Tak nám klesnou daně... 

Na toto téma proběhla moc pěkná tiskovka. Babiš s Hamáčkem si tam pěkně notovali, jak zruší superhrubou mzdu a my, co každý den budujeme kapitalismus odspoda, my budeme mít nižší daně. 

Ihned po tiskovce vyskočila pěkná řada pěkných grafů, ze kterých jsem vykoumal, že moje vidlácká maličkost si měsíčně polepší o zhruba dva tisíce. Bude to tak akorát, abych nepřišel o přídavky na děti... 

Včera se děly zázraky. Jeden za druhým. Jsem z toho doteď poněkud mimo, bo jsem nic podobného nečekal a tak se z toho musím vypsat. Ale začnu úplně od začátku. 

Bylo to o posledních vánocích. Loňský rok pro mě dopadl úspěšně a oproti plánu jsem našetřil i nějaké peníze navíc. O Štědrém večeru, když už se rozdaly všechny dárky, zjednal jsem si ticho a velkohubě pravil, že v létě pojedeme k móři. Máme našetřeno, nemusíme se moc žinýrovat a koukat na korunky, tož naše ratolesti mohou mít středomořský zážitek. 

Předevčírem Rusové zveřejnili dosud nepublikované materiály o největším jaderném testu všech dob. Bylo toho plné zpravodajství, ba i ti největší rusobijci tuto navýsost zajímavou zprávu přetiskli. Car bomba o síle padesáti milionů tun TNT klesá z bombardéru a udělá atomový hřib stoupající do nejvyšších vrstev atmosféry. Výbuch na stokilometrovou vzdálenost zapaluje stromy a ohnivá koule má průměr třicet kilometrů. K tomu komentář, že bomba mohla být i třístupňová a mít dvojnásobnou sílu. 

Andrej Babiš chce řídit stát jako firmu. Dones omílané klišé jeho politických začátků. Klišé po všech stránkách, protože nemá žádnou vypovídací hodnotu. Z Andrejových následných komentářů nikdy nevyplynulo nic konkrétního, jak by to mělo fungovat. Myslím, že o to také nikdy nešlo. Bylo to jen klasická marketingová fráze, která měla poukázat na to, že stát je těžkopádný, pomalý a naopak soukromý byznys je mnohem pružnější a druhý nejbohatší oligarcha naší země právě tuto pružnost přenese do politiky. Nikdy za tím nebylo nic víc a vlastně ani nemohlo. 

Vrátil jsem se z lesů a musím konstatovat, že svět se pořád točí zhruba stejně rychle, politici jsou stále stejně blbí, kapitalismus stále stejně obírá chudé, vyšetřování v Bejrůtu se nikam nepohnulo, Lukašenko je v Bělorusku stále šéfem, ta jeho konkurentka Tichanovská je stále v cizině a má stále blbější komentáře.  Koronavirus trhá rekordy, ale nikoho to nezajímá, protože nemocnice se nijak nezahlcují a tak příběh, který byl na jaře tragédie, pokračuje jako fraška. Vládní Ken byl opět řádně ztrapněn a opět mu to nevadí, protože dělá přesně to, k čemu si ho Andrej najal. 

Máme léto. I když jsem si letos hrábl na dno při žních, přesto jsem stihl se svými ratolestmi nějakou tu dovolenou a zatímco čtete tento text, nejspíš už máme postavený stan na jedné takové nepřístupné plošině uprostřed Tepelské pahorkatiny a hrajeme si na týden na Robinsony.  Mám teď na chvíli lidí plné zuby a potřebuju kromě rodiny nikoho nevidět a hlavně neslyšet. V následujícím týdnu jsem nedostupný zcela a úplně. Jsem mimo internet i mimo civilizaci. A protože i Kydy potřebují dovolenou, budou vycházet prázdninové a dovolenkové texty od Targuse a Godota.

Tož jsme měli v republice šéfa amerického zamini Pompea. Krátká dvoudenní návštěva, setkání s ministrem zahraničí, návštěva senátu, pokec s premiérem, pár zdvořilostních frází se Zemanem a odlet. Nějaké ty policejní manévry kvůli vzácné návštěvě, ale jinak klídeček. 

Krátce shrnu, co jsme se dozvěděli... 

Včera jsem se v rámci práce potkal s člověkem, který je prakticky od začátku u českého programu průmyslových hnojiv. Je to už osmdesátník, ale závidím mu jeho vitalitu. Stále je zaměstnaný u Andreje a vzhledem k jeho zkušenostem je v  dnešní době kindermanažerů nepostradatelný. Jakékoliv hnojivo vyráběné u nás nese jeho rukopis. Vymyslel většinu současných výrobních postupů, pracoval u Explosie a když ji pak Andrej koupil, ponechal si ho jako největšího experta přes hnojivovou chemii. Ŕíkejme mu třeba Arnošt. 

Alexandr Lukašenko vyhrál drtivě běloruské prezidentské volby. Dostal přes osmdesát procent hlasů. Jeho hlavní protikandidátka Ciganovská dostala kolem deseti procent. Opozice výsledky voleb neuznala, vyzvala lidi k demonstracím a od té doby se v Minsku tak nějak střílí, létají petardy, dýmovnice, slzný plyn a už jsou i nějací mrtví.

I u nás na Kydech se vše probíralo. Mluvilo se o dalším Majdanu, řešila se role protilukašenkovské a vždy demokratické opozice,  tož věnujme tomu jeden celý den a prokydejme to pořádně.