Včera jsem si tak pro zajímavost projížděl svoje texty, které jsem pouštěl o vánocích v minulých letech. Jeden se mi tak zalíbil, že ho dneska pustím znovu a jen k němu maličko připíšu pár vět. Je totiž optimistický a plný hentěch křesťanských hodnot. Obojího teď máme zapotřebí. Já navíc strávím letošní vánoce mimo kostel, protože tam od posledních událostí nejsem vítaný, ale o to spíš si otevřu alespoň tu knihu knih. Vlastně vám dneska píšu to, co bych rád někdy v kostele slyšel…

Mám už čtrnáct dní dovolenou. Ne, nesouvisí to s mým článkem o Braniborech v Čechách, prostě jsem letos celý rok dřepěl v práci a teď jsem zjistil, že si před vánoci musím vybrat patnáct dní. Už dlouho jsem neměl tak hezký předvánoční čas se ženou i s dětmi. I přes všechny potíže, předžalobní dopisy, mediální tlak, Cemperoviny a ztracené kamarády, bylo hezké ráno vstávat do vůně čerstvé kávy a míchaných vajíček. Bylo hezké se dívat, jak se děti vracejí ze školy.

Nedá mi to, musím se zastavit u našeho skvělého a jedinečného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který vše zvládá a i za covidu věděl mnohem lépe než Adam Vojtěch, co by se mělo dělat. Tomu se totiž podařilo dosáhnout toho, že tu sice nemáme žádnou pandemii, neplní se nemocnice, nejsou žádná omezení, zboží z Číny chodí pinktlich jako hodinky, ale přesto v lékárnách jaksi chybí Nurofen na horečky. Teda… on nechybí jen Nurofen, ono toho chybí víc, ale kdybych řekl i nějaký jiný lék, zase by naběhl Cemper a začal by dokazovat, že je ho dost a jsem dezinformátor.

Tak jsme se dozvěděli, jak to fungovalo u Nerudové na univerzitě s nákupem titulů. Dokonce nám to řekli i s ceníkem. Prý za pětadvacet tisíc EUR se dal koupit doktorát.

Už vícekrát jsem tu psal, že mě letos nejvíc překvapuje, kolik toho ten náš systém vlastně vydržel. Začalo to dobou covidovou, kdy jsme byli dlouhou dobu zavření, mělo to vliv na ekonomiku a doteď na to doplácíme, ale v podstatě pořád se tu dá žít. Teď máme už tři čtvrtě roku válku na Ukrajině, během které se vláda postarala, abychom to fakt neměli jednoduché, ale pořád se před vámi v supermarketu otevřou dveře, pořád vám paní na pokladně „nakliká“ nákup a pořád zaplatíte kartou, mobilem nebo v hotovosti.

O víkendu jsem měl napilno a v hlavě jsem měl samé příjemné věci, jako udírnu, masíčko, vínečko, pálenku a dobrou společnost. Málo jsem se věnoval budoucnosti a pohyboval jsem se mezi přítomností a vzpomínkami na minulost. Čas krásně plynul, řeči se vedly, pivo teklo proudem… O to víc jsem se divil, když jsem se v neděli zase vrátil do reality… Prosím berte to jako jednorázový a neumělý pokus o Terezu Spencerovou.

Tak se nám potvrdilo, že Andrej Babiš mladší trpí paranoidní schizofrenií. Tento posudek dodaly pražskému městskému soudu expertky v oboru Gabriela Leblová a Jindřiška Záhorská. My, co sledujeme českou politiku, jsme nic jiného ani nečekali. Zpráv o tom, že s juniorem něco je, těch bylo dost a dost.

Tak nám na Slovensku padla vláda, které byla vyslovena nedůvěra. Koalice Hnutí OĽANO, strany Sme rodina, Sloboda a solidarita a Za ľudí neudržela spojenectví, Richard Sulík ze strany SaS podal návrh na hlasování o nedůvěře a dopadlo to, jak to dopadnout muselo. Slovensko prý nejspíš čekají předčasné volby.

Krátký dezinformační úvodník:

Když už nám mééédia udělala tak pěknou službu a všichni redaktoři ze všech novin a televizí teď každé ráno čtou Kydy, aby mě hned mohli chytnout za slovíčko, co kdybyste mi s těmi dezinformacemi pomohli? Pokud znáte nějakou babičku nebo samoživitelku, která neví, z jaké lichvářské půjčky příště zaplatí za energie, zajděte za ní a řekněte jí o mě. Přijedu, dáme řeč, uděláme pár foteček…

Přátelé, po zdivočelém víkendu a začátku týdne jsme se vlastně vůbec nedostali k běžné agendě. Svět nezajímají drobné půtky v Kotlince, jede si dál svým tempem a mění se nám přímo před očima. Není nic staršího než včerejší zprávy a my jsme pěkně pozadu. Takže to zkusíme napravit. Projdeme si pár zpráv, které dle mého soudy stojí za komentář.