Američané dnes nad ránem zaútočili bezpilotníky na konvoj u iráckého letiště a tentorkát se trefili velmi dobře - trefili íránského generála Sulejmáního, což bylo v oblasti velmi proslavené jméno, protože to byl rpávě on kdo ve skutčnosti řídil boj proti Islámskému státu. To jeho přítomnost na bojišti hodně pomohla Asadovi zůstat v čele Sýrie. Jeho milice vytlačily Islámský stát z Iráku bez ohledu na kecy v našich médiích, oni ho tam lidi celkem žrali, protože byl symbol. 

Ve včerejší diskusi došlo na několik odkazů ohledně zemědělství v "nemírných" pásmech, tedy zemědělství tropické a subtropické. Myslím, že to stojí za větší zmínku, protože o této problematice se v našich krajích málo ví a přitom je to dosti podstatné pro globální obchod s komoditami. Všichni známe nejčerstvější aféry s palmou olejnou kvůli které se kácejí pralesy. 

Dnešním článkem se vrátíme k zemědělství. Když jsme nedávno řešili řepku a její pěstování, v diskusi se nakousla problematika osiv. Dnes si je probereme zblízka. 

Na začátek je třeba říci, že si samozřejmě doma na zahrádce můžete vzít semena z loňské sklizně. Můžete si vzít brambory z loňské sklizně, můžete si vypěstovat cibuli na semínko, můžete to udělat s česnekem, stejně tak to může udělat i zemědělec s loňskou úrodou. A pokud nesplakal nad výdělekem, pláče dodnes. 

Jak můžete vidět na té jediné fotce, kterou za rok 2020 na Kydech uvidíte, jsem stále více utlačován masou svých dětí a začínám si zvolna uvědomovat, že mě haranti budu stát nemalé peníze i nemalé nervy. Pokud disponujete dostatečným rozlišením monitoru, zjistíte, že začínám šedivět... ale dost srandy.

Dnes chci vám čtenářům popřát vše nejlepší do roku 2020 a navrhnout vám následující postup při slepicování. Pokud mi to v diskusi nerozcupujete, přidám to jako pravidlo na lištu. 

Můj článek z neděle měl docela drsnou diskusi a bez mučen í přiznávám, že jsem k ní přispěl tónem článku, který měl vlastně vyznít úplně jinak. došlo mi to až po příspěvku od Standy.e a zcela mimořádně jsem se do diskuse také zapojil... abych trochu eliminoval škody. Nijak zvlášť se mi to nepovedlo. Proto to zkusím napravit samostatným článkem. 

Dobře že se vrátil čtenář Donald Trump. Jen znovu zavítal, hned mám mraky témat na články. Tak jen doufám Donalde, že chvíli zůstanete. A stejně tak platí, co jsem Vám včera napsal v komentářích - pošlete mi cokoliv, zveřejním to. O Vás jako autora bych nechtěl přijít ani za milion. Nevím proč jsme spolu nikdy nenavázali kontakt i když jste prý něco posílal. Prosím zkuste to znovu - alespoň krátký mail na zkontaktování. 

Začnou rovnou bez obalu... žádné školství už dávno nemáme. Máme jen prozatím nezničené pozůstatky jakéhosi nápadu Marie Terezie, která chtěla mít vzdělané poddané a jen tak mimochodem svým nápadem zajistila, že děti chodily do školy místo do právě vznikajících továren. Narozdíl třeba od Anglie. 

My dneska máme už jen školy a v nich učitele, ale žádný systém to nemá, ničeho se to nesnaží dosáhnout a čím déle to sleduju, tím větší mám dojem, že lidi v tom angažovaní už to chtějí hlavně doklepat. 

Položím pár Vidláckých otázek: 

Na úvod jen pár slov k slepicování příspěvků. Pod slepicemi by se v dohledné době měla objevit ještě větička, která by to přispívání také okecala ve smyslu kolik lidí přispělo a tím pádem jaká to má procenta či tak něco. Máme s tím ale trochu problémy, neb je to v angličtině  a zatím jsme to nedonutili mluvit česky. Berte slepice jako první viditelný krok. 

Mám tři děti školou povinné a dvě další to ještě čeká. Všechny chodí no naší vidlákovské základky, která je spádovou školou pro všechny malé dědiny v okolí. On Vidlákov je vůbec spádovou obcí pro okolí a tak máme víc vymožeností (a víc problémů) než by se zdálo z prostého součtu obyvatel.