Je to skvělé, protože za mojí prací zůstává spousta mrtvých Rusáků.“ Parafrázuji větu, kterou řekl Martin Ondráček, prominent Dárku pro Putina, tedy spolku, který teď nechce prozradit, jaký vrtulník Čestmír za peníze dárců pro Ukrajinu vlastně koupili. „Jak můžeme pomoci zabíjet více Rusů?“ zeptal se německý hovnivář Michael Martens na tiskové konferenci v Bělehradě při státní návštěvě Zelenského. Vybral jsem jenom dva příklady, ale našly by se jich tisíce. Jsou dokonalým vyjádřením nenávisti a výzvy k nenávisti, byť ji samozřejmě žádný prokurátor nevyšetřuje a žádný soud ji netrestá.

Tak nám soud v první instanci odsoudil SPD za plakát s chirurgy z dovozu. Prý je to vyvolávání nenávisti. Rozsudek není pravomocný, SPD se určitě odvolá. Rozsudek přišel v době, kdy je v Německu spáchán útok nožem, který drží v ruce nějaký dovozový chirurg, každých osmnáct minut. V Británii teď právě probíhají nepokoje, protože policie tam zatkla a nechala zemřít oběť pobodání, protože to byl bílý mladík a to jen proto, že jeho vrah (indický Sikh) při příjezdu policie obvinil pobodaného z rasismu.

Kdy se to stalo prvně? Kdy se začalo pískat na politiky, kteří přišli sedmnáctého listopadu na Národní třídu a přinesli tam květiny? Kdy se našel první aktivista, který ty květiny vzal a hodil je do popelnice? Tento letopočet bychom si měli připomínat úplně stejně jako rok 1989 i jako rok 1939. Je to totiž začátek konce naší demokracie a možná i začátek konce našeho národa. Promiňte mi tu příkrost.

Dnes je tomu rok, co se Juraj Cintula pokusil zavraždit slovenského premiéra, Roberta Fica. Při jeho setkání s voliči v Handlové na něj několikrát vystřelil z pistole a způsobil mu rozsáhlá zranění břicha, ramene a kyčelního kloubu. Robert Fico u přes rozsáhlá polytraumata útok přežil a zůstává premiérem.

Vminulém týdnu došlo k jedné události, která si zaslouží jiný pohled než ten, který se přetřásal a pořád ještě přetřásá v médiích. V Praze proběhl Pochod pro život, což je akce, která má upozornit na problematiku potratů a organizuje to spolek, který se snaží pomáhat ženám s nechtěným těhotenstvím, aby své dítě donosily, neb lidský život je posvátný. Akce se koná každoročně a v praxi je to pochod rodin s dětmi. Kdo tento pochod zaštiťuje? Katolická církev a KDU-ČSL.

Ano, tímto výrokem nás oblažila předsedkyně poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová, v reakci na pokus o atentát na Donalda Trumpa. Kdo seje vítr, sklízí bouři, to bychom prý měli mít na paměti všichni. Jinými slovy, Trump si za atentát může v podstatě sám, protože zasévá nenávist do společnosti.

Ti, kdo sledují i můj fejsbůk a ostatní rubriky tak vědí, že je to dnes právě týden, co skončila moje příslušnost k Českobratrské církvi evangelické. Už jsem to krátce zmiňoval na hentěch sociálních sítích a ptali se mě na to na Parlamentních listech, ale protože jsem věděl, že k mému případu bude mít vedení místního sboru v Miroslavi nějaké sezení, říkal jsem si, že na něj počkám, abychom to měli kompletní. To se v uplynulých dnech stalo, takže mi dnes dovolte konstatovat, že jsme se posunuli zase do padesátých let se vším všudy.

Ale začnu od začátku: