Vždycky jsem si přál strávit večer s někým, kdo je opravdu z velké dálky. Kdo nezná Evropu ani z rychlíku, nezná naše dějiny a je obklopen úplně jinými sférami vlivu. Byl by to určitě zajímavý rozhovor. Dnes jsem už spíše pecivál a tak musejí cizí zkušenosti přijet za mnou. Snažím se být pohostinný a být vždy připraven uvítat hosty. Vlastně je jen jeden člověk, kterého už znovu nepozvu a paradoxně je to Čech. Jinak je můj dům otevřen každé rase i každé víře (ano i té muslimské) samozřejmě za předpokladu, že pochopí, že je na mém hradě a je host, ne domácí. 

Poslanecká sněmovna dnes zbavila Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka poslanecké imunity. Jednání bylo poněkud dlouhé, online ho sledoval tis i televize, výstupy se k nám dostávaly v reálném čase. Musím říci, že mě nejvíc zaujalo, jak Babiš zahřímal do davu, že se nenechá zastrašit ani zastavit. Nicméně výsledek byl v podstatě předem jasný, všichni jsme to očekávali a snad jen skalní nemyslící fanoušek ANO možná ve skrytu duše doufal, že to dopadne jinak. 

Je tomu něco přes pět let, co jsem opustil rodnou západočeskou hroudu a vydal se na jižní Moravu. Pocházím z uhelného kraje, nejbližší obdělávané pole bylo čtyřicet kilometrů daleko a o zemědělství jsem věděl jen to co mě naučili v přírodopise na základce. Najednou jsem se stal sedlákem a začal pracovat pro zemědělský sektor. Nastoupil jsem jako technik přes obilná sila, ačkoliv jsem předtím viděl silo jenom z rychlíku. Začal jsem obdělávat grunt, chovat zvířectvo a učil jsem se, jak se to s tím uskladněním obilí vlastně dělá. 

Tak už nám to ti Korejčíci asi dokázali. Nejen že si umějí hrát s uranem, ale naučili se používat i vodík a dělat z něj helium za hodně velkého výbuchu. Doteď se chlubili bambardováním v kilotunách a odteď už mohou i v megatunách. Možná by se řeklo, že v tom už není takový rozdíl, ale on v tom rozdíl je. Ne pro běžného bombardovaného civilistu, ten opravdu nepozná, zda to byly tři miliony a nebo tři sta milionů stupňů celsia, co ho odpařilo, ale pro vojáky je to rozdíl sakra velký. 

Ak som to nejak nepoplietol,tak sa tohto roku v ČR nahrnuli tisíce šťastných detí do posledného ročníku materských škôl -povinne.

A úplne otvorene sa vtejto súvislosti hovorí o tom,že by toto opatrenie mohlo zlepšiť integráciu a následné vzdelávanie detí zo sociálne slabších skupín obyvateľstva – v normálnom jazyku : cigánov.

No veď prečo nie? Určite sa prvé písmená,alebo 2+2 ľahšie naučí dieťa,ktoré aspoň desať minút obsedí v lavici a nežuje zošity,alebo nezakladá z ceruziek táborák pod ňou.

Severní Korea vystřelila balistickou raketu přes Japonsko. Takovou tu velkou věc, která uletí tisíce kilometrů daleko, stovky kilometrů vysoko a unese atomovku. Raktea přeletěla přes suverénní stát a dopadla za ním do moře. Místo dopadu není důležité,ale určitě je to potvrzení Kimovských řečí o tom, co všechno už dovede trefit. Není to poprvé. Raketa přes Japonsko už letěla. 

Jistě znáte tu mnohokrát omletou historii, kterak arcizloduch naší politické scény Andrej Babiš připravil o všechno vzor všech ctností, zemědělce Bohumíra Radu. Bylo na toto téma několik reportáží, ba dokonce tato aféra zaujímá čestné místo v knize o zlých činech Andreje Babiše. Jen to ve zkratce zrekapituluji, pokud máte zájem, internet je toho plný, snadno najdete širší souvislosti... 

Do voleb je vlastně nedaleko. Co nevidět skončí prázdniny a pak budeme pravidelně a velmi intenzívně oblažováni naší politickou scénou. Letošní volební kampaň bude relativně krátká a tak bych si myslel, že bude o to zlověstnější. Všechny PR týmy mají nabito, volební strategie jsou vypilovány, prachy přetekly reklamním agenturám, spojenci i nepřátelé jsou označeni a co nevidět to vypukne. Nechtěl bych přijít s křížkem po funuse, opět slyším trávu růst a kdybych se náhodou trefil, tak bych chtěl, aby to vypadalo ne že hádám, ale že mám talent...

„Žene se bouře,“ poznamenal Michail. A opravdu, nad obzor začaly vystupovat těžké mraky. Hromadily se, stále rostly a v kontrastu s bílou pustinou tajgy, se zdály být mnohem větší a hrozivější, než ve skutečnosti. Dohled se zdál krátký, obzor končil co by kamenem dohodil, ale obloha nad nimi tvořila úplně zřetelnou báň. Ne, netáhla se rovně, naopak, jako obrovský zvon, svažovala se příkře k onomu blízkému obzoru. Rostoucí cáry černých mraků vypadaly jako chapadla, co se napřahují k lokomotivě.

Protože se nejrůznější časopisy, novináři, politologové, internetové zpravodajství a volení štáby politických stran předhánějí v doporučeních, power pointových prezentacích, dotaznících a anketách doporučujících na základě otázek volbu politické strany Vašim názorům nejbližší, mohl bych i já přihodit trošku do mlýna a doporučit několik otázek, které Vám pomohou se na podzim rozhodnout:
 
1. Chci vůbec jít k volbám? 
Pokud si na otázku odpovíte ano, čtěte dále, pokud ne, ostatní otázky pro Vás nemají význam.