Dnešní článek je vidlácký kam až to jenom jde. V podstatě se mě osobně dotýká a snad  bude jednou hrát významnou roli pro všechny tuzemské zemědělské producenty. Jednou třeba bude ovlivňovat významným způsobem prakticky celý zemědělský sektor a navíc je nádherným předvolebním tématem a zrcadlem současné české politické scény. A to i přesto, že podle mě zákon zůstane jenom na papíře a k nějakému zásadnějšímu průlomu díky němu zatím nedojde.

Ale ovlivní výhled do budoucna. 

Hrozně rád bych se mýlil. Hrozně rád bych Manece přiznal, že Trump je statečný muž, který dnes (nebo dvacátého ledna) zcela změní běh dějin a ukáže se nejen jako americký kovboj, ale skutečný hrdina milionů. Byť to nebude nic zákonného.  Svým způsobem bych si to přál, protože by to mohlo zahájit skutečnou změnu naší západní civilizace. Mohlo by to znamenat návrat k tomu, co náš svět udělalo velikým. 

Ale nevěřím tomu. 

Dnes bych se chtěl vrátit k projednávanému státnímu rozpočtu s jeho deficitem přes 300 miliard korun, který se Andrejovi zasekl ve sněmovně a tak dlouho se o něm jednalo, až se to přerušilo a mohlo se jednat nejdříve v kuloárech. Začnu ale z jiné strany... 

Avizované se stalo skutkem. Poslanecká sněmovna nám schválila největší zářez do daní. Daňová sazba slušně klesne a s ní klesne i daňový základ, který se nadále bude počítat z hrubé mzdy a nikoliv z té superhrubé. Daňový poplatník s průměrnou mzdou tak měsíčně na výplatě uvidí cca 2500 Kč navíc.

Dneska se chci krátce pozastavit nad naším novopečeným ministrem zdravotnictví Blatným. Ale nechci mluvit o epidemii, ani o počtech nakažených, nechci rozebírat reprodukční číslo, nebezpečnost, ani nic podobného. Chci se pozastavit nad "politickým hlediskem". 

Dal jsem si trochu odstup od páteční mediální superbomby v podobě Prymulova setkání s Faltýnkem v zavřené restauraci. V této republice o tom slyšel každý, někdo to hned přičinlivě poslal i do zahraničních redakcí, byl toho plný fejsbůk, objevila se řada vtipů a pan Ponkrác díky tomu měl na Kydech článek s největším počtem komentářů v tomto roce. 

Pamatujete si, jak to bylo s Koroňáčkem zjara? Jak Babiš vystoupil, předtavil Prymulu, zavřel školy, jak se ze dne na den změnila nálada ve společnosti? Jak lidi začali šít roušky, jak se skládali na plicní ventilátory, jak všichni byli solidární, jak se děly neuvěřitelné věci. Švadlenky nabízely roušky na internetu, nikdo se neodvážil po nich chtít EET, byly příběhy, jak holce zazvonil kurýr a nechal jí jen tak na ksicht balík látek na roušky? 

V posledním roce mi dramaticky přibylo "řetězových mailů". Přece jenom jsou Kydy pevnou součástí blogerského prostoru a tak přibývá lidí, od kterých pravidelně dostávám nejrůznější maily. Dokonce mi občas přijdou moje vlastní články napsané třeba před rokem. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera rezignoval. Domluvené to ale měl ještě před nedělí (i před otázkami Václava Moravce), takže byl na jeho místo promtně dosazen Roman Prymula, který se od dnešního rána ujímá funkce. 

Předevčírem proběhla na Kydech zajímavá debata ohledně moci i bezmoci našeho Veĺkého Bociána. Nakolik je jeho vina, že chytrá karanténa nefunguje, či nakolik za to může za dlouhá léta chronicky podfinancovaný systém a "systémová opatření" všech možných ministrů, náměstků i premiérů, kteří nám před několika leta s vážnou tváří vysvětlovali, že americké zdravotnictví je náš vzor. (Stejně jako americké školství)