Přijdu takhle ráno k počítači, abych zjistil, co si mám podle mééédií dnes myslet a ejhle, Brodníčková tam píše, že Babiš zdržuje své jmenování premiérem… Prý se nijak nehrne k prezidentovi, nepředkládá jména ministrů k veřejné diskusi a vlastně je mu tak nějak jedno, co Petr Pavel bude dělat. Ano, v tomto ohledu je Andrej Babiš úplně jiný, než byl Petr Fiala, který posílal Zemanovi jednu SMS za druhou, kdy už konečně bude jmenován.

Přátelé, sledovali jste alespoň poočku dnešní volbu orgánů poslanecké sněmovny? Já jsem toho nechal ve chvíli, kdy Hayato Okamura hodinu mluvil o své rodině a svém mladším bratrovi, aby si zdůvodnil, proč ho nenávidí. Bylo to tak blbé a ubohé, že se mi normálně zvedl žaludek. V podstatě jsem v jiném vydání slyšel to, co se linulo z evangelického sboru v Miroslavi směrem k pravdomluvným intervjukům, proč bylo správné mě vyhodit. Mají na to asi někde manuál.

Samé hrozné věci, se šeptají v kuloárech, přátelé. Třeba o tom, že v SPD je obrovské pnutí, že jsou straníci naštvaní jak volby dopadly a viní z toho Okamuru. Nejenže pět poslanců za SPD není z SPD a není jasné, jak budou hlasovat, ale dokonce i dlouholetí SPďáci jsou na svého šéfa nabroušení. Nebo třeba se šeptá o tom, že mnoho poslanců hnutí ANO si nedovede představit, že by právě Tomio měl být předsedou sněmovny. Nepředpokládám, že by někdo chtěl volit Bartoška, kterého chtějí Lidovci nominovat, ale náš japonský samuraj to prý nemá vůbec jisté.

Po týdnu sýčkování a vidění těch nejhorších možností to dneska bude obráceně. Podíváme se na nějaké nadějné vyhlídky, protože prostě jsou. Ještě jsem měl připravený jeden kocovinový článek, ale když včera vznikající vládní koalice oznámila, že v pondělí podepíše koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády o dvě stě bodech, dáme si dneska jeden nadějný článek a k textu o době postfaktické se vrátíme zítra. Dneska to budou samá pozitiva a sociální jistoty.

Zaprvé:

To je výsledek letošních voleb, přátelé. Jak jsem napsal už včera, po obrovské mobilizaci všech sil majnstrýmu i alternativy, po obrovské mobilizaci sil politických stran se otočil volební výsledek z minulých voleb. Voličů sice přišlo víc a jak demoblok tak ANO získaly víc voličů než posledně, poslanců je ale pořád stejně a tak si Andrej Babiš z demobloku stáhl tři mandáty a zbytek posbíral Petr Macinka. Jazýčkem na vahách jsou Motoristé.

Víte, proč u nás nemusí být rumunský scénář? Protože si to zařídíme sami.

Vít Rakušan:

Výsledek slovenskýchvoleb je pro nás varováním i poučením. Obavy lidí, kteří žijí často na periferii zájmu, nemusejí mít reálný základ, ale nejsou proto méně skutečné. Pokud chceme udržet v Česku liberální demokracii, musíme vysvětlovat její výhody i těm, kdo z nich v současné době neprofitují, nebo jen málo. Lidem ve vyloučených lokalitách, lidem chudším, zklamaným. A vytvářet společnost odolnou proti strachu.

Trochu delší válečný úvodník: 

Hele - musím to napsat, protože zde na Kydech se problémy probírají z různých stran i různých pohledů. Proto musím dneska napsat něco, co se zcela vylučuje s tím, co jsem řekl včera. 

Krátký válečný úvodník: 

Zdá se, že na Ukrajině začíná druhé dějství. Jak jsem už hodněkrát psal, situace Ukrajiny se nijak nelepší a jejich západní spojenci jasně ukázali, že do války nepůjdou a ekonomiku jim také na nohy nepostaví.  Takže buď musejí válčit sami a zakrýt tím svoje problémy, nebo se rozpadnout ve vnitřních konfliktech. Ukrajina má tu smůlu, že jí mír nijak nepomůže. Naopak - upozorní na jejich vlastní tristní situaci. 

Zatím to tedy vypadá, že Ukrajina zvolí první možnost - rozpadnout se při válčení na Donbasu. 

Kromě pondělního článku směřovaného místopředsedovi SPD Radimu Fialovi a jednoho článku o českých jarmarcích někdy z července jsem se Okamurovi vlastně moc nevěnoval. Byly to víceméně jen náznaky, k tomu pár provokací z mé strany, nijak jsem se netajil tím, že SPD nějak pořád nedokážu uchopit, pár drobných pochval a pár varování, takové panské rady od Vidláka, které nikam nesměřují a vlastně jen šlapou na kuří oka.   

Ve včerejší diskusi psala Maneca, že se v Brně účastnila mítingu SPD. Že se potkala s předsedou Tomiem Okamurou a místopředsedou Radimem Fialou. Maneca je věrná členka naší komunity a nezapomněla oběma pánům předat kontakt na Vidlákovy kydy. Radim Fiala prý projevil zájem... A tak je dnešní článek pro něj. Co kdyby se doopravdy kouknul... 

Milý Radime