V pátečním článek pana Vidláka vyvstal závěr, nebo snad přání nad zrozením někoho, kdo ochrání a vyvede zem českou z marasmu – takového českého Orbána.

Prý tu potřebujeme nějakého českého Orbána. Někoho, kdo se bude za české zájmy bít podobně jako to dělá maďarský premiér. Dělá to tak úspěšně, že je běžné v českém majnstrýmu číst, že Maďarsko je pro Evropu ztracené, že jsou tam úplně v háji, sežráni Ruskem. Jinými slovy, Orbán si dovolil nepodléhat Západu tak úspěšně, že je všemi těmi Schwaby, Merkelovými, Ilumináty, Aspeny a Římskými kluby považovaný za odepsaného.  

Už vícekrát jsem zde na Kydech psal, že podle mého je v této covidové válce jedním z hlavních poražených tzv. vlastenecká fronta. Ti, kteří chodili číst na alternativní weby, kteří si po zprávách na ČT došli ještě přečíst Kechlibara, Novou republiku, Pravý prostor.... a možná i Vidlákovy kydy. Ti, kteří se rozmýšleli, zda zvolit Okamuru, co to házeli Babišovi trošku se skřípěním zubů, ale s vědomím, že je nejméně špatný mezi špatnými. Ti, které nebytčně štvalo, že nám někdo říká, čemu musím věřit, že z nás dělají blbce. Ti, kteří si nechtěli nechat chcát na hlavu.