Byl to takový návrat zlatých časů Milionu chvilek. Petice na podporu Petra Pavla. Stojím za svým prezidentem, aby odolal tlaku jmenovat vládu extrémistů a populistů. Taková záchrana před volbami, kde (prozatím) volí i dezoláti a kazí jim to tu krásnou liberálně demokratickou víru. Sto padesát tisíc lidí už tu petici podepsalo! Sice tam bylo napsáno něco trochu jiného, ale v podstatě ti lidé podepisovali, že nemají nic proti, když Petr Pavel prostě novou vládu nejmenuje.

Dostal jsem vynadáno, že se v posledních dnech zabývám takřka výhradně zahraniční politikou a málo řeším náš domácí rybníček a vynechávám z dění hnutí Stačilo! Tož mi dovolte, abych to dneska napravil a zároveň vysvětlil, proč je jednodušší přemítat o nevyzpytatelném Trumpovi a jeho geopolitických nápadech, než o sestavování nové české vlády. Geopolitiku tedy dneska necháme na pokoji a rozhovory o míru v Moskvě odbuďme laakonickým: „Dohodli se, že se dohodnou.“

A teď k české povolební situaci, která den ode dne více zapáchá:

Jak je mým blogerským zvykem, podíváme se v dnešním článku na události kolem sestavování vlády z jiného úhlu. Včera jsem se zamýšlel nad rolí Andreje Babiše a řešil jsem, zda vůbec chce s Motoristy do vlády a jestli jeho trpělivé čekání a přešlapování kolem prezidenta není náhodou způsobeno tím, že s Motoristy vládnout vůbec nechce. Dnes si prokydáme variantu, že koalice je naopak v dobré vzájemné shodě a postupuje v souladu a promyšleně.

Takový pocit jsem měl ze včerejší tiskovky Andreje Babiše poté, co se vrátil z Hradu, prezident si prohlédl jeho nominace na ministry, oznámil, že k Turkovi má výhrady, i když ho přesunuli na „reputačně bezpečnější“ ministerstvo životního prostředí a zamini si vezme Macinka. Vstřícnost nové koalice nebyla vyslyšena, Andrej nebyl jmenován premiérem, ale stane se tak do týdny, co oznámí, jak vyřeší svůj střet zájmů. Zkrátka a dobře, Babiš se postavil před kamery, převyprávěl svými slovy, co mu prezident řekl s tím, že si o Turkovi s Motoristy ještě promluví.

Tak jsme se dozvěděli, že se Petr Pavel při svém zdržování jmenování Andreje Babiše opírá o nález Ústavního soudu ze Zemanovy éry. Sám Andrej o něm nevěděl a o jeho existenci získal povědomí při setkání s Petrem Pavlem. Výsledkem je stav, kdy nová vláda nebude jmenována před polovinou prosince, takže do Brusele ještě na Evropskou radu pojede Petr Fiala.

Co se bude na této Evropské radě řešit? Grýndýl, půjčky pro Ukrajinu, emisní povolenky, emisní cíle… kdo ví, co všechno se tam může rozhodovat.

Dnes budu pokračovat v komentování duelu Pavel – Babiš, protože přibývá komentářů i detailů a my bychom to měli bedlivě sledovat. Jednak proto, abychom věděli, co bude příští čtyři roky dělat Pravda a láska a jakých prasáren se od nich ještě dočkáme a jednak bychom měli bedlivě sledovat i našeho budoucího premiéra, abychom věděli, jak se zachová, až se nebude potýkat s IQ 107, ale s jeho o řád mocnějšími loutkovodiči. Ale začnu trochu zeširoka:

ak nám prezident pokáral budoucího premiéra, že neoznámil veřejnosti, jak vyřeší svůj střet zájmů. Kdo by nevěděl, tak se jedná o střet zájmů podle zákona, který bývalá vládní koalice ušila přímo na Babiše, aby mu zkomplikovala život, protože ho nebyla schopna porazit politicky. Pětatřicet let jsme se bez podobného zákona o střetu zájmů obešli, ale když jde o Babiše, není žádná křivárna dost velká. Tohle jsem nevymyslel já, na to upozornil můj bratr.

Pamatujete, jak vypadaly první dny po volbách v roce 2021? Ta radost demobloku z výhry a draní se k moci, protože byli po osmi letech v opozici řádně vyhladovělí. Jediným obláčkem na jasném, progresivistickém a evropsky hodnotnotném nebi byl prezident Zeman, který ustavení nové vlády poněkud zdržoval… a tak se proti němu rozjelo v podstatě spiknutí ve snaze ho odstavit. Nepovedlo se to jen díky tomu, že kolem Zemana byli lidé, o kterých sice naše pravdomluvná média referovala velmi nehezky, ale kteří mu v kritickém okamžiku zachovali věrnost.

Co udělá muž, když začne mít pocit, že kolem něj to není v pořádku? Jde a zradikalizuje se. Zatne pěsti, opustí rodinný přístav a pustí se do boje s celým světem. Jde na to přímočaře, pragmaticky, syrově i surově, protože takhle funguje mužská přirozenost. Jde na to chytře nebo silou, dělá to dobře nebo špatně, ale prostě jde a bojuje. Všechny legendy o hrdinech jsou přesně o tomto.

Tak nám Donald Trump zavádí třicetiprocentní cla na zboží z Evropské unie. A zároveň vypouští informace, že opět začne podporovat Ukrajinu zbraněmi… které ale nebudou platit Američané, ale NATO… jinými slovy zaplatí to Evropa, která si ale zároveň chce půjčit monstrózní žok peněz na další zbrojení a jednotlivé státy se mají také zapojit svými pěti procenty HDP, čili dvaceti procenty státních rozpočtů…