Ceny ropy dostoupaly na devadesát dolarů za barel, Hormuzský průliv je stále uzavřen a i když Trump ujišťuje svět, že to už brzo skončí, Čína raději zakázala export nafty. Ještě více je postižené Japonsko, které bylo na ropě z Perského zálivu závislé ještě víc než Sitting Ping, takže pokud americký plán spočíval ve zbrždění Číny, konstatuji, že ještě více bude náš zbržděn japonský spojenec. Opět se ptám, ve kterém ekonomickém systému se dá tohle považovat za dobrý plán?

Sledujete alespoň poočku Mnichovskou bezpečnoastní konferenci? To je ta, jak tam loni americký viceprezident (a vidlák) J.D. Vance řekl, že Spojené státy nemohou pro Evropu nic udělat, když zdejší vlády chtějí cenzurovat a omezovat vlastní obyvatelstvo. Letos tam vystoupil Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio a pronesl podstatně smířlivější projev, po kterém si (alespoň podle majnstrýmových intervjuků) Evropa poněkud oddechla. Ale na druhou stranu se Rubio nesešel s Merzem a Macronem, ale naopak se sešel s Orbánem.

Rusko lze k míru donutit jedině silou… to je výrok, se kterým Zelenský přijel za Trumpem do Washingtonu. Není to nijak nová mantra. Do omrzení nám ji opakuje náš kinderministr Lipánek i náš světový lídr. Jenže minimálně od neslavné ukrajinské ofenzívy v roce 2023 je vidět, že tu sílu, která by Putina donutila k jednání, tu nemá ani Evropa a zřejmě ji nemají ani Spojené státy. Na počiny Donalda Trumpa hledím se sympatiemi, ale nedělám si žádné iluze, že by Rusko s chutí nedorazil, kdyby seznal, že je to možné udělat.

Dnes se ve Washingtonu sejdou henti lídři svobodného světa čele s tím nejlídrovatějším lídrem, Zelenským (kterému Trump dopředu nařídil, že má přijet v obleku), aby si vyslechli postoj USA k válce na Ukrajině. Náš český světový lídr samozřejmě pozván nebyl, ale není se co divit, protože jestli si v USA přečetli poslední výroky protokoláře Koláře, řekl bych, že ten chlap už nikdy nedostane americké vízum. O samotném IQ 107 raději ani nemluvím, protože ten by „té odporné lidské bytosti“ přece nepodal ruku.

Tak nám v Kyjevě proběhly demonstrace. A neproběhly jen v Kyjevě, ale na celé Ukrajině. Ba dokonce i v hentom Charkově, odkud mééédia normálně dávají jen fotky hrozné apokalypsy. A najednou koukáme na pěkně upravená náměstí, pěkně upravené lidi, kteří třímají v rukou pěkné transparenty, jak strááášně moc bojují proti korupci…

Tak se nám Ukrajina nějak začal odvracet od demokracie, či co? Prezident Zelenský podepsal nový zákon, který podřizuje protikorupční úřady generálnímu prokurátorovi, což prý znamená, že se Ukrajina odvrací od evropských hodnot. Dokonce prý do ulic vyšli i lidé (na fotkách byly vidět jen ženy a mladiství, všichni ostatní pokládají na frontě život za skvělou evropskou budoucnost), mluví i návratu korupce z dřívějších dob a samozřejmě nikdo nezdůrazňuje, že obě protikorupční centra měli de facto pod palcem Američané.

Krátký osobní úvodník:

Přátelé, omlouvám se, že jsem nedal vědět ohledně včerejšího odmlčení, ale řešil jsem jednu urgentní osobní záležitost jednoho mého dlouholetého kamaráda, která zabírala mou plnou pozornost. Dnes už zase funguju zcela standardně.

A teď už aktuální text:

Bílý dům ve středu správně vzkazoval Zelenskému, aby do USA za Trumpem nejezdil. Ale on si nedal říct. Zavolal Macronovi, Macron zavolal Trumpovi a přemluvil ho, aby Zelenského přijal. Trump nakonec svolil, že tedy v pátek ukrajinského prezidenta (o kterém přece nikdy neřekl, že je diktátor) přijme a podepíší spolu hentu dohodu o nerostech.

Tak k nám na nečekanou návštěvu přiletěl (českým speciálem) prezident Zelenský. Byl přijat na leitišti Janem Lipavským a naHradě Petrem Pavlem. Měli spolu samozřejmě nějaké to povídáníčko za zavřenými dveřmi, ale dozvěděli jsme se z této krátké návštěvy víc než dost. Dokonce tak moc, že si začínám přát, aby k nám ukrajinský prezident zaletěl častěji. Málokdy dostanete celou pravdu a lásku tak krásně nasvícenou.