Než budeme dnes pokračovat v nastoleném tématu, ještě pár slov k včerejšku:

Představte si, že je rok 2013. Je před volbami. Babiš ohlásil kandidaturu. Vy mu hlas nedáte. Skoro nic o něm nevíte. Oblepil republiku bilbórdy, hláasí se k němu kdejaký umělec, samozřejmě hlavně za peníze. V této chvíli je taková další Strana zelených, Věci veřejné, nebo jiná podobná strana. Také už se nemůže dívat na ten bordel a tak slibuje změnu. 

Těsně po referendu o brexitu jsem pro Kosu napsal článek, že se mi moc líbí britský humor. Referendem o brexitu britští voliči zničili více politiků než by to dokázala jakákoliv korupční aféra.  Na smetiště dějin se odporoučel Cameron, který pánubohu tykal, protože mluvil se sobě rovným, vzápětí odešel i Ralph Wigum britské politiky Boris Johnson. Nigel Farage jako hlavní příznivce brexitu ze sebe udělal debila, když rezignoval jako šéf své partaje.  Těch politiků bylo podstatně více, jen o nich běžně neslýcháme, protože je neznáme. 

Motto:

Už delší dobu používám pro psaní Nerudovu metodu. Když mě něco napadne, vytvořím si příslušné heslo a zapíšu si to. Když mě za čas napadne něco dalšího, připíšu to k tomu. Oproti Nerudovi mám výhodu, že to nemusím psát do kartotéky na lístečky, ale mám to pěkně přehledně v počítači. Kdykoliv nalezitelné podle libovolného klíče. A oproti Nerudovi mám i nevýhodu - neumím psát jako on, takže jsou mi moje postřehy zpravidla k ničemu. 

Myslím, že všichni známe našeho prvního českého teroristu Jaromíra Baldu. Tedy teroristu... je to první člověk odsouzený u nás za teroristický čin. Tento chlapík loni pokácel na železniční trať několik stromů, kolem rozházel letáky, aby to vypadalo že jde o útoky muslimů a... dál to nedomyslel. 

Asi jste také zaregistrovali situaci v Práglu, kde najatý exekutor vyklízí centrum Klinika. Tato Klinika - bývalá plicní léčebna byla jako chátrající budova v roce 2014 obsazena aktivisty, kteří zde založili cosi odlišného, ale zároveň stejného, jako byla třeba vila Milada. Takový squat nesquat, komunitní centrum, krizové centrum a podobně. Budova jim nikdy nepatřila, jednu dobu měli nájemní smlouvu. Později jim byla vypovězena a měli prostory vyklidit, což se nestalo a od té doby jela soudní mašinérie přelíčení, odvolání a postoupení k vyšší instanci.

Ve včerejší diskusi bylo nakousnuto téma obnovitelných zdrojů energie oproti jaderným. Jeden čtenář  se tam pozastavoval nad mým Vidláckým adorováním jaderné energie a zatracováním té obnovitelné. Přidal k tomu odkaz na článek, který by mi mohl rozšířit obzory. Tož jsem se podíval a vy můžete také:

http://oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem/

Na začátku odpovím Donaldu Trumpovi, proč píšu tento nekonečný seriál článků....  jednoduše proto, že se celkem nikde nic neděje, kromě toho, že jeho jmenovec v USA - v současné době prezident, vytváří různé tanečky a zdání krizí které pak vzápětí zase řeší. Vidlák má  také krizi, ale tvůrčí , protože není snadné napsat každý den něco, co by se dalo číst a tak pokračuje v nastoleném tématu v naději, že z toho třeba něco bude. Depresi z toho nemám a pokud mé články vyzněly jako výzva k aktivitě, či lamentování, že aktivita není, tak jsem to blbě napsal.

V předchozích dnech jsme si zde na Kydech celkem hezky probrali situaci. Celkem jsme se shodli na tom, co nás obklopuje, možná bych si troufl říci, že sdílíme leckteré "styčné body". Přesto nám tyto styčné body (které sdílíme celkem univerzálně napříč republikou) nepomohou v žádném řešení. V tom, co dále dělat, už se shodujeme méně ba skoro vůbec, ale jestli z předchozích článků a komentářů něco vyplývá, tak je to nemožnost kolektivního postupu. Dovolte mi proto shrnutí: