Na Parlamentkách jsem četla článeček o skupině lidí, co si říkají „elfové“ a jejich prvořadým cílem je „boj proti ruské propagandě“, resp. proti „trolům“.  Těm „proruským“.

Pamatujete na Fetuláha Gulena? To je chlap, kterého turecký prezident Erdogan viní z rozpoutáníá puče proti němu. Je chráněncem americké CIA, má jakousi obskurní neziskovku s velkým bakšišem peněz, která dělá totéž co Človek v tísni, ale na muslimských územích.

Před deseti lety to bylo oblíbené téma blogerů. Článek na toto téma byl na všech webech zabývajících se armádní tématikou, našel by se na Neviditelném psu, Zvědavci a mnoha a mnoha dalších serverech. Autoři tam víceméně shodnými způsoby vyjadřovali svůj názor, že války jsou vlastně nutné. 

Na začátku bych chtěl říci, že samostatná republika nevznikla jako něco daného - něco co je spravedlivé před dějinami, co je přirozené a aby tato přirozenost zvítězila, stačilo odstranit tmářský a zpátečnický režim Habsburské monarchie. Česká republika nevznikla tím, že bylo poraženo Rakousko a tím pádem se vyjevila naše národní práva a všichni v našem okolí je uznali, protože tato práva svítila na celé okolí a nebylo možno jinak, než se před nimi sklonit. 

Dnes chci krátce pohovořit o té druhé vlastnosti, která mě naplňuje optimismem. 

Jak jsem psal včera, my Češi neposkakujeme před vlajkou. Nezačínáme vyučování přísahou, při hymně si nedáváme ruku na srdce a při výročích spíš jdeme s dětmi na výlet do ZOO než na manifestaci. 

Původně jsem myslel, že téma sta let výročí republiky se mi vejde do jednoho článku. Ale mám toho na srdci víc a tak začneme už den před oslavami. 

Rusko se vměšuje do západních voleb. Pomocí fejsbůku dokáže pět Rusů ovlivnit úsudek devadesáti milionů američanů, jiná parta stejným způsobem zajistila brexit, náznaky byly v Němceku i Francii, ale tam nakonec voliči volili správně a sociální sítě neměly takovou sílu, aby demokracii zvrátily. Tolik naši majnstrýmoví novináři a jejich pohádky. 

A teď trocha reality...

Milí přátelé a čtenáři

Musím vám všem poděkovat za přízeň kterou věnujete Vidlákovým kydům. Díky vám je čtenost těchto stránek měsíc od měsíce vyšší a mně přibývá e-mailů s různými náměty. Vážím si toho. 

Zároveň vám všem musím poděkovat, že se diskuse pod články nevymkla z rukou. Mohu zodpovědně říci, že není moc internetových míst, kde by se komentování obešlo bez virtuálního vraždění a kde diskuse nekončí argumentem ad Hitlerum - kdy se vzájemné nadávání stupňuje tak dlouho, až jedna strana obviní tu druhou, že se chová jako Hitler. 

V tomto týdnu k nám přijedou vzácné návštěvy. Budeme tu mít francouzského prezidenta Macrona, německou kancléřku Merkelovou a amerického ministra obrany Mattise. Jaká náhodička, že všichni přijedou v týdnu, kdy budeme mít výročí sta let republiky. Skoro se až nechce věřit, že to náhoda je. Ovšem realitu to popisuje naprosto věcně. 

Jsem dost zvědavý na tiskovky. Copak nám asi velká zvířata z našich těsných, demokratických a transatlantických vazeb asi řeknou? 

V Afghanistánu padl další voják... a ještě jsou nějací zranění. 

Minulý týden byl útok s pěti zraněnými a ten, co to schytal nejvíc může skončit na vozíku.

Ale samozřejmě bojujeme tam v Hindukúši za Prahu a demokracii.