Dnes budu pokračovat v glosování povolebního dění.  Hlasy jsou spočítány, volič promluvil a odteď se jede povolební matematika se vším co k tomu patří.  Sčítají se ztráty, počítají zisky a .... bylo by vhodné se z voleb poučit. Celkem slušně situaci trefil Zeman, který řekl, že to není na šampaňské, ale ani na sebevraždu. Ještěr z Hradu má zase pravdu a možná je to jen štěstí, ale situace mu zase nahrává do karet. 

Tak máme ty obecní volby za sebou. Ve Vidlákově jsme s ČSSD zůstali třetí jako posledně, ale ti první se nějak vyhoupli nahoru. Z patnácti mandátů posbíral Źivý Vidlákov šest, Zelený Vidlákov čtyři, ČSSD dva, další dva získal Pro Vás - Vidlákov a přidružená vesnička k Vidlákovu a jeden mandát uzmul ještě Pro Vidlákov. 

Říjen 2016

Dnes a zítra jsou komunální volby. Ty poslední, kde mají lidi ještě pořád alespoň trochu pocit, že mohou něco ovlivnit. Tedy alespoň na malých městech a obcích, kde se všichni znají.  Včera jsme mohli v televizi vidět hlavní lídry politických stran kterak se snaží udělat dojem na Pražáky a upřímně vlastně vůbec nevím, jak to může dopadnout. 

Asi jediná jistota je v ČSSD, která utrpí další debakl nejspíš horší než si představovala a je dost možné, že jsme v televizi za pultíkem viděli Hamáčka naposledy. A protože je situace jaká je, možná jsme naposledy viděli i ČSSD jako celek. 

Ve Francii proběhl soud s českým řidičem kamionu, který byl chycen policí poté, co mu v kamionu našli několik migrantů, kteří se chtěli ukrýt v nákladovém prostoru a dostat se tak do Anglie. Řidič se hájil tím, že o migrantech nevěděl, že mu vlezli do auta na odpočívadle a tuto jeho verzi potvrdili i zmínění migranti, kteří vypověděli, že mu mezi náklad vlezli na tajnačku. 

Hned na začátku předestírám, že mi punk nic moc neříká a pokud mě náhodou oslovuje, tak spíš negativně. Děsím se dne, kdy by moje dcerka nebo syn přišli s nějakým tím kohoutem na hlavě a piercingem v pupíku. Můj vztah ke světu je všechno jiné jen ne známka punku. Ale pro osvětlení dnešního tématu se mi Sex Pistols ohromně hodí. 

Porovnání Maginotovy linie s českým pokusem o vybudování souvislé řady opevněných bodů na hranicích s Německem

Jelikož se na Vidlákově hnojišti podle mého očekávání rozhořela ohnivá debata o vojenských aspektech Mnichova, dovoluji si prozatím předložit pár faktů, které mi kdysi poslal jistý pán, jehož nick v někdejším debatérském kruhu na ACZ zněl Jakelin de Mailly.

Představte si, že někdy na konci první světové je vám dvacet. Máte za sebou nějakou tu válečnou zkušenost a na jejím konci sledujete ty vlajkoslávy, jak přijíždí Masaryk. Český národ je samostatný. Maminka doma pláče radostí, tatínek chodí do práce lépe a radostněji, protože teď je to práce ne pro trpěného císařpána, ale pro vlast. Dědeček žmoulá v ruce Palackého, utírá si oči a děkuje pánubohu, že se toho ještě dožil Sokolové přebírají úřady, skauti provozují poštu, národ je na nohou.

Nechci letos zapomenout na Mnichovskou zradu, která nás čeká zítra. Dnes se chci ohlédnout za událostmi dní předcházejících Mnichovu a především pak vemi významnou akci, která byla podle mě tím posledním pozitivním, co se za První republiky podařilo. A tím je všeobecná mobilizace.

Prosím neberte mě na slovo, ale musím úvést pár údajů, které má každá publikace trochu jinak. Přidržuji se spíš nižších čísel, ale i tak jsem nucen věřit jiným autorům a doufat, že nemají důvod mi lhát. Takže: