Sledovali jste v uplynulých dnech tu legraci s rozhovorem našeho prezidentčíka, který s ním udělala ta hezká vojanda a který se pak „nesměl“ odvysílat? Bylo z toho docela haló, všichni morální majáci začali unisono řvát? „Zůno octup,“ intervjuci mluvili o cenzůře a na sociálních sítích se otevřel peklu chřtán. Jak si mohl někdo dovolit umlčet našeho milovaného prezidenta?

Tak nám náš agent Pávek oznámil, že chce být šéfem delegace na sektání NATO v Ankaře. Napsal Andreji Babišovi dopis ve kterém uvedl, že na to má ústavní právo, protože jako prezident přece zastupuje stát navenek. Napsal to pěkně hnusně, že je ochoten milostivě vzít sebou premiéra, aby vysvětlil, proč neutrácíme víc peněz na dobré bydlo zbrojařů. V několika rozhovorech k tomu dodal, že vláda (a především ministr zahraničí Macinka) to má poslušně vzít na vědomí a zařídit letenky a ubytování.

Posledních několik dní bylo velmi… jak to kulantní říci… zajímavých. Například jsme se dozvěděli, že pokud vyjednáváte s Hradem, nepíšete si s prezidentem, ale s protokolářem Kolářem. S ním řešíte vládní personálie, s ním řešíte sestavování delegací při NATO, on vám vysvětluje, co si prezident myslí a samotný Petr Pavel pak jen vaše SMSky zveřejní a odjede na dovolenou do Španělska, aby tam jezdil na motorce v bouři a žil v prostém pokojíku v hotelu, který je už rok zavřený.

Dnes se ještě jednou vrátím ke strašlivě šikanovanému prezidentovi, kterému ministr zahraničí nebezpečně vyhrožoval tím, že jeho příteli po boku napsal, že s ním spálí všechny mosty. Tiskovka to byla ponurá jak z Kladiva na čarodějnice a člověk měl úplně pocit, jak se všude plíží najatí vrahové a prezidentské auto vzápětí vyletí do povětří.

Tak nám prezident svolal nenadálou tiskovku (těsně předtím, než odletěl na soukromou cestu do zahraničí) a na ní nám celý rozhorlený oznámi, že ho Petr Macinka strašlivě vydírá kvůli Turkovi. V obličeji byl zelený jako Babiš při tiskovce o Vrběticích, jeho pověstný klid a řád byl tentam, nepřipustil žádné dotazy a poté, co přečetl své vyjádření, odešel (a pak odletěl) neznámo kam.

Jak ho Petr Macinka vydírá? Napsal dvě SMSky „příteli po boku“ Kolářovi…

Přátelé, dnes jsem trochu jak Buridanův osel, který má pře sebou dvě otýpky a neví, ze které má žrát jako první. Máme tady navýsost zajímavé a důležité události v Atlantiku, kde si Američané a Rusové hrají na kočku a na myš a pak zde máme našeho El Presidente, který odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, i když ho Babiš hodinu přemlouval.

Dnes bude jmenována nová vláda Andreje Babiše. Petr Fiala si na závěr vydal svou zprávu o stavu České republiky, ve které ještě naposledy oslavil svoji genialitu a tím jeho vliv na české dějiny končí. Vliv jeho kolegů už upadl, což bylo vidět z jejich spanilé jízdy na Slovensko, kde o nich raději nereferoval ani Michal Šimečka. Ale MArek Benda prý dostal dopis… jen nechce říct, co v něm bylo napsáno. Jediná opozice proti Babišovi je Hrad. Ale i tady už zaúřadovala vojenská policie a vyslala Stosedmičce jasný signál, že ani on není nedotknutelný.

Byl to takový návrat zlatých časů Milionu chvilek. Petice na podporu Petra Pavla. Stojím za svým prezidentem, aby odolal tlaku jmenovat vládu extrémistů a populistů. Taková záchrana před volbami, kde (prozatím) volí i dezoláti a kazí jim to tu krásnou liberálně demokratickou víru. Sto padesát tisíc lidí už tu petici podepsalo! Sice tam bylo napsáno něco trochu jiného, ale v podstatě ti lidé podepisovali, že nemají nic proti, když Petr Pavel prostě novou vládu nejmenuje.

Dostal jsem vynadáno, že se v posledních dnech zabývám takřka výhradně zahraniční politikou a málo řeším náš domácí rybníček a vynechávám z dění hnutí Stačilo! Tož mi dovolte, abych to dneska napravil a zároveň vysvětlil, proč je jednodušší přemítat o nevyzpytatelném Trumpovi a jeho geopolitických nápadech, než o sestavování nové české vlády. Geopolitiku tedy dneska necháme na pokoji a rozhovory o míru v Moskvě odbuďme laakonickým: „Dohodli se, že se dohodnou.“

A teď k české povolební situaci, která den ode dne více zapáchá:

Jak je mým blogerským zvykem, podíváme se v dnešním článku na události kolem sestavování vlády z jiného úhlu. Včera jsem se zamýšlel nad rolí Andreje Babiše a řešil jsem, zda vůbec chce s Motoristy do vlády a jestli jeho trpělivé čekání a přešlapování kolem prezidenta není náhodou způsobeno tím, že s Motoristy vládnout vůbec nechce. Dnes si prokydáme variantu, že koalice je naopak v dobré vzájemné shodě a postupuje v souladu a promyšleně.