Přátelé, dnešní článek se ještě bude týkat sýpky. Pak už zase najedu na standardní komentování světového i domácího dění, ale samozřejmě přibude článků o zemědělství pionýrských začátcích, protože přesně tam teď se sýpkou nacházíme. Budu se snažit, aby nedělní článek vždycky shrnul aktuální rekonstrukční situaci a samozřejmě se Vidlákovna stane častým příměrem, vzorem či metaforou v dalších textech. Přece jenom, postavili ji v roce 1954 a zažila ledacos…

Přátelé, my to fakt dokážeme. Děkuji vám za dnešní podporu, která byla větší než všechno co jsme dodnes dělali. Vaše obětavost předčila zájem o moji první knihu, předčila zájem o hnutí Stačilo! a předčila i solidaritu po nevyhraných volbách. Přihlásila se mi také řada lidí, kteří jsou ochotni zdít, tesařit, bagrovat, či omítat a také se ozvalo několik projektantů, že budou nápomocni s byrokracií, kterou bude vyžadovat úřední šiml. Jen za včerejšek máme zajištěnou novou elektrickou přípojku, novou střechu i řadu dalších přípravných drobností, které budou zapotřebí.