Už jsem u toho byl mockrát… U vzniku politického hnutí nebo strany. To se zpravidla potká několik přátel, shodnou se, že už se na stav věcí veřejných nemohou dívat, nejsou schopni dále snášet blyštivý ksicht vládního neumětela v Otázkách Václava Moravce a řeknou si, že s tím chtějí něco udělat. Zpravidla si pak sednou a začnou psát ten správný politický program, který bude dobrý pro lidi a ne pro papaláše a který tuto zemi konečně vyvede z marastu posledních třiceti let.

A v této chvíli většina nových politických hnutí zase zanikne…

Rusko je agresor, agresorovi se nesmí pomáhat a proto je zapotřebí se odstřihnout od ruských energií. To Rusku způsobí hospodářské ztráty, které mu způsobí takové problémy, že nebude schopno pokračovat ve válce. Bezprecedentní západní sankce pak ruskou ekonomiku srazí na kolena.

Hele, já vám dneska připomenu některé svoje staré výroky, jo? Měl jsem takovou uklízecí a nostalgickou náladu a hledal jsem zpětně nějaké stopy, jak se to vlastně celé stalo, že jsme se dopracovali do dnešního stavu, kdy Černochová podepsala hentu smlouvu o pozvání vojsk. Jak se to vlastně stalo, že ODS porušila všechny svoje předvolební sliby? Jak se to stalo, že získali sněmovnu, senát, prezidenta i ústavní soudce? Zároveň jsem dával dohromady materiál pro další knížku…

Dnešní zemědělsko politický článek začnu zcela příznačně.

Krátký organizační úvodník:

Přátelé, ve středu budu v Liberci, kam mě pozvali místní organizátoři za PRO. Akce začíná od 18.00 v Koloseu. Já tam jako obvykle budu o něco dřív. Pokud byste se chtěli speciálně potkat se mnou, případně byste si chtěli vyzvednout knížku, budu vám k dispozici.

.. aneb nic jsem neviděl a všecko jsem si vymyslel.

Byl jsem pracovně vyslán do jednoho - takového speciálního podniku.

Popravdě řečeno, on to výrobní podnik ani moc není. Je to spíše manufaktura. Kdosi znalý řemesla sestavil v jedné prázdné hale poloprovoz k produkci tzv. modifikátu.

Nějak se nám to globální oteplení a sucho vylévá z břehů…

Poslední tři roky je i na jižní Moravě méně a méně sucha. Letos nějak zmizel i poslední problém – chybějící déšť v březnu a dubnu. Březen byl studený, takže příroda žádnou vodu nepotřebovala a navíc měla nahospodařeno z dostatečně mokré zimy. V dubnu napršelo přes sto milimetrů… před pár lety jsme byli rádi, když za březen a duben dohromady napršelo třicet a když v tom bylo alespoň deset milimetrů v jednom kompaktním dešti, tak jsme jásali.

Když jsem loni svolával na demonstrace, říkal jsem v jednom kuse pořád tu stejnou větu: Nezáleží na tom, kdo nás svolává. Záleží na množství. Rozhoduje fotka z ptačí perspektivy, kolik lidí přišlo. Rozhoduje, zda počet lidí stoupá a nebo klesá. My účastníci nechodíme na demonstraci, abychom slepě uvěřili každé ptákovině, která na pódiu zazní. Nemáme žádnou povinnost tleskat každému projevu. Nemáme ani žádnou povinnost řečníka z pódia volit ve volbách. Demonstrace je z hlediska organizátorů zhuštěná ukázka organizačních a rétorických schopností.

Občas dávám na svůj fejsbůk krátké glosy. Na aktuální téma, které ale nestojí za velký článek. Ale někdy se stane, že mi z takové glosy nakonec článek vznikne. Včera jsem napsal, že jsme vazaly velmoci, která pouští dvacetiletá ucha k přísně tajným informacím a na únik přijde po půl roce. Že něco takového člověk nevymyslí. Ano, měl jsem na mysli henty utajované materiály o ukrajinské ofenzívě, které vynesl mlaďoučký příslušník národní grady, protože k nim měl bez problémů přístup.