putyka je tmavá, ubrusy nejsou.