O událostech v Polsku jsme se dozvěděli prakticky všechno. Ovšem, dozvěděli jsme se to od Pavla Šika, Angeliky Bazalové, dozvěděli jsme se to ze Sputniku, či Al Jazeery, dozvěděli jsme se to z polských televizních kanálů, ale od České televize a ostatních českých majnstrýových médií jsme se nedozvěděli nic. Je to stejné jako v roce 1989, tehdy byla televize také na té správné straně, i všichni herci tehdy byli na té správné straně, také tenkrát kontrolovali, jestli někdo netleská příliš ledabyle… a všichni se do poslední chvíle bili za režim, který měl na kahánku.

Byli jsme svědky vládního majstrštyku. Ještě v pátek ráno to vypadalo na poklidný den v poslanecké sněmovně, kde se už nic dít nebude, opoziční noví Lidovci už byli dávno doma na Moravě ve svých sklípcích, poslankyně za STAN řešily v médiích svoji menopauzu a ani invetář sněmovny, Marek Benda, netušil co přijde. Výjimečně se podařilo celou akci utajit, výjimečně se to nevykecalo dopředu a pak přišel blesk z čistého nebe. Na návrh Radima Fialy byl na program jednání přidán zákon o koncesionářských poplatcích a koalice si odhlasovala jednání až do soboty.

Tak jsme si užili další politické divadýlko, které stálo nás, daňové poplatníky, asi dvanáct milionů korun, trvalo tři dny a na konci toho všeho se nestalo vůbec nic. Psi si zaštěkali a karavana táhne dál. Proběhla schůze Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Podle svých vlastních slov to vymyslel předseda nových (a mnohem blbějších) Lidovců, Grolich, který si od toho sliboval nový svěží vítr. Akce byla koordinovaná s demonstrací Milionu chlívek a hned tam se to celé zadrhlo.

Posledních pár dní jsem si vysloveně užíval kvikotu pravdy a lásky, které začalo docházet, že jde do tuhého a jejich tradiční ochrana přestala fungovat. A protože dobrých zpráv je pomálu a jsou vždycky vyváženy nějakými průsery (například se znovu střílí mezi Íránem a Izraelem a na severu Čech zavírají nějaké továrny na autodíly), bude dnešní článek vysloveně pozitivní a naplněný dobrou náladou.

Pamatujete si na Věci veřejné? To byla strana Radka Johna a Víta Bárty, která v roce 2010 přesvědčila deset procent voličů, že oni už jsou konečně ti noví správní hoši, kteří napraví pošahanou českou politiku a to tím, že vše budou dělat transparentně a nechají se kontrolovat veřejností.

Tak, demonstraci Michprdů bychom měli za sebou a výsledkem je co? Zážitkový prezident se stal hlavou opozice a žádnému Kupkovi, Ondřeji Havlovi, Hřibovi či Rakušanovi to ani v nejmenším nevadí. Všichni se pěkně přimkli ke svému novému Vůdci, Rakušan se dokonce na Staromáku nechal tak unést, že ho vyfotili, při ukazování, jak vysoko vyskočí jeho pes. Veškerá aktivita pravdomluvných intervjuků se zaměřila na Macinku s Turkem a Babiš se stal smířlivým moderátorem diskuse… kdo si dneska ještě vzpomene na jeho slepý svěřenecký fond a Čapí hnízdo, že?

Přijdu takhle ráno k počítači, abych zjistil, co si mám podle mééédií dnes myslet a ejhle, Brodníčková tam píše, že Babiš zdržuje své jmenování premiérem… Prý se nijak nehrne k prezidentovi, nepředkládá jména ministrů k veřejné diskusi a vlastně je mu tak nějak jedno, co Petr Pavel bude dělat. Ano, v tomto ohledu je Andrej Babiš úplně jiný, než byl Petr Fiala, který posílal Zemanovi jednu SMS za druhou, kdy už konečně bude jmenován.

S velkou úpravou po dlouhých diskusích po vypuštění článku

V posledních dnech hýbe internetem informace o tom, že vláda v tichosti schválila němčinu jako druhý úřední jazyk.Po sociálních sítích už to koluje několik dní, leckdo už se k tomu vyjádřil… především Jan Cemper a jeho Manipulátoři, postupně vyšly najevo různé podrobnosti a z původně neuvěřitelné zprávy na úrovni hoaxu se postupně stala realita, kterou objevitel této infromace, Robin Čumpelík, vlastně jen orámoval velmi tvrdými a naléhavými slovy.