Krátký Ukrajinský úvodník: 

A teď už dnešní text: 

V minulém týdnu, když jsem psal o nové strategii vlády, aby z našeho starého, hloupého a ošklivého zemědělství udělala ten mladý, krásný a chytrý svět, tak jsem se dotkl nepoměru dotací mezi malými farmami do padesáti hektarů a většími zemědělci, kteří skutečně produkují, ale jsou nově považováni za agrobarony, kteří jen ničí naší půdu a v deagrofertizovaném světě se s nimi už nepočítá, protože naší produkci zachrání šťastní farmáři se svými padesáti hektary. 

V posledních týdnech jsem se zde několikrát vracel k naší nové vládě a její zemědělské politice zaměřené na malé zemědělce do padesáti hektarů. Mnohokrát jsem upozorňoval, že v dnešní zemědělské realitě se na pěstování obilí může uživit někdo, kdo má alespoň 500 hektarů a všichni co mají menší výměry, tak to dělají víceméně jako koníček a musejí se živit i jinak, protože by si nevydělali. 

Minulý týden jsem se bavil s jedním svým kolegou - dodavatelem technologií z Brna. Už jsem tu o něm psal, je to ten chlapík, co napůl patří  společnost vyrábějící zařízení pro skladování obilovin s obratem cca 150milionů korun ročně (ale nízkou marží) a ve svém volném čase sedá na traktor a obdělává sedmdesát hektarů po dědečkovi. Je výjimečný v tom, že těch 70ha vlastní a takřka nic si nepronajímá. Díky tomu si nemusí platit nájem a je finančně odolnější, když přijde nějaký hubený rok. 

Tisíckrát jsem si během posledních dvaceti let umiňoval, že sepíšu některé svoje postřehy o krachu českého zemědělství podle svých zkušeností a prožitých situací.  Nikdy jsem k tomu nenašel odvahu. Všechny moje názory a úvahy jsou ryze subjektivní, zcela zaujaté a tak naprosto nekorektní, navíc poznamenané mou profesí v počítačové branži.  Téměř třicet let jsem pracoval jako programátor a později takzvaný analytik informačních systémů ve specializovaném podniku na zpracovávání informací v zemědělství, a to navíc pro jeden velký úřad.

Ve svém včerejším článku jsem se snažil rozebrat situaci, do které vláda zkouší natlačit naše zemědělce. Dotaci v původní výši budou dostávat jen zemědělci do 50ti hektarů. A nad 150 hektarů už bude dotace směšně nízká. 

Vy, kdo mě čtete dlouhodobě, tak znáte zemědělský příklad, který jsem omílal už mnohokrát. Připomenu ho asi už podvacáté pro nové čtenáře. Je totiž důležitý. 

Máme tu nový rok. Rok vysokých cen energií, vysoké inflace, vysokých cen všeho a podle mého také první rok nedostatku. Ať si myslí kdo chce co chce, první a nejdůležitější je vždycky zemědělství, protože nejdřív se musíme najíst. To musíme dělat každý den, nemůže to odkládat narozdíl od nové střechy. Společnost od násilí dělí tři hladové dny. Až potom je možné mít nějakou tu zábavu, civilizaci, lítání na Měsíc a kolonizaci Marsu. A protože henten grýndýl jde přesně opačným směrem, podíváme se na zemědělské novinky pro letošní rok. 

Dnes se krátce vrátíme k zemědělství a klimatickým změnám. Zrovna včera nám ve Vidlákově nasněžilo dvacet centimetrů, zkolabovala doprava, do Znojma se prý nedalo vůbec dostat a pod každým kopečkem stály kamiony čekajíce na sypač. A já přemýšlím, jestli jsem za své desetileté vidlácké působení zažil tak ukázkový podzim a ukázkový nástup zimy. 

Je to tady. Letošní polní sezóna končí, je nejvyšší čas začít orat. Jak jsem zde už mnohokrát psal, orba je pro mě základ všeho. Orba dokáže pole odplevelit, orba provzdušní půdu, orba zvedne nahoru odpočatou část země nahoru a naopak tu využitou zaklopí, aby si odpočinula. Orba do země zapraví hnůj, orba vyvraždí nejvíc myší, ale zpravidla neublíží krtkům. Vhodně položené brázdy vzhledem ke svahu zadrží vodu.