Zemědělství

Články

Konec obilné dohody

Autor

Včera vypršela tzv. obilná dohoda Ruska s Ukrajinou. Rusko svoji část dodržovalo, Ukrajina a Západ svoji část nedodrželi. Ukrajinské lodě s obilím odplouvaly, ruské lodě s hnojivy neodplouvaly. Čpavkové potrubí, kterým Rusko dodávalo na světové trhy amoniak, bylo vyhozeno do povětří. Poslední loď s ukrajinským obilím vyplula v neděli z Oděsy. Obvyklá fraška. Rusko dohody dodržovat musí, Západ nemusí, protože je morální tak nějak z podstaty. Tak je to správné, tak to má být.

Azoter

Autor
Štítky

Moji dlouholetí čtenáři vědí, jaký názor mám na zemědělství. Na světě existují hladomory v podstatě už jen tam, kam nevedou spolehlivé cesty či železnice a nebo kde je válka. Ceny potravin celosvětově v poměru k HDP stále klesají. Globalizace vybudovala infrastrukturu, která umožňuje velmi levně převézt obiloviny odkudkoliv kamkoliv. Každý trochu rozumný diktátor ví, že s hladem se nehazarduje, protože každou společnost dělí od revoluce tři jídla. Po světě putují obrovské objemy krmiv i jídla a zemědělská produkce stále roste.

Jsou větší síly

Autor

Nějak se nám to globální oteplení a sucho vylévá z břehů…

Poslední tři roky je i na jižní Moravě méně a méně sucha. Letos nějak zmizel i poslední problém – chybějící déšť v březnu a dubnu. Březen byl studený, takže příroda žádnou vodu nepotřebovala a navíc měla nahospodařeno z dostatečně mokré zimy. V dubnu napršelo přes sto milimetrů… před pár lety jsme byli rádi, když za březen a duben dohromady napršelo třicet a když v tom bylo alespoň deset milimetrů v jednom kompaktním dešti, tak jsme jásali.

Sbohem vinařská kulturo

Autor

Zajisté jste už zaregistrovali nejnovější nápad naší nejskvělejší, nejschopnější a nejhodnotnější vlády, která chce zavést spotřební daň na tichá vína. Tedy na všechna normální běžná vína, která má u nás na jižní Moravě ve sklípku každý vinař. Mluví se o dani ve výši asi dvacet korun na litr. Už jsem zaregistroval bilbórd, kde vinaři varují Stanjuru, aby na Moravu nejezdil… Tenhle nápad je taková sviňárna, že si ho dneska rozebereme podrobněji.

Hybridní rok

Autor

Krátký válečný úvodník:

Včera se objevily záběry sestřelení dronu nad Kremlem. Rusové řekli, že to byli Ukrajinci, ti to popírají. Zřejmě šlo o malý dron, který rozhodně neletěl z Ukrajiny až do Moskvy.

Bez ohledu na to, kdo za tím stojí, mám pocit, že válka se nám dostává do nové fáze.

 

A teď už dnešní text:

Celoevropské řešení

Autor

Včera se prý konalo hento celoevropské řešení ohledně ukrajinského obilí, u kterého se zatím předpokládá, že bude moci bezcelně do EU až někdy do poloviny příštího roku. Ministr zemědělství Nekula si od jednání slibuje především alibi. A protože v EU zpravidla podělají na co sáhnou, tak bych čekal, že výsledek bude ještě horší než jsme doufali. Já bych je tam nepodceňoval, určitě vymyslí něco, co by normálnímu kapitalistovi ani socialistovi vůbec nenaskočilo. Řešení bude sice drahé, ale zato neúčinné.

Když naštvete všechny...

Autor

Tak se nám ta tragikomedie kolem ukrajinského obilí „plného pesticidů“ pěkně rozjíždí. Kaufland stáhl mouku, kterou mu dodal slovenský mlýn, který měl s jednou šarží problémy a pro jistotu to nechává překontrolovat. V praxi se mouka prostě dodá někam jinam za cenu, díky které se zamhouří obě oči i laboratorní přístroje. Každý den se objevují další a další sprostí podezřelí, třeba ukrajinský slunečnicový olej.

Kšeft ýbr ales

Autor

Není to tak dávno, co jsem zde psal článek na téma ukrajinského obilí, které teď bezcelně míří do Evropy a protože je lacinější, domácí pšenici nikdo nechce koupit. Vysvětloval jsem v něm, jak se to celé stalo… prostě Ukrajina vyvezla přes Černé moře podstatně méně, než plánovala. Putin s Lavrovem prostě přetáhli Afričany na svojí stranu a dodávali jim sami. Propad ukrajinského exportu je ve statistikách strašně vidět. Nepomohlo převážení obilí evropskými železnicemi do evropských přístavů, nepomohlo nic.

Venkov sobě

Autor

Takhle to bylo i tenkrát, když stavěli Národní divadlo, ne? To se také všude po vesnicích sbíraly příspěvky, aby z toho vznikla instituce, která bude národu ku prospěchu… Jo, tenkrát říkali: „Národ sobě,“ ale v podstatě to bylo to samé, co dneska. Doboví dezoláti, tedy sedláci a podruzi se učili, jak se organizovat a jak stavět první podpůrné struktury pro národní zájmy. V Práglu se zatím zdatně němčilo a ostentativně se ukazoval příklon k Habsburkům…