Asi znáte to biblické podobenství, kdy hospodář na svých polích zasel dobré osivo, ale když vzešlo, ukázalo se, že jeho nepřítel mu tam v noci rozházel plevel a ten rostl spolu s oním dobrým obilím pohromadě. Služebníci majitele chtěli jít a koukol vytrhat, ale on jim to zakázal, protože by spolu s koukolem zničili i spoustu rostlin dobrého obilí. Musí se prostě čekat na sklizeň a pak od sebe oddělit dobré od zlého. Do té doby je to v podstatě marný boj.

Tak nám policie použila paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc a zadržela jakéhosi čínského novináře, který byl akreditován u Lipavského na ministerstvu zahraničí. To víte, hrozilo, že by se ten paragraf fakt mohl zrušit a tak Koudelkové museli dokázat jeho užitečnost. Udělali to asi tak stejně, jako onehdy s komprem na Petra Bystroně. Andrej Babiš už se preventivně podělal a řekl, že zrušení tohoto paragrafu není na stole. Takže to zafungovalo. Asi si ještě pamatuje, jak to bylo s Vrběticemi a jsou prostě limity, za které nepůjde. Medaile od CIA se nedává zadarmo, nicht wahr?

Přátelé, včera jsem ve článku krátce zmínil, že peripetie kolem mého řidičáku, o který mohu přijít, protože mi pravda a láska pozměnila registrační značku u auta, nejsou ani po tři čtvrtě roce dořešeny. Dnes už to není pravda. Jen jsem se zmínil, přišlo mi rozhodnutí správního orgánu ve Valašském Meziříčí, že jejich první rozhodnutí platí. Jsem vinen, že jsem si nevšiml pozměněné značky a jel jsem s autem skoro dvě minuty a skoro dva kilometry, než mě zastavilo městapo, které na mě Oganesjan poslal.

Tak se nám probudil Milion chlívek a vzpomněl si na solidaritu. To víte, kromě Putina teď do nás jde i Trump a Evropa nemá žádného přítele, o jehož zbraně by se mohla opřít. Ty své nechala shořet na Ukrajině a ty americké nám Trump může vypnout. Jmenuje se to ITAR, kdyby to nějakého pravdoláskaře zajímalo. Prý je čas se začít bát a začít křičet, protože se nacházíme na hraně volného pádu.

Můj oblíbený politický komentátor, Pavel Šik, se ve svých fejsbůkových příspěvcích v posledních dnech zamýšlí, jestli Trumpovi náhodou neruplo v bedně. Chová se zhrzeně kvůli Nobelově ceně míru, uvaluje cla na evropské země, kterým se nelíbí, že si chce vzít Grónsko, ohlašuje pomoc íránským demonstrantům a pak je nechá režimem zmasakrovat, zveřejní Macronovu soukromou zprávu, kterou mu Emánek poslal, přebere Machadové její Nobelovku… vynechal jsem něco?

Normálně to nedělám, ale dneska vyjdou dva články. Svět se zbláznil natolik, že se to do jednoho textu nevejde a nechci čekat na zítra. Geopolitiku si necháme na desátou večer, teď to bude jedna rychlá aktualita o České televizi.

Přátelé, znáte nějakou zemi, kdy by zvítězil islámský fundamentalismus a následně si tamní lidé uvědomili, že nic takového nechtějí a tak povstali, svrhli svůj násilnický režim a místo něj zavedli demokracii? Promiňte mi, ale já si žádný takový případ za posledních padesát let nepamatuju. Jakýkoliv režim založený na islámském fundamentalismu byl vždycky svržen jen ještě brutálnějším a ještě fundamentalističtějším režimem. Demokracie byla v islámských státech zavedena pouze na amerických bodácích a vytrvala přesně do chvíle, než okupanti odtáhli.

Předchozí tři roky v politice měly jednu výhodu. Člověk se postupně dozvěděl OFF – o fšech fšechno. Mám spoustu přátel mezi státními úředníky, politiky i kamarády politků a tak se toho ke mě hodně donese. Až jednou půjdu do blogerského důchodu, bude z toho pěkná kniha. I teď se ke mně donesou zvěsti jak z rakušanovské opozice, tak z vládních luhů a hájů a dnešním, článkem se hodlám vyventilovat z informací, které mě štvou a naplňují mě hořkostí.

Ve stejné době, kdy probíhala schůze poslanecké sněmovny s hlasováním o důvěře, dojel náš prezidentčík na Ukrajinu. Na vojenském hřbitově zkontroloval výsledky muniční iniciativy, potkal se prý i se Zelenským… a na rtech měl krvavé opary… Pamatujete, jak jsme ho v předvolební kampani zobrazili s upířími zuby a krvavou hubou? Tak už se to začíná vyplňovat. Není divu. Mít podíl na smrti tolika mladých kluků, to se do člověka zapíše. Napořád.